Kritikům politické korektnosti letěly na sklonku minulého týdne mandle nahoru. To když vyšlo najevo, že nejprestižnější filmová soutěž má napříště podléhat novým pravidlům. O její hlavní cenu se budou smět ucházet už pouze filmy patřičně vstřícné k nejrůznějším "podreprezentovaným" menšinám. Rasovým, sexuálním, vlastně skoro jakýmkoli.
Orwell je tady, volají bez přemýšlení hlídači "normality". Chceme jen spravedlnost, brání se Hollywood. Vezměme jej tedy vážně: pokud mu na srdci opravdu tak moc leží do nebe volající bezpráví a osud pronásledovaných, má jedinečnou šanci pro ně něco udělat. Třeba upřít pozornost na to, jak velký vliv dnes mají agresivní čínští komunisté na velká filmová studia. A jak rychle a ochotně kvůli tomu kapitáni stříbrného plátna zapomínají na bezprávné.
A k jaké menšině patříte vy?
Pro pořádek rychle shrňme, co se v závěru minulého týdne seběhlo. Americká filmová akademie zveřejnila nové regule pro snímky, které budou soutěžit v hlavní oscarovské kategorii. Od roku 2024 by zhruba třetina vedlejších a menších rolí měla patřit ženám, lidem s menšinovou sexuální orientací či těm, kteří trpí "kognitivními nebo fyzickými handicapy" - například neslyšícím. Herečka nebo herec v hlavní či významné vedlejší roli by měli být Afroameričané, případně původem z Asie, Latinské Ameriky, Blízkého východu nebo by mohlo jít o potomky původních obyvatel USA.
Zjednodušeně: filmy podle akademiků mají do budoucna být mnohem "spravedlivější" a přesněji odrážet pestrost a složitost světa.
Jak upozorňují filmoví odborníci, zmíněné změny se budou týkat pouze jedné kategorie Oscarů ze třiadvaceti a přihlášený film musí splňovat pouze dva ze čtyř standardů inkluzivity. Jinými slovy: nová pravidla jsou ve výsledku natolik "měkká", že by sítem nejspíše prošla i většina minulých vítězů.
Oscarům lze jistě vytknout byrokratický způsob, kterým svou touhu po rozmanitosti uplatňují. Jak budou třeba herci vykazovat kýženou minoritní sexuální orientaci? Půjde o dotazníky, anebo "teplý bonz" na ty, pro něž jsou sexuální preference stále ještě součástí osobní intimity?
Existuje však daleko vážnější námitka, méně anekdotická: zatímco se filmová akademie vehementně zastává práv menšin jedněch, evidentně ji příliš netrápí osud jiných, chce se říci neprotežovaných. Třeba Ujgurů, brutálně pronásledovaných Čínou, která Hollywood ze stále větší části platí.
Když schizofrenik káže
Čínský divácký trh už velikostí a významem začíná přerůstat ten americký. Cenzury či autocenzury a vylepšování obrazu v zájmu komunistického "klienta" si média všímají stále častěji. Například v souvislosti s dobrodružným historickým snímkem Mulan od společnosti Disney.
Způsobem vyprávění a vzniku je Mulan filmem z krásného nového světa, který nastane po zvýhodnění menšin, k nimž podle nových pravidel Oscarů patří i ženy. Ve filmovém příběhu nahradí starého bojovníka jeho dcera. Film odpovídá novým standardům nejen příběhem, ale i provedením: Mulan má režisérku a hlavní kameramanku. Jsou tu jen takové zádrhele: představitelka hlavní role, v Číně populární herečka a modelka Liou I-fej, vyjádřila podporu pekingským komunistům v jejich boji proti vzpurnému Hongkongu. A v titulcích filmu je poděkování úřadům v oblasti Sin-ťiang, kde se natáčelo - a která je zároveň proslulá jako místo, kde Čína v koncentračních táborech "převychovává" etnické Ujgury.
"Které z velkých hollywoodských studií by dnes natočilo film o tom, co se děje v Sin-ťiangu, kde Čína drží v zajetí přinejmenším milion Ujgurů?" pokládá spíše řečnickou otázku politický server Axios. Odpověď je známá. Žádné, protože všechny stále častěji a usilovněji cílí na čínské publikum.
Nic skutečně důležitého se nemění. Nakonec se směje ten, kdo zábavu platí. Film je stále nejsilnějším nástrojem propagandy, obraz se do mysli vpisuje hlouběji než traktáty a hesla.
Přitom se nedá říct, že by Hollywood byl ke své vlastní morální schizofrenii slepý. Když letos v lednu uděloval Zlaté glóby, objednal si jako konferenciéra komika Rickyho Gervaise, který se své role dvorního "šaška" ujal s nebývalou dokonalostí.
Na adresu seriálu produkovaného počítačovým gigantem Apple poznamenal: "Skvělé drama o tom, jak je důležité důstojné a správné jednání. Drama vytvořené společností, která vykořisťuje dělníky v Číně… Tvrdíte, že vám záleží na morálce, ale společnosti, pro které pracujete, jsou neuvěřitelné. Apple, Amazon, Disney… Kdyby Islámský stát založil streamovací služby, určitě zavoláte svému agentovi, jestli pro vás mají práci. Buďte tedy tak laskaví a při přebírání cen nepoučujte své publikum o politice. Nemáte na to žádné právo, o skutečném světě nevíte nic. Většina z vás strávila ve škole míň času než Greta Thunbergová. Poděkujte svému agentovi, Pánubohu, přeberte si svou malou cenu a odprejskněte."
Následoval smích.
Oslava bezvýznamnosti
Nešlo o to, že by drzý Gervais filmové smetánce v sále konečně vmetl do tváře, jak se věci mají. Komik řekl jen to, co všichni v sále už dávno vědí, a nezbývá jim tedy nic jiného, než se tomu hořce smát. Pokud jde o morálku, zabývá se Hollywood pouze symboly, například novou sadou kvót. Má povahu okrašlovacího spolku, který vehementně brání slabšího, ale v posledku se stejně dá do tance podle not toho nejsilnějšího. Takže Číny.
Pokud bychom z toho chtěli vyvodit lekci o pokrytectví americké filmové smetánky ve vztahu k Číně a lidským právům jejích menšin, potřebovali bychom nějakého českého komika, který by nám připomněl, že na rozdíl od Hollywoodu se v Česku jen s obtížemi dozvídáme, kdo a co je u nás za čínské peníze k mání. Film je v tomto ohledu upřímnější médium - sponzoři jsou alespoň uvedeni v závěrečných titulcích.
