Kandidaturu na prezidenta zvažuje předseda Akademie věd (AV), fyzikální chemik Jiří Drahoš (67). Po skončení svého předsednického mandátu oznámí, zda začne shánět padesát tisíc podpisů ověřených číslem občanky nebo pasu, případně podporu dvaceti poslanců či deseti senátorů do celonárodní soutěže o Hrad. (Takové podmínky v lednu schválila sněmovna; Senát zatím ještě ne, tudíž ani prezident Zeman nemohl připojit svůj případný podpis či nesouhlas.)
Pravděpodobnost, že do volby půjde, je vysoká, vyplývá z jeho rozhovorů. Naposledy 10. ledna řekl Novinkám.cz: "O té kandidatuře seriózně přemýšlím, ale vzhledem k tomu, že mám plný úvazek na Akademii věd až do 24. března, tak by nemělo valný smysl jít za tuto hranici úvah." Oznámí své rozhodnutí po zasedání Akademického sněmu 21. března.
Prestižní kandidát na hlavu země. Měl by to těžké v nepřímé volbě, není spojen s žádnou politickou stranou, a stejně těžké to bude mít v přímé volbě, pokud se pro ni rozhodne. Je úspěšným vědcem, jako manažer zvládl Akademii věd i útoky politiků na její rozpočet. (Ne že by česká věda nezasloužila mnohem větší podporu.)
Neznáme jeho politické preference, zato, jak mi řekl jeden mladý akademik: "Je to bedna." Voliči však příliš netuší ani kdo vede Akademii věd, ani co se skrývá pod pojmem fyzikální chemik. Opět hlas z lidu, z jedné hospody v Lužických horách: "Blbej ale von ten chlap nebude."
Aby Drahoš uspěl, musí oslovit víc než dva miliony voličů; pro akademika těžký úkol. Čerstvě si zřídil facebookovou stránku, na níž kupříkladu oznámil: "… budu živě na Rádio Beat (OFFICIAL) v Rockové zpovědnici. S Honzou Hamerníkem si budeme povídat třeba o mé oblíbené blues-rockové vlně z přelomu 60. a 70. let, do níž určitě patří skupiny Cream, Blind Faith, Ten Years After, Jethro Tull, ale i John Mayall, Jimi Hendrix či Janis Joplin."
Což neznamená, že si neuvědomuje, jak těžké bude přilákat voliče. Loni v říjnu odpovídal na otázku, zda může akademik zaujmout někoho z dvou a půl milionu Zemanových voličů: "Jednoduchá volební aritmetika říká, že takový kandidát musí získat na svou stranu i část voličů Miloše Zemana. Myslím si, že je to možné, ale nebude to snadné." Netušíme zatím, jak to chce zařídit.
Žádný Antizeman, žádný antiněkdo
Víme však, že kandidát, který není notoricky známý, musí objet republiku, postavit se lidem tváří v tvář, čelit jejich dotazům, odpovídat na jejich stesky. Disciplína, v níž vyniká Miloš Zeman a v níž není špatný Michal Horáček.
Padá v úvahu podpora nějaké strany? Za seriózního kandidáta předsedu AV považuje Pavel Bělobrádek. Drahoš sám říká: "Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany, ale pokud by vznikla nějaká průřezová politická podpora v můj prospěch, nebudu se jí samozřejmě bránit." Bral by tedy nikoli jednu partaj, ale radši "průřezovou podporu".
Uvědomuje si zřejmě význam pojmu "tradiční strany", jak ho razí Andrej Babiš. (Vztah Drahoše k předsedovi ANO neznáme.) Na otázku po nadstranickosti prezidenta odvětil: "Považuji to za velmi důležité. Nechám stranou Václava Havla, ale oba jeho následovníci, prezidenti Václav Klaus i Miloš Zeman, byli a jsou úzce spojováni s některými politickými stranami. A já si myslím, že se to na výkonu jejich funkce podepsalo - v případě současného prezidenta určitě velmi výrazně."
Drahoš zdůrazňuje, že s partajemi není spojen a že to spojení obecně považuje za chybu minimálně u Klause a Zemana. Na nějaký jeho program (velmi podrobný program již zveřejnil Horáček) je zatím brzy, ještě se stoprocentně nerozhodl, zatím šel jen na Facebook.
Drahoš nekomentuje postoje a jednání Miloše Zemana. Proč? "Pokud do té volby půjdu, nebudu se rozhodně profilovat jako nějaký Antizeman nebo antiněkdo. Pokud do ní půjdu, pak jako Jiří Drahoš, se svými představami a záměry." Odmítá i podporu Kroměřížské výzvy: "Jsem zvyklý mluvit sám za sebe, k tomu nepotřebuji žádné výzvy."
