Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
19. 8. 2016 13:30

Burkiny, nebo bikiny? Nahota, nebo zahalení? Svoboda je si vybrat, jak své tělo vystavím

Jakmile naši mnohost, pluralitu, multikulturalitu začneme bezdůvodně osekávat, couváme do středověku.
Pokud nás takové plavky ohrožují, jsme totálně v háji.
Pokud nás takové plavky ohrožují, jsme totálně v háji. | Foto: Thinkstock

V Evropě se vede debata o burkinách, dámských plavkách, jejichž jméno je slitinou slova burka a bikiny. Tedy debata či spíš hádka, kontroverze, o spojení evropské a muslimské kultury těla. O svobodě oblékání. O svobodě.

Burkiny spojují dvě představy. Užívání si volného času třeba na pláži a způsob, jakým žena nakládá se svým tělem. V Evropě je tělo zcela "její", může ho vystavovat, jak chce, nebrání jí v tom tradice, náboženství ani předpisy.

Věřící muslimce víra brání veřejně obnažit většinu těla. Zároveň jí ale nebrání, aby se na veřejnosti, v přítomnosti mužů, koupala. To je důvod, proč australská designérka Aheda Zanetti vymyslela burkiny, plavky pro ženy, které odmítají vystavit své tělo na odiv z jakýchkoli důvodů. Nabídla jim svobodu užívat si plavání v moři u veřejných pláží nebo na koupalištích.

Jenomže v době teroristů, kteří sužují část zemí EU a hlásí se k islámu, svobodné projevy tohoto typu vyvolávají odpor. Starostové několika francouzských měst burkiny zakazují. Důvody: hygiena, ohrožení veřejného pořádku, bezpečnost ve vodě, morálka. Někteří burkiny přirovnávají ke zbrani ve válce proti Francouzské republice a republikánským hodnotám (volnost, rovnost, bratrství).

Thierry Migoule, úředník z Cannes, burkiny nazval "oblečením symbolizujícím věrnost teroristickému hnutí, jež proti nám vede válku". Těžký kalibr. Předseda francouzské vlády Manuel Valls mluví o "zotročení žen" a tvrdí, že "národ musí sám sebe bránit".

U nás sice nevíme o tom, že by místní muslimky nosily na koupaliště či k rybníkům burkiny, ale téma se ujalo na sociálních sítích. Muslimské plavky jsou vydávány za důkaz, že "nás oni chtějí převálcovat" a "sebrat nám naše hodnoty".

Hodnoty se vejdou do plavek

Takže jsme opět u evropských hodnot. Když na to přijde, dokážou se schovat i do plavek. Co je vlastně naší největší hodnotou? Nahé tělo? Maximálně obnažené (ženské) tělo? Evropská kultura nahého těla je stará, antika tělo obnažovala a obdivovala. Pak přišlo křesťanství a puritánství, ale to moderní doba překonala. Dnes ženy svoje tělo zhusta chápou jako nástroj komunikace, jsou na ně hrdé. Vydobyly si svobodu, aby se oblékaly, jak chtějí.

Využívají naši základní hodnotu, jíž je svoboda. Osobní svoboda, svoboda vyznání, pohybu, politická svoboda, kulturní svoboda... Toto jsou základy západní kultury. Moje tělo je moje tělo. Mohu si s ním velmi svobodně nakládat (nesmím chodit nahý nebo nahá na veřejných místech, to budí pohoršení, maximálně nahoře bez).

Jestliže je ovšem moje tělo moje, pak taky mám právo je zahalovat. Nikdo ženu nemůže nutit, aby se koupala v bikinách. Nebo naopak, aby se nekoupala v burkinách. Zakazovat burkiny je stejné znásilnění naší svobody jako zakazovat dvoudílné plavky, protože je toho "moc vidět". Není v tom žádný rozdíl a ani džihád na tom nic nezmění.

Ve svém důsledku je zákaz burkin v Evropské unii stejným "zotročením žen" (Manuel Valls), jako by byl zákaz bikin.

