Slogan Andreje Babiše „nejsme jako politici“ už dávno vzal za své. Stejně jako už dlouho nepoužívá heslo „řídit stát jako firmu“, ví, že to byla blbost. Babiš je pružný (dalo by se říct „pryžný“), klidně se otočí hlavou dolů, neexistuje u něj nějaký pevný postoj (s výjimkou vztahu k penězům, Agrofert neprodal ani kvůli obřímu střetu zájmů). Je politikem přesně v tom slova smyslu, který původně tolik kritizoval, jeho postoje jsou amébní, proměnné, nevypočitatelné.
Předvedl to nyní po volbách. Když bylo jasné, že prohrál, že nesestaví vládu, nechtěl se s tím smířit. Jasně odmítl, že by snad měl skončit v opozičních lavicích dolní komory, že by se měl stát jejím šéfem: „Jéé, ježíšmarjá, však víte, že neumím mluvit, co bych tam dělal? Sněmovna je pro mě peklo, je to katastrofa…“ Možná mu ještě nedocházelo, že vládu prostě nesestaví, a možná si ještě neuvědomoval, jak nahnuté to je s jeho hlavním spojencem Milošem Zemanem.
Během pár dní otočil. Najednou se připravuje na opoziční roli. Sice není jasné, jestli by přijal první pokus o sestavení vlády od prezidenta, to ještě nepotvrdil, ale ani neodmítl. Řekl však: „Ve sněmovně koalice mají většinu a deklarují jednotu. Je to jasná situace a není to smiřování. Beru to jako fakt, že to nastalo. Nevím, na kolik procent skončíme v opozici, a na tuto opoziční roli se připravujeme.“ A podobně mluví dosavadní hlavní „ovladač“ sněmovny a asi nejmocnější muž v ANO Jaroslav Faltýnek: „Umíme počítat.“
Odtud je tedy celkem jasné, že končící premiér Babiš s opoziční rolí počítá, že do toho „pekla, katastrofy“ klidně půjde. Proč? Co sleduje?
Za prvé už se z něj stal politik, typický český politik. Během covidu jsme s jistotou zjistili, že není manažer, natožpak krizový, v tom selhal na celé čáře. A vracet se do Agrofertu? Teď, když je holding ostře sledován a za vlády Spolu a Pir/STAN bude pod drobnohledem?
Takže do sněmovny, do opozice. Ale jestli se dá Babišovi něco věřit, pak to, že tam vlastně nechce. On není Faltýnek, který si tam našel parketu, který dolní komoru ovládl a dělal si z ní na svém. Babiš není zvyklý se dohadovat, vyjednávat. Chce poroučet. Nechce jít níž, má velké ambice. Navíc je tu pořád to trestní stíhání, ztratí pozici premiéra, může se stát, že za to teď policie a žaloba konečně vezmou…
Vzhůru na Hrad
Vypadá to tedy jasně - nahoru se dá vyšplhat jedině na Hrad. Prezident sice měl být spíš ceremoniální figurou, výkonnou jen občas, třeba po volbách, ale Babiš ví nejlépe, jak velký díl moci si dokázal urvat Miloš Zeman. Ví nejlépe, jak může vládě zatápět, jak silná je pozice „hlavy státu“. Nepochybuji, že bude kandidovat na Hrad, že si tuhle štaci vybral jako příští. Pět let imunity, možná deset, neberte to.
Proč se ale tak rychle smiřuje s opozicí, proč otočil na obrtlíku během pár dní, proč to zřejmě nechce tahat třeba rok s vládou bez důvěry? Protože už je v té „prezidentské“ roli, už si uvědomuje, už mu řekli, jak ji má hrát: státotvorný, nad věcí, v této fázi uznávající ústavu, v této fázi uznávající vítěze, tedy obě koalice a jejich „stoosmičku“. Moudrý Andrej Babiš, který má na srdci jen blaho země.
Nesmíme zapomínat na Agrofert zastrčený do svěřenského fondu. Jak by to bylo se střetem zájmů, kdyby Babiš nebyl premiér, ale prezident? Dělala by Evropská komise stále dál potíže? Nebo jí jde vysloveně o vládní funkce? Další moment, z pozice hlavy státu by se Agrofertu dalo jistě také pomoci, nepochybujme o tom.
Další moment, ANO má 72 poslanců, Babiš by měl jako prezident velmi silnou podporu ve sněmovně, měl by tam svoji stranu (své hnutí). Mohl by klidně počítat s podporou SPD, která se jistě kdykoli postaví proti Spolu a Pir/STAN. Zase je tu precedens, Zeman dokonale využíval sobě nakloněné strany a hnutí (SPD, KSČM, ČSSD, ANO) a Babiš, můžeme tušit, by v tom zcela jistě nezaostával. Často se mluví o tom, jaký je Zeman stratég, jistě, ovšem jen v tom negativním slova smyslu, stratég pro sebe a pro své zájmy, ani v tom by Babiš nezaostával. Připočtěme ještě oblast, v níž jsou lidé okolo Babiše mistry, tedy marketing. Ten umí líp než Zeman. (Uvědomuje si tohle všecko Petr Fiala a lidé okolo něj?)
Andrej Babiš má tedy k dispozici plno zbraní v pochodu na Hrad, navíc disponuje obrovským množstvím peněz a celkem jistě může počítat s podporou tvrdého jádra Zemanových voličů. Přímá volba je šitá přesně pro něj. Plus další moment: ani dezinformační servery by proti němu nejspíš nešly (a Piráti by mohli dosvědčit, co tyhle chrliče lží a špíny dovedou zařídit).
Nepochybujme, že pro Babiše představuje „Drang nach Burg“ momentálně, když nemá šanci složit vládu, únikovou cestu, ideální východisko. A on by se v pozici nejvyššího ústavního činitele jistě cítil jako ryba ve vodě, místo do Moskvy a Pekingu by létal do Bruselu a Washingtonu. V tomhle by fungoval zřejmě dokonce jako Antizeman.
Pro Česko by to bylo krajně nešťastné, byli bychom svědky takového toho „vyhodí ho dveřmi, vleze dovnitř oknem“. Babiš by v roli prezidenta dokázal Fialově vládě, která bude muset hasit obří dluh a inflaci, řešit jeden malér za druhým, zcela jistě škodit. Přitom, jak víme, prezidentská volba může přijít velmi brzy, předčasně.
Ještě s jednou věcí může Babiš, pokud by kandidoval na Hrad, počítat: obě koalice se nejspíš neshodnou na jednom společném kandidátovi. To by mu zase nahrávalo do not. A jasně, shodnout by se měly, měly by podpořit jednoho kandidáta, jednoho člověka, jenomže jejich představy o obsazení Hradu se budou zásadně lišit. Navíc si žádného kandidáta nedokázala ani jedna koalice připravit dopředu.