Jeho představa "ideálního prezidenta" vypadá následovně: "Jsem fyzikální chemik, který dlouhou dobu odborně pracoval s pojmem ideální plyn. Ideální plyn ale neexistuje, je to pouze jakési přiblížení něčemu. Existují pouze reálné plyny, reálné tekutiny a reálné pevné látky, a tak je tomu i v životě. Nemám žádného ideálního kandidáta a myslím si, že ideální kandidát v tomto směru neexistuje." Fér úvaha, ale mnoha Zemanovým voličům se to líbit nebude. Ti již svůj idol mají.
Mít zájem o lidi, lásku k lidem
Atributy ideálního kandidáta podle Drahoše: "Měl by být například důstojným reprezentantem tohoto státu, měl by národ spojovat, měl by být respektován doma i v zahraničí." (To podepíše každý, i Zeman.)
Akademik vnímá rozpolcenost české společnosti a přemýšlí, jak ji sjednotit. (Je to ale vůbec možné? Není principem modernity nejednota?) Představy o scelování: "Jednou z důležitých rolí prezidenta je sice pojmenovávat věci pravým jménem, ale přitom nestrašit, nevzbuzovat paniku, nejitřit zbytečně emoce, snažit se společnost uklidňovat a stabilizovat." (To by mohlo být vyhlášeno za definici Antizemana.)
Odmítá klišé. Pseudopojem "pražská kavárna" vidí následovně: "… je to jen uměle vytvořená konstrukce. Já jsem rodák ze slezského Jablunkova, jsem jeho čestným občanem a vyrůstal jsem tam do svých osmnácti let, což je rozhodující doba pro formování osobnosti člověka. V žádném případě se proto nepovažuji za příslušníka pražské kavárny, ani žádné jiné. Ze strany pana prezidenta… jde jen o velmi dobře promyšlenou strategii, jak proti sobě postavit město a venkov, akademickou sféru a ostatní mimo ni."
Dodává, jak se diví, že prezidentovi na rozdělování "tolik lidí naběhlo". Uvědomit si, proč to voliči Zemanovi baští, je základem úspěšné kandidatury. Adept na Hrad musí vnímat strachy občanstva, příčiny jejich nespokojenosti, musí vidět, že ne každý je "in", vědět, jaký vliv mají sociální sítě i různé obskurní servery, které šíří nesmysly. Musí chápat, že připojit se k těm nesmyslům a strachům znamená postavit se do čela šiků… dává to sílu. Stát proti téhle síle vyžaduje pevné nohy. Zájem o lidi, lásku k lidem.
Jak se Drahoš dívá na migraci, jeden ze zdrojů strachu? Podle něj jde o problém, který se má řešit na celoevropské úrovni a "zadrátování hranic jednotlivých států není řešením". Krize nutno řešit tam, kde vznikají. "Chápu ale, že se to dobře řekne, ale velmi složitě realizuje. Řada migrantů, zejména z afrických zemí, sem přichází z čistě ekonomických důvodů a Evropa se prostě musí smířit s tím, že rozumné řešení ji bude stát hodně peněz." Rozumně opatrná odpověď.
Jiří Drahoš budí důvěru, nezní konfrontačně, populisticky. Pro Česko mnoho udělal. Je to "bedna". Aby však oslovil masu voličů, musel by překročit nikoli svůj stín, ale svůj intelekt. Musel by se zapřít, vydat se lidem, kteří uvažují odlišně; realita, fakta pro ně nemusí být rozhodující, řídí se pocitem. Drahoš by se musel stát "co nejobyčejnějším plynem" a proniknout do měst i vesnic.
Ještě jedna otázka: kde vezme Jiří Drahoš peníze na kampaň? Andrej Babiš, tedy hnutí ANO, zřejmě postaví svého kandidáta, alespoň to tak dnes vypadá, peníze budou hrát velkou roli, bez nich nepadá v úvahu úspěšně kandidovat. Předseda Akademie věd to jistě ví. Pokud se rozhodne, snad své zdroje prozradí.
Anketa: Jakou šanci by měl akademik Drahoš ve volbě prezidenta 2018?https://t.co/fr9hWD2lqJ (možnost "vyhraje v 1. kole" chybí vědomě)
— Názory Aktuálně.cz (@Nazory_Aktualne) January 18, 2017
