reklama
 
 

Část ČSSD chce ucpat minulost a vládnout s komunisty

28. 2. 2013 7:56
Komentář: Vede se tichá válka o zpřístupnění informací o totalitě

Česko se mění. Už dlouho sílí sociální demokracie a komunisté. Minulé sněmovní volby vyhrála ČSSD, ale nebyla schopna sestavit koalici. S komunisty jít nesměla, sama si to zakázala. Proč? KSČM se nezměnila. Stále je to zčásti stalinistická strana. Značná část jejích starých členů o reformu nestojí. Jsou to kovaní bolševici. Sociální demokraté se děsí, že se po příštích volbách ocitnou ve stejné situaci jako v roce 2010. Proto je část ČSSD rozhodnuta spolupracovat s komunisty.

Překáží tomu něco? Minulost. Ukazuje se, jak je složité vytvořit s KSČM koalici byť jen na krajské úrovni. Studenti protestují, odmítají staré bolševiky, politiky, estébáky. Naposledy oznámil rezignaci Václav Kučera (KSČM), v březnu skončí jako uvolněný radní Jihočeského kraje. Donutily ho k tomu informace, že byl v roce 1989 spolupracovníkem kontrarozvědky, která spadala pod komunistickou tajnou policii, StB.

Antitotalitní vizionář Langoš

Na zkoumání bolševické minulosti tu už 5 let máme státní instituci - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Pro komunisty a lidi, kteří tajně spolupracovali s StB či jinými zpravodajskými složkami minulého režimu, je to nebezpečné pracoviště. Nakládá s obrovským množstvím archivních dokladů, které tajná policie během totality shromažďovala. Nejhorší, co všelijaké práskače a konfidenty mohlo potkat, je DIGITALIZACE, tedy převádění písemných archiválií do elektronické, snadno a nesmírně rychle přístupné podoby. Informace doslova tečou do velkých rezervoárů, do nichž je potom v badatelnách bleskový přístup.

Pracovníci ÚSTR (pro komunisty a některé socialisty je ústav synonymum pekla) naplňují představu Jána Langoše, který na Slovensku založil Ústav pamäti národa (vzor pro budoucí ÚSTR) a prosazoval elektronizaci údajů o minulosti. Chtěl, aby byla snadno dosažitelná pro mladé lidi, aby viděli, v čem žili jejich otcové a matky. Langoš byl vizionář. Proti návratu totality v jakékoli podobě navrhoval zřídit nadnárodní virtuální archiv, kde by zájemci mohli vidět informace o tajných policiích ve všech posttotalitních zemích. Svou vizi už neprosadil.

U nás tedy pracuje ÚSTR a vedle něj Archiv bezpečnostních složek, který byl založen stejným zákonem (č.181/2007 Sb.) Ústav má mimo jiné převádět archiválie a dokumenty vztahující se k totalitním režimům ve veřejné správě (včetně bývalé Státní bezpečnosti) do elektronické podoby. Archiv bezpečnostních složek má pečovat o archiválie a jejich zpřístupňování.

Destruovat úřad

O ústav se potichu, zuřivě bojuje. Má svého ředitele Daniela Hermana, dříve katolického kněze. Nejvyšším orgánem ústavu je sedmičlenná Rada. Ta se postupně mění a čím dál víc se nachyluje doleva. To by nevadilo. Zlé je, že dnes již většina Rady odmítá to nejpodstatnější - DIGITALIZACI. Radní Petruška Šustrová (novinářka a bývalá náměstkyně federálního ministra vnitra Langoše), Lukáš Jelínek (politolog, poradce Lubomíra Zaorálka), Michal Uhl (sociolog a antropolog) a Emilie Benešová (Národní archiv) podle svědectví z ústavu chtějí zastavit tekoucí minulost. Chtěli dokonce odvolat ředitele Hermana a rádi by digitalizaci převedli pod Archiv bezpečnostních složek.

Ústav, o který mají pečovat, destruují. Důležité pro ně je, aby byla maximálně zbrzděna nebo zastavena digitalizace, masivní přítok dat, která jsou veřejnosti snadno dostupná. To by byla smrtící rána pro ÚSTR.

Ústav vadí dlouhodobě. Od jeho začátku z něj má část politiků, archivářů a dalších lidí strach. Není divu. Veřejnosti neznámý pán dá za skoro milion korun inzerát do Blesku, inzerát, který podporuje Miloše Zemana v prezidentské volbě, útočí na jeho konkurenta Karla Schwarzenberga, a ejhle, on je to bývalý estébák. Což potvrzují údaje ÚSTRu. Podobně nebezpečný je ústav pro koalici ČSSD s komunisty. Proto byl z ústavu vyhnán Pavel Žáček. Vystřídal ho před dvěma roky Jiří Pernes, kandidát Petrušky Šustrové. Ukázalo se, že byl nejen plagiátor, ale ještě studoval VUML (Večerní univerzitu marxismu-leninismu). Jiří Pernes přišel s jasným záměrem (úkolem): zabrzdit digitalizaci, zastavit ten pro mnohé krutý tok informací.

Digitalizace musí být zabrzděna

Pernes padl - paradoxně díky své minulosti. Ale parta brzdařů se nevzdává. Podle zpráv z ústavu Petruška Šustrová a spol. dusí ředitele Hermana, co to jde. A pokouší se digitalizaci odsunout do Archivu bezpečnostních složek (což odporuje zákonu o ÚSTR). Tam by se s materiály StB nakládalo jinak: než by byly digitalizovány, prošly by speciálními archivářskými úpravami a k veřejnosti by se nedostaly vbrzku (vše má být zpřístupněno do roku 2030), ale tak za sto roků. Až už nebudou prakticky nikoho zajímat. Celé se to děje pod heslem „Více odbornosti".

Oč jde? Už to bylo naznačeno výše. V ČSSD spolu válčí dvě křídla. Jedno předsedy Bohuslava Sobotky, druhé Michala Haška. Sobotkovo křídlo se neštítí KSČM. Sem patří kupříkladu Jiří Dienstbier a Lubomír Zaorálek. Oba se vyjádřili, že by se měl ÚSTR zrušit. (Stejný názor v předvolebním dotazníku Koho volit vyslovil i Miloš Zeman.) Haškovské křídlo, sem patří třeba Zdeněk Škromach či Marie Benešová, naopak říká, že vládnout lze i bez komunistů.

Pro Sobotku, Zaorálka a Dienstbiera ÚSTR představuje riziko. Představme si, že je po volbách, skládá se koalice ČSSD - KSČM a z ústavu si badatelé odnášejí informace, že ten či onen komunista byl agent StB či VKR (vojenská kontrarozvědka, takzvaní „vrkouni") a na koho práskal. Tomu chtějí za každou cenu zabránit.

Ale my svou minulost potřebujeme znát. Třeba proto, abychom ji neopakovali.

Názory Aktuálně.cz

Názory Aktuálně.cz

Sledujte nás na:

autor: Martin Fendrych | 28. 2. 2013 7:56

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama