Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
13. 5. 2022 11:11

Potratová válka trhá Ameriku. Největšímu nebezpečí nečelí země zvenku, ale zevnitř

Složité dilema, v němž svou roli hraje kultura, osobní svoboda, morálka i víra, se v USA stalo nástrojem ryze účelového politického boje. Je to bitva nesmiřitelných extrémů, v níž širší středový postoj ztrácí váhu. Ke škodě úplně všech.
Protesty v New Yorku proti zákazu potratů.
Protesty v New Yorku proti zákazu potratů. | Foto: Reuters

V dobách před tím, než Nejvyšší soud Spojených států v roce 1973 uzákonil právo na potrat, létaly bohatší Američanky do Švédska. Teď to nebudou mít tak daleko, ale ani ne právě blízko. Například z Louisiany to bude k nejbližší klinice, kde budou moci zákrok legálně podstoupit, takřka 670 mil, přes 1000 kilometrů. Jako z Prahy do Paříže.

Foto: Aktuálně.cz

Podle předběžného většinového verdiktu, který minulý týden unikl na web Politico, se americký konstituční tribunál chystá zrušit svůj vlastní, téměř půl století starý nález. Z právního hlediska to znamená, že o potratech by napříště rozhodovaly jednotlivé státy unie, konkrétně jejich zákonodárné sbory.

Dvaadvacet z nich už avizovalo, že by interrupce okamžitě zakázalo. Další čtyři by to pak s největší pravděpodobností udělaly v řádu týdnů či měsíců. Více než polovina Ameriky může být brzy "abortion free". Žádné potraty, žádný problém, odškrtli by si ti, kdo proti nim bojují.

Pokud se ovšem rozdělané práci říká "work in progress", pak tohle odstartuje "war in progress". Válka o potraty, kterou USA vedou už desítky let, notně zesílí.

Účastné pokrytectví

Ostatně už zesílila. Jak lze sledovat od první chvíle, kdy Politico zprávu, jež se záhy stala vůbec nejčtenějším textem v patnáctileté historii tohoto zpravodajského webu, zveřejnilo. Celá vřava je tentokrát navíc umocněna tím, že v listopadu se konají kongresové a guvernérské volby. Nelze si tak nevšimnout, jak nesmírně je tahle válka pro Ameriku nebezpečná: Složité, citlivé otázky kultury, osobní svobody, morálky i víry se stávají politickými nástroji a radikální menšiny znesvářených stran se zmocňují většinového středu.

Vedení republikánů v Senátu teď dalo svým kandidátům do předvolební kampaně noty, podle nichž mají vystupovat jako "účastní tvůrci konsenzu v potratové politice". Účastnosti, tvé pravé jméno je teď pokrytectví.

Řada států, která touží potraty zakázat, to chce udělat bez výjimky, nebudou možné ani po znásilnění či incestu. Pro účastného republikánského guvernéra státu Mississippi Tate Reevese to ovšem nepředstavuje problém, protože přece incest tvoří jen 1 procento všech potratů.

Jeho stát teď prý navíc poskytne matkám s dětmi více pomoci. Opravdu? Mississippi? Místo, kde jsou na tom děti, co se jejich životních podmínek týká, takřka nejhůře z celých USA? Ženy si tam vydělávají méně, než kolik činí americký průměr, placená rodičovská neexistuje.

Což platí o většině států, které mají na interrupce spadeno. Polovina Američanek, které vyhledávají potrat, žije pod hranicí chudoby. Více než polovina žen si při tom zákrok musí sama zaplatit, protože buď vůbec nemají zdravotní pojištění, nebo se to jejich nevztahuje na potraty.

A aby té "účastnosti" nebylo málo, v některých státech budou zákroky kriminalizovány. Například v Idahu má doktorům hrozit 2 až 5 let vězení. V Louisianě postupuje tamním parlamentem návrh zákona, který by ženu i doktora za něco takového vinil ze zabití.

Prima téma do voleb

Demokraté jsou rozhořčeni. Právem. Zároveň si ale nechtějí nechat uniknout příležitost takhle skvělé téma pořádně chytit za politické pačesy. Poprvé tento týden - a do voleb ještě opakovaně - budou v Kongresu hlasovat o návrhu legislativy, která by nahradila zákon, jejž má teď Nejvyšší soud zrušit.

Nemají šanci normu prosadit. To ovšem ani není smyslem, cílem je držet krizi voličům před očima. Inflace demokratům může volby prohrát, potraty, jak teď věří, vyhrát. "Do listopadu se na tohle téma znova, znova, znova a znova soustředíme," vyhlásil jejich šéf v Senátu Chuck Schummer.

Jejich zákon by všeobecně zrušil i ty restrikce, které mohly jednotlivé státy uplatnit v tom dosavadním. Nezletilí by už nikde nemuseli mít souhlas rodičů či opatrovníků, odpadla by čekací doba, nesměl by být vyžadován ultrazvuk. A kvůli blíže nespecifikovaným "zdravotním problémům" by se možnost zákroku posunula za hranici 24 týdnů, jak ji stanoví stávající zákon z roku 1973.

Demokratické paragrafy by tak byly benevolentnější než legislativa většiny evropských zemí. A to i co do nejzazšího termínu, kdy je ještě k ukončení těhotenství možné přistoupit. Ten v Evropě nejpočetnější skupina zemí, včetně Česka, stanovuje na 12 týdnů.

Vypadá to, jako by Ameriku tvořily dva nesmiřitelné světy. Pro versus proti. "Pro-choice" (potraty bez omezení) kontra "pro-life" (jejich absolutní zákaz). A mezi těmito póly je už jen vakuum. Realita ale hraje více barvami. Ty množiny se ve skutečnosti prolínají, jenže umírněným chybí motivace i energie prosazovat se tak, jako to předvádějí zastánci extrémů.

Zhruba dvě třetiny Američanů jsou obecně pro potraty, třetina je odmítá. Ani v jedné části to ale není zdaleka bezvýhradné. Polovina z těch, kdo je schvalují, zároveň chce, aby byly časově limitované. Většina by omezila možnost interrupce na vyžádání prvním trimestrem, což je doba ještě o deset týdnů kratší, než jak dovoluje dosavadní zákon.

Hrát se bude tvrdě!

Tábor odpůrců rovněž připouští, že jejich veto vůbec není neprůstřelné. Polovina například souhlasí se zákrokem, když těhotenství ohrožuje zdraví nebo život matky nebo když jde o následek znásilnění.

Naprosto neústupné postoje jsou ve výrazných menšinách, tvoří malé části obou množin, ale ve veřejném prostoru mají podstatně vyšší váhu. Odporuje to zákonům fyziky, jenže logická pravidla v politice neplatí, naopak jsou často přímo na překážku.

Jen 19 procent Američanů schvaluje potraty bez jakéhokoliv omezení, za všech situací. V druhém táboře je kategoricky proti (i kdyby to mělo stát matku život) jen 8 procent zaťatců. "Většina je někde mezi těmito dvěma póly," všiml si deník The New York Times.

Ale proč se snažit o kompromis, když zloba a boj mohou být cestou k vítězství? "Republikáni by rádi napěchovali všechny demokraty do těch 19 procent. Demokraté by zase chtěli zatlačit všechny republikány do slepé ulice 8 procent," vystihují The New York Times, podle jaké partitury se teď bude v Americe do podzimních voleb hrát.

Jenže koncert to moc není, je to spirála, v níž Amerika nemíří vzhůru, ale může se zřítit ke dnu. Potratová válka ukazuje, že největšímu nebezpečí Spojené státy dnes nečelí zvenčí, nýbrž zevnitř. Menšiny obou kmenů se zuřivě tahají o svoji zemi. Ve své svaté pravdě a politické vypočítavosti ji však pářou, oslabují, ničí.

Video: Biden nestíhá řešit problémy v USA

Video: HN.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Státní zdravotní ústav vyšetřuje další vzorek s podezřením na opičí neštovice, výsledek bude odpoledne. Osoba byla v kontaktu s prvním pacientem

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Brněnský soud potvrdil muži ze Žďárska, který loni kvůli covidovým opatřením vyhrožoval exministrovi Vojtěchovi, peněžitý trest 15 tisíc korun

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Elektřina pro nové zákazníky ČEZ s fixovanou cenou se meziročně zdvojnásobila

Noví zákazníci společnosti ČEZ nyní zaplatí za elektřinu při roční fixaci dvojnásobek loňské ceny, 11,22 koruny za kilowatthodinu (kWh) proudu. Plyn je vyjde na 4,93 korun za kWh. Uvedly to dnešní Lidové noviny (LN) s odkazem na nové ceníky, které ČEZ zveřejnil. U jeho stálých zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou se od počátku července zdraží jen plyn, cena elektřiny se nezmění. Podle firmy by se zdražení mělo dotknout jen malé části klientů.

"Pro stálé zákazníky nakupujeme s předstihem, a tak jsme jim mohli velkou část elektřiny na letošní rok nakoupit za výhodnější loňské ceny," uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Pokud stálým zákazníkům ale skončí fixace, ceny elektřiny a plynu vzrostou a proti novým zákazníkům ušetří jen desítky haléřů na kilowatthodině, doplnily LN.

Cena elektřiny pro stávající zákazníky ČEZ podle jeho ceníku platného od 1. července stoupne při fixaci na jeden rok na 10,58 Kč/kWh a u plynu na 4,92 Kč za kWh. Proti loňskému červenci je tak kilowatthodina elektřiny dražší o zhruba pět korun a plyn přibližně o 3,5 koruny za kWh.

Zdroj: ČTK
Další zprávy