Něco jiného je veřejné prostranství a, dejme tomu, škola, úřad nebo soud. Stát má právo zákonem určit, že třeba učitelé do školy nesmějí nosit náboženské symboly. Aby nemohli ovlivňovat svoje žáky (stát a víra jsou odděleny). Jakž takž srozumitelné je i to, když v Dánsku zakázali, aby soudci v jednací síni nosili náboženské symboly. To jsou prvky, jež posilují rovnost.

Rovnost a bezpečnostní důvody

Naopak nepřijatelné na Západě je, aby někdo ženu nutil: Musíš nosit šátek, burku, hidžáb, nikáb. Tomu brání naše zákony. Častým argumentem radikálů, kteří by zakázali třeba nikáb (ženě koukají jen oči) nebo burku (oči skrývá ještě látková mříž), je, že je k tomu jejich muži nutí a ony samy to nechtějí. Takové znásilňování západní zákony zakazují, stejně jako třeba domácí násilí. (Které je, jak víme, v Evropské unii velmi zdomácnělé.)

Do jisté míry mohou být argumentem proti úplnému zahalování bezpečnostní důvody. V době teroristických útoků potřebuje policie lidi identifikovat. Což při zakrytém obličeji není možné. Sebevražedné atentátnice si však těžko natáhnou burkiny a půjdou s bombami do oceánu.

Odpor vůči burkinám je Západu nevlastní. Je to podobné, jako bychom zavedli pravidlo, že žena v létě na veřejnosti nesmí nosit dlouhou sukni nebo musí chodit jen ve spodním prádle. Takové zákazy odporují našim hodnotám. Kdo chce vystavovat prsa a zadek, ať to dělá. Kdo se nechce odhalovat, nesmí být nucen. Takovým ženám zároveň nelze upřít právo se koupat.

Na olympiádě v Riu některé muslimky závodí zahalené. Nikoho to nepohoršuje. Není to žádné olympijské téma. Mají na hlavě šátek, zahalené celé tělo, jak to žádá jejich víra. Ve sportu jim hidžáb nebrání. Nevzdaly se své kultury, a přece jsou na olympiádě. To jsme "my". Burkiny, nebo bikiny, to není život, nebo smrt.

Naše kultura je mimo jiné pluralismus, mnohost, škála možností. Ženy na pláži v bikinách i burkinách a vedle FKK prostor (nudapláž). Jakmile tu mnohost, pluralitu, multikulturalitu začneme bezdůvodně osekávat, couváme do středověku. Začínáme diktovat, omezovat svobodu jednotlivce. Neznamená to, že "nahráváme islamistům", ale něco horšího – že se jim začínáme podobat.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Test nonstop letů mezi New Yorkem a Sydney skončil úspěchem. Rekordní let trval 19 hodin

Rekordní první let mezi New Yorkem a australským městem Sydney bez mezipřistání byl úspěšný. Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas v sobotu v 7:42 místního času přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu, během něhož urazil vzdálenost 16 200 kilometrů, informoval server CNET. Podle médií se jednalo o nejdelší let s pasažéry na světě. Let mezi New Yorkem a Sydney byl zatím jen testovací a zúčastnila se jej pouze padesátka pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek a členů posádky. Stroj byl naplněn 101 tisíci kilogramy paliva. Cílem bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus.

Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney - ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl na těchto extrémně dlouhých trasách nabízet od roku 2022.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Chilský prezident po několikadenních násilných protestech zrušil zvýšení cen jízdného

Sebastián Piňera odvolal zvýšení cen jízdenek na metro poté, co násilné protestní akce v posledních dnech ochromily metropoli Santiago de Chile. V reakci na protesty úřady vyhlásily v hlavním městě zákaz vycházení od 22:00 do 7:00 hodin. Demonstranti v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Nepokoje pokračovaly i v sobotu a demonstranti se při nich střetli s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Podle zpravodajského serveru BBC News demonstrace proti zvýšení cen jízdného, které vláda zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny, přerostly v posledních dnech v širší nespokojenost s vysokými životními náklady v hlavním městě. Chile patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno a stále častěji se ozývá volání po hospodářských reformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy