Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
3. 9. 2021 11:11

Bidenovy výmluvy a republikánský veletrh pokrytectví v americkém tavicím kotlíku

Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
Prezident Joe Biden při svém projevu po stažení amerických vojáků z Afghánistánu.
Prezident Joe Biden při svém projevu po stažení amerických vojáků z Afghánistánu. | Foto: Reuters

Válka skončila, zapomeňte. Ne, tak jednoduché to prezident Joe Biden, který v úterý svým spoluobčanům oznámil, že „the war in Afghanistan is now over“, mít nebude. Američané si budou pamatovat výjevy z Kábulu, kde Tálibán během chaotického odsunu rozhodoval, koho pustí na letiště, koho při tom trochu pomlátí a kdo vůbec neprojde a zůstane radikálům napospas.

Foto: Aktuálně.cz

Bidenovo prohlášení, že evakuační mise byla „mimořádným úspěchem“, je pak až urážlivé. Za vzniklých podmínek to byl ze strany narychlo povolaných amerických vojáků životně nebezpečný úkol, který oni statečně zvládli. Ale že se vůbec v takové situaci ocitli, byla vina předchozích Bidenových rozhodnutí, z toho se americký prezident vyvléct nemůže.

Jeho „mimořádný úspěch“ vystihuje asi tak skutečný stav věcí, jako se ukázal být výrok prezidenta George Bushe, který na začátku května 2003 prohlásil, že v Iráku byla „mise splněna“. Biden to svým kritikům hodně ulehčil, ale to, jak krátkou paměť mnozí z nich teď vykazují, je skutečným veletrhem pokrytectví.

Prohnaný Bushův mozek

V Iráku sice Bush na jaře 2003 rychle vyhrál válku, ale neudržel mír. A právě kvůli Iráku, který následně upadl do občanského a sektářského konfliktu, pustila Bushova administrativa ze zřetele Afghánistán. Ve výsledku byla právě tato ztráta koncentrace a rozptýlení vojenských sil jedním ze zásadních důvodů, proč dvacetileté americké a spojenecké angažmá v Afghánistánu vyznělo do ztracena, pokud to rovnou nechceme nazvat porážkou.

Ale kdo by si to pamatoval, že…, řekl si asi mezi řadou jiných Bidenových kritiků i Karl Rove, který ve svém textu pro Wall Street Journal rozebral na prvočinitele prezidentův úterní projev. „Chaotický, nezpůsobilý, zahanbující způsob kapitulace zanechá neodstranitelnou skvrnu na jeho prezidentství,“ mínil. K historické blamáži podle něj navíc přispěje to, jak Biden „překrucuje věci", aby ospravedlnil své činy.

Tvrdá slova. Nebo spíše natvrdlá? Ne, Rove není hloupý, jen prohnaný. Vždyť byl „Bushův mozek“, jak ho překřtili novináři. Jako hlavní poradce prezidenta George W. Bushe měl všechno pěkně z první ruky. I Saddámovy "zbraně hromadného ničení", které posloužily jako zdůvodnění irácké války.

Ty zbraně, které nikdo nikdy nenašel. Takže kdo tady překrucoval, kdo obelhal americkou veřejnost, tamní i zahraniční novináře, aby zdůvodnil své kroky? Rove teď předvídá, že Bidenova popularita, která se i kvůli odsunu z Afghánistánu (a také kvůli novému rozmachu epidemie covidu) zanořila pod 50 procent, bude ještě klesat. „Vsadím se, že v příštích měsících to bude ještě horší,“ věští Rove. Čísla měl vždy rád. Tak mu jich pár připomeňme.

Těsně po útocích z 11. září 2001 dosahovala popularita George W. Bushe bezmála 90 procent. Z Bílého domu odcházel na konci roku 2008 na 24 procentech. Nejvíce, 56 procent Američanů, si pro popis jeho prezidentství, vybralo slovo „nekompetentní“, jen osm procent výraz „leader“.

Pozor, přicházejí hordy nepřizpůsobivých!

Karl Rove by se ještě mohl pokusit vymluvit, že to vše bylo tak dávno. Ale Donald Trump a jeho kývači v Kongresu? To je už diagnóza opravdu bleskové, naprosto nestoudné ztráty paměti. Byl to bývalý americký prezident, kdo loni v únoru uzavřel s Tálibánem dohodu, že USA z Afghánistánu odejdou letos v květnu. A byl to on, kdo na Bidena v dubnu káravě ukazoval prstem, když odchod posunul na konec srpna. „Já jsem naplánoval stažení k 1. květnu. Měli bychom se toho co nejtěsněji držet!“ žaloval Trump, že se Biden loudá a vše pokazí.

Nyní to ale exprezidentovi vůbec nebrání, aby aktuálního šéfa Bílého domu hanil, že „prchá z bojiště“. A že kdyby to měl ve svých rukou, „stáhli bychom se úplně jiným způsobem“. Jakým, samozřejmě nedodává.

Trumpův „deal“ s Tálibánem toto hnutí zavazoval k jediné věci, totiž že nebude útočit na Američany. Výměnou za to bylo kromě jiného v Afghánistánu loni propuštěno z vězení na 5000 Tálibů. Trochu riskantní věc, řeklo by se. Však se také nejméně několik stovek z nich hned vrátilo na bojiště podpořit své bratry ve zbrani proti afghánské armádě.

Trump a jeho věrní republikáni v tom ale žádné nebezpečí neviděli. Co je teď ovšem děsí k smrti, jsou „teroristé“, které Biden prý přiváží do USA. Koho mají na mysli? Afghánce, kteří spolupracovali s americkými vojáky a kteří se teď stali uprchlíky. Ve skutečném, pravém slova smyslu prchají, aby si zachránili život.

Pro Trumpa a jeho skvadru je to ale skvělá příležitost, aby znovu oživili přízrak nepřizpůsobivých, nebezpečných přistěhovaleckých hord. „Kolik teroristů Joe Biden přivede do Ameriky? Nevíme!" vykřikuje Trump. Zatímco Stephen Miller, který byl v Trumpově Bílém domě duchovním otcem jeho protiimigrační politiky, má už jasno. „Přesídlení Afghánců do Americky není o řešení humanitární krize, je to o dosažení ideologického cíle - změnit Ameriku,“ vysvětluje divákům FOX News.

A kdyby to snad nepochopili, moderátor Tucker Carlson to řekne pěkně po lopatě. „Nejdříve jsme my podnikli invazi k nim, teď je to jejich invaze k nám.“ Podle Carlsona budou Afghánců miliony. A zákeřná operace "změňme navždy Ameriku“ se prý děje přesně tak, jak ji levičáci „pečlivě promysleli a naplánovali“.

Občané zdaleka lepší politiků

Ve skutečnosti půjde o zhruba 100 tisíc uprchlíků, které Bidenova administrativa hodlá přijmout. Což opravdu není číslo schopné proměnit zemi, kde žije 333 milionů lidí. A navíc zemi, kterou imigrace ve výsledku vždy znovu obohatila a stále obohacuje. Součástí této historie je i to, že usedlíci, kteří byli předtím sami imigranty, se nových příchozích často báli - a nakonec je vždy přijali.

Bude to tak i s Afghánci. Stejně jako to platilo v případě Vietnamců. Těch po válce v druhé polovině 70. let přišlo do Ameriky takřka půl milionu. A teď jsou to právě oni, kdo chtějí pomoci utečencům z Afghánistánu.

„Plakal jsem, když jsem sledoval poslední let z Kábulu,“ řekl sedmasedmdesátiletý Nam Loc Nguyen deníku Wall Street Journal. V roce 1975 uprchl ze Saigonu. Žije v Los Angeles a snaží se usnadnit příchod novým uprchlíkům. Shání pro ně ubytování, zaměstnání. Díky němu bude několik afghánských rodin v Americe dříve doma.

Z pohledu na americkou politiku bolí oči. Joe Biden se s nástupem do Bílého domu snažil tvářit jako zkušenost a rozvážnost sama. Jako ten, kdo zachrání duši Ameriky a pozdvihne její kredit ve světě. Při první opravdu vážné zkoušce selhal. Donald Trump je politický hadrník, který znovu a znovu potvrzuje, že všechno zlé je mu dobré. Alespoň už nebudeme překvapeni, kdyby se do Bílého domu vrátil.

Ale můžeme také věřit, že to nejlepší a nejpevnější z Ameriky ho přežije - obyčejní lidé amerického tavicího kotlíku. A že právě oni, občanská společnost, kterou utvářejí, teď napraví i Bidenovu plápolavost.

„Musíme něco udělat,“ dostala před třemi týdny Thanh Tanová ze Seattlu zprávu od kamaráda. Stejně jako ona se právě díval na záběry z Kábulu. Thanh, dcera imigranta, který v roce 1978 utekl z Vietnamu, oslovila ve své komunitě desítky vietnamských rodin. Už se jí ozývají zpět, že chtějí pro příchozí Afghánce vytvořit zázemí. A Tucker Carlson se může jít vycpat.

Lukeš: Afghánistán je hřbitov velmocí, prohra je pro USA příšerná, Biden se vymlouvá (video ze 17. srpna 2021)

Biden se měl zachovat jako chlap a převzít za chaotický odchod odpovědnost, říká profesor historie z Boston University Igor Lukeš. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 3 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy