Táňa Králová | Komentáře
8. 6. 2018 13:45

Agrokoncerny ušetří za bruselské lobbisty. Mají totiž Babiše

Střet zájmů v zemědělském byznysu. Vadí ještě vůbec někomu?
Bitva o miliardy z unijního rozpočtu právě odstartovala. (Ilustrační foto ze žní na Hané.)
Bitva o miliardy z unijního rozpočtu právě odstartovala. (Ilustrační foto ze žní na Hané.) | Foto: Karel Toman

Dejte nám nějakých šest miliard eur, tedy víc než 150 miliard korun, a my si s nimi naložíme, jak budeme chtít. Rozhodně nebudeme krátit přímé platby velkým zemědělským podnikům. Tak si Babišova vláda představuje vyjednávání o přídělu peněz pro Českou republiku na základní agrární dotace pro období 2021 až 2027. Bitva o miliardy z unijního rozpočtu právě odstartovala.

Bojovat o ně bude vláda Andreje Babiše. Ta už čtyři měsíce před zveřejněním oficiálního návrhu Evropské komise, jak dotace zemědělcům v příští sedmiletce nadělovat, odhlasovala, že bude proti škrtům dotací pro velké podniky. Jenže Brusel už agrární kolosy, kterým se mimořádně daří v českém, kdysi kolektivizovaném zemědělství, nechce dál podporovat.

Babiš jako premiér obhajuje stejné dotace pro všechny zemědělce bez ohledu na velikost. Zavedení dotačních stropů na farmu by znamenalo přiškrcení penězovodu, kterým do Agrofertu přitekla v loňském roce víc než miliarda korun. Za poslední tři roky inkasoval holding na agrárních dotacích bezmála tři miliardy. Pro ilustraci, tříletý příděl představuje víc než třetinu ze zisku, který Agrofert dosáhl v roce 2016.

Dotační limity odsuzuje také ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO). Do Babišovy vlády přišel z koncernu Úsovsko, který za loňský rok dostal na agrárních dotacích, hrazených převážně z unijního, ale i českého rozpočtu, víc než 186 milionů korun. Za poslední tři roky to bylo téměř 570 milionů.

S Milkem se v příští vládě nepočítá, ministrem zemědělství má být šéf Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Babiš o něm už před lety mluvil, že by to byl nejlepší ministr zemědělství. Dobře ví, že Toman, syn předlistopadového ministra zemědělství, bude kopat za tahouny agrobyznysu.

Mezi ně patří i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, předseda představenstva a spolumajitel skupiny Rabbit CZ. Do tohoto uskupení přiteklo na agrárních dotacích za minulý rok přes 191 milionů korun. Za tři roky téměř 439 milionů.

Komora teď varuje, že navrhované zastropování dotací by znamenalo likvidaci českého zemědělství. Takže EU ho chce pohřbít s pomocí 150 miliard? Poněkud zvláštní výklad tuzemské agrární lobby, která prosazuje zájmy hlavně těch největších. Evropské zemědělství ale stojí na rodinných farmách a ty chce Brusel podporovat. Ví, že peníze, které jim na dotacích posílá, končí na venkově - na rozdíl od dotací pro agrární holdingy.

Snaha zavést dotační stropy nepřichází poprvé. Česko to v Bruselu ale vždycky nějak uhraje. Když se rozhodovalo o dotačních tocích na rozpočtové období 2014 až 2020, postavila se proti škrtům vlivná skupina největších tuzemských pobíračů agrárních dotací v čele s Agrofertem. Agrárníci si najali Pavla Teličku, tehdy lobbistu v Bruselu, aby nevýhodná pravidla pomohl zvrátit. To se povedlo. Telička se pak stal tváří Babišova hnutí ANO, za které je europoslancem, i když s ANO se už zase rozloučil.

Čeští agrární bossové si teď už žádné lobbisty platit nemusí. Premiér Babiš má priority při jednání o budoucím unijním rozpočtu a výdajích na společnou zemědělskou politiku jasné. Klíčové jsou peníze pro zemědělství a žádné dotační stropy pro velké podniky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy