Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
23. 1. 2015 9:00

Antisemitismus je naše temnota. Stejně jako nenávist k Romům

Komentář Martina Fendrycha: V Evropě žijí více než dva miliony Židů. Od druhé světové války uběhlo 70 let, ale antisemitismus pořád přetrvává, nezmizel. V Evropě, ve Francii, Británii. Dokonce sílí.
Osvětim, vyhlazování Židů, evropskou hrůzu a vinu, si musíme připomínat.
Osvětim, vyhlazování Židů, evropskou hrůzu a vinu, si musíme připomínat. | Foto: Reuters

Svět si připomíná osvobození nacistických koncentračních táborů. Před sedmdesáti roky dorazily spojenecké armády do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na Pražském hradě proběhne 26. ledna mezinárodní fórum o růstu antisemitismu a extremismu ve světě. Je to těžko pochopitelné, ale antisemitismus, nenávist k Židům, se z Evropy nepodařilo ani po sedmdesáti letech odstranit. A znovu roste.

V Evropě žijí více než dva miliony Židů. V poslední době prý zažívají pocit ohrožení, jaký nepoznali od druhé světové války. Podle univerzity v Tel Avivu se nejvíc antisemitských incidentů odehrává ve Francii. Po nedávném vraždění nejen v pařížském Charlie Hebdo, ale také v košer lahůdkářství, kde byli zabiti čtyři Židé, ve Francii posiluje alija, vystěhování Židů do Izraele.

Je to podivné; Židé, kterých ve Francii žije nyní asi 475 tisíc, odlétají do Izraele, i když jim tam hrozí atentáty palestinských Arabů. Proč se stěhují? „Protože chci, aby moje děti, když jdou do školy, byly v bezpečí,“ řekl jeden Žid, který odletěl z Francie, na telavivském letišti. Zjevně věří, že mu bránící se Izrael poskytne větší ochranu. Málo na tom mění fakt, že francouzská vláda antisemitismus odsuzuje a nasadila k ochraně Židů tisíce policistů a vojáků.

Ve Francii bylo od roku 2000 zaznamenáno na osm tisíc protižidovských incidentů. Část z nich souvisí s rostoucí aktivitou islamistů, kteří Židy považují za úhlavní nepřátele. Loni emigrovalo do Izraele 6600 francouzských Židů, dvakrát víc než v roce 2013. Letos to má být dokonce až deset tisíc lidí.

Podobné je to v Británii. Izraelský deník Jerusalem Post citoval čerstvý průzkum, podle kterého čtvrtina Židů žijících ve Velké Británii v posledních letech uvažovala o tom, že odtud odejde. A více než polovina dotázaných řekla, že v dlouhodobém horizontu nemají v Evropě budoucnost!

Dejte Židům zbraně, ať se brání

O rostoucím antisemitismu svědčí i požadavek známého evropského rabína Menachema Margolina. Má za to, že by evropští Židé měli dostat zbraně a měli by být vycvičeni k jejich používání, aby bránili své komunity proti násilí. Margolin stojí v čele Evropského židovského svazu a požádal ministry vnitra EU, aby k tomu přijali potřebnou legislativu.

V Evropě se tedy odehrává opět něco zlého, bují zde znovu iracionální, absurdní nenávist k Židům. Je nutné ji co nejrychleji zastavit. Dokáže se neobyčejně rychle a snadno šířit.

Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause se Židé v Česku zatím ohroženi necítí. Jsme v jiné situaci než Francie, Belgie či Německo. Židovská komunita je u nás malá, společnost ji většinou toleruje. A přece i tady občas dřímající antisemitismus vyhřezne na povrch. Loni však židovská obec evidovala pouze tři fyzické útoky, které se týkaly majetku, a jeden týkající se osoby.

Když odhlédneme od náboženské roviny, zbývá psychologie, rovina nikoli naší duše, ale mysli. V ní pak leží naše potřeba se vymezovat, potřeba se povyšovat, atavistická potřeba nenávidět, kterou se člověk musí odmalička učit v sobě krotit, omezovat, dusit.

Vzpomeňme si ale kupříkladu na to, že u nás už dvakrát „slavili“ neonacisté Křišťálovou noc, v letech 2003 a 2007. V roce 2003 chtěli antisemité pochodovat pražským „židovským městem“, Maiselovou ulicí, se zapálenými pochodněmi, jak to dělali nacisté v Německu. Pochodu zabránili lidé, kteří se nenechali zastrašit a přišli blokovat neonacistický pochod. Náckům se postavili nejen členové Židovské obce v Praze a dalších židovských organizací, ale i další občané.

Neonacistické akci na výročí Křišťálové noci, 10. listopadu 2007, se snažil zabránit magistrát. A na ochranu Židů přišly opět asi dva tisíce nejrůznějších žen a mužů. - Odtud můžeme vyvodit dvě věci. Antisemitismus u nás sice existuje, ale společnost se mu brání. Mnohem větší a palčivější problém, velmi podobný antisemitismu, máme s protiromskými výpady a shromážděními (anticikánismus). Nezapomeňme, že Romové byli u nás také hnáni do koncentráků a že jsme se s touto temnou stranou naší minulosti nedokázali vyrovnat. Svědčí o tom prasečák na místě tábora v Letech u Písku.

V posledních dnech a týdnech to vypadá, že anticikánismus bude v české společnosti doplněn antiislámismem či antimuslimismem. Nic na tom nemění fakt, že muslimů u nás žije asi patnáct až dvacet tisíc, tedy velmi málo. Jak je vidět, hradní fórum o růstu antisemitismu a extremismu ve světě se může v klidu zabývat i jinak takřka neviditelnou Českou republikou.

Nenáviděný vyvolený národ v diaspoře

Kde se antisemitismus bere? Proč musejí Židé po staletí a tisíciletí i dnes čelit nenávisti? Proč ani holocaust, plánované vyvraždění šesti milionů Židů, jedna z nejděsivějších evropských hrůz a vin, tento antagonismus neukončil? Na to se dá těžko odpovědět. Podstata antisemitismu leží zřejmě hluboko v nás. Dost možná nějak temně, neuchopitelně souvisí s náboženstvím, se vztahem člověka k Bohu. Židé byli podle Starého zákona „vyvolený národ“, vyvolený lid. A jako „boží vyvolení“ se dostali do diaspory, byli rozprsknuti po celém světě.

Antisemitismus je, těžko to však tvrdit s jistotou, nejen nenávist k člověku, k jinému, odlišnému lidskému jedinci, ale taky nenávist k Bohu a jeho vyvoleným. Antisemitismus v tomto pojetí je protibožský postoj nevěřícího člověka, i když si ovšem často říká „věřící“, či dokonce „pravověrný“.

Když odhlédneme od náboženské roviny, což ovšem u židů příliš nejde, zbývá rovina psychologie, rovina nikoli naší duše, ale mysli. V ní pak leží naše potřeba se vymezovat, potřeba se povyšovat, atavistická potřeba nenávidět, kterou se člověk musí odmalička učit v sobě krotit, omezovat, dusit.

Pokud se to neučí, pokud tuto část svého já neovládne, pak je náchylný najít si objekty, které bude nesnášet až za hrob, na které vrhne všecky svoje neúspěchy a slabiny. Pokud možno celé skupiny. Vždycky se hodí ti odlišní, pravověrní židé, Romové, muslimové a jejich ženy, jež si zahalují hlavy šátky. (Všimněme si, jaké animozity dokáže vyvolat tahle drobnost.)

Antisemitismus a rasismus mají velkou šanci také tam, kde je v člověku „prázdno“. Kde se k ničemu nevztahuje, nemá žádné hodnoty. V této souvislosti se mluví o „bezradnosti individualismu“, o „bezradnosti liberálního individualismu“, kterému chybí Bůh, mění se v nihilismus a hledá cokoli, čím by prázdnotu zaplnil.

Dnešní euro-antisemitismus pak souvisí s eskalací násilí na Blízkém východě během Druhé intifády (arabsky povstání, užívá se v souvislosti s ozbrojeným bojem Palestinců proti Izraeli). Dál jistě s teroristickými útoky Al-Káidy na USA 11. září 2001, s válkami v Afghánistánu a Iráku a v poslední době i s aktivitami Islámského státu.

Ale to všecko jsou jen spouštěče něčeho temného, co se ukrývá v nás a čemu se, pokud jsme moderní civilizace, musíme bránit. Jinak se z antisemitismu stane „naše tradiční hodnota“.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 24 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy