Přesto mě trochu zaskočilo, když jsem hned pod okny svého bytu narazil na sedmi nebo osmičlennou česko-slovenskou úklidovou četu ve fosforeskujících vestách technických služeb místně příslušné Camdenské radnice.
Parcelovali si nesměle chodník a zkoušeli, jak si poradí ostří jejich rydel s plevelem v mezerách mezi dlažbou. Byli mezi nimi dva nebo tři Romové. Nevím přesně proč, působili jako ostřílení starousedlíci. Přišli možná ještě s velkou imigrační vlnou romských azylantů na sklonku devadesátých let.
Na můj pozdrav odpověděli s nepředstíraným údivem v hlase. Odolal jsem pokušení pustit se s nimi do řeči. Kousek opodál postával jejich šéf a nechtěl jsem, aby vznikl dojem, že v českých zemích je zvykem prokládat práci nezávazným pouličním klábosením s kolemjdoucími.
Polský ventilátor na přehřátou ekonomiku
Britské úřady registrují kolem 350.000 občanů osmi nových členských zemí EU, kteří přišli do Británie za prací. Skutečné číslo však bude zřejmě daleko vyšší. Podle průzkumu londýnského týdeníku Fusion Magazine, určeného Středoevropanům a Východoevropanům v Londýně, se registrací obtěžuje jen třetina nových imigrantů. Znamená to, že v Británii teď žije a pracuje možná až milión "nových" obyvatel Evropské unie.
Jejich příchod měl podle britských odborníků neobyčejně příznivý vliv na ostrovní ekonomiku. Ochota (zejména Poláků) pracovat i za nižší než minimální mzdu neutralizovala inflační tlaky na mzdy. A to tak výrazně, že to zabránilo (obávanému) růstu základních úrokových sazeb i úroků z půjček a hypoték.
Ochota pracovat za nízké mzdy i v oborech, v kterých převyšuje poptávka po pracovních silách nabídku, vedla také k oživení navazujících dodavatelských odvětí. Polští, čeští a slovenští dekoratéři, truhláři a instalatéři modernizují a renovují téměř sériově domácnosti v Londýně a v celé jihovýchodní Anglii. Tím roste obrat britským výrobcům koupelen, kuchyňských linek, sporáků a bytového zařízení.
Práce za každou cenu ?
Odvrácenou stranou téhle vzájemně výhodné směny je fakt, že se často odehrává na pomezí šedé ekonomiky. Někteří, možná většina řemeslníků, neodvádí v zemi svého původu ani v Británii dávky zdravotního a sociálního pojistného. Britští zaměstnavatelé jim dávají práci bez řádného kontraktu, aby z jejich mzdy nemuseli platit sociální pojistné a daně.
Potíž je také v tom, že vysokoškolští odborníci, chtějí-li získat práci, musí sestoupit profesně o několik příček níže. Před časem jsem hovořil s českým lékařem, dětským kardiologem. Nevydělal v nemocnic v Motole ani s přesčasy dost peněz na to, aby uživil rodinu a splácel hypotéku.#reklama
Doufal, že se v nemocnici na jižním předměstí Londýna vypracuje co nejrychleji na pozici, kterou zastával v Praze. Čekaly ho však bezesné noci dalších zkoušek a školení a nejistota spojená s tím, jak se vede jeho manželce a dětem doma,
Podle průzkumu časopisu Fusion je velká část nových imigrantů z Východů pro britských trh překvalifikovaná a musí se spokojit s prací po restauracích, barech a v hotelích. "Výsledkem je, že nevyužívají své kvalifikace a jsou navíc poměrně špatně placeni," konstatuje nový průzkum.
Časy se mění
Lze pochopitelně namítnout, že je to vše jen a jen jejich svobodná volba. A že jak se bude vyrovnávat nerovnováha v životní úrovni, nároky těch, kteří odcházejí na Západ (na sever, či na jih) porostou. Či naopak důvody k samotnému odchodu do ciziny časem pominou.
Tak či tak jsou dnešní poutníci za prací bezpochyby v lepší pozici, než jejich pradědečkové či prababičky na počátku minulého století. Když v létě roku 1914 vypukla první světová válka, hrstka českých a slovenských řemeslníků, která byla tehdy v Británii za prací, byla internována.
Patřili k rakouskému mocnářství, s kterým se ocitla Británie ve válečném stavu. A jako potenciálně nepřátelské osoby putovali pro jistotu na nějaký čas pro do vězení.
Ivan Kytka, [email protected]
