Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová | Komentáře
20. 2. 2013 6:40

ČEZ už není miláčkem Balkánu, ani jeho politiků

Zahraniční expanze udělala z ČEZ národního šampiona. Teď se může obrátit proti němu
Zahraniční expanze byla za Martina Romana opřená i o důvěrné kontakty s balkánskými politiky. Smír se dlouho dařilo udržovat i díky tomu, že lidé napojení na místní regulační úřady dostávali u ČEZ slušně vydělat.
Zahraniční expanze byla za Martina Romana opřená i o důvěrné kontakty s balkánskými politiky. Smír se dlouho dařilo udržovat i díky tomu, že lidé napojení na místní regulační úřady dostávali u ČEZ slušně vydělat. | Foto: Petr Vyoral

Obraz ČEZ jako úspěšného průkopníka energetické expanze do střední a východní  Evropy dostává trhliny. Když před pár týdny ČEZ přišel o licenci na distribuci elektřiny v Albánii, dalo se to vysvětlit svéráznými poměry místní politiky i ekonomiky. Nejnověji hrozící blamáž v Bulharsku může způsobit na tváři energetického šampiona větší šrám. Bulharsko je členem Evropské unie a je považováno za víceméně standardní evropskou ekonomiku.

K trablům v obou státech se navíc mohou přidat další: v Rumunsku ČEZ léta bojuje s obřími dluhy u státních firem. Zatím to nikdy nevyústilo v závažnější konflikt. Ale klidně se může stát, že i tady se situace vyhrotí a spotřebitelé se začnou bránit proti drahé elektřině. Jak asi zareaguje formálně nezávislý, nicméně zájmy státu (tedy vládnoucích politiků) chránící regulační úřad v Bukurešti?

K tomu ale sílí pochybnosti kolem dalších zahraničních investic ČEZ: Především v Německu, kde přibývá signálů, že koupě a následný prodej dolů Mibrag byly nevýhodné pro ČEZ, zato pomohly soukromému Energetického a průmyslového holdingu. A ohledně vstupu ČEZ do maďarského petrochemického gigantu MOL zase sílí podezření,  že jeho hlavním smyslem bylo zakrýt vyvedení lukrativní dcery ČEZ, společnosti I & C Energo, přes MOL na firmu Yellowraazd, napojenou na Josefa Brože, blízkého Martinu Romanovi.

Ještě donedávna se ovšem ČEZ kvůli zahraniční expanzi těšil obdivu. Na Balkáně prošlapal cestu dalším evropským energetikám, a i když občas prosákla určitá varování (u regulátorů v Bulharsku i Rumunsku ČEZ narážel už dříve, cenová jednání bývala složitá a došlo i na sankce), pořád to v cizině vypadalo na úspěch: Do loňska se firmě povedlo získat zpět přes 70 procent investovaného kapitálu, což je slušný výsledek. Jenomže pak přišla první rána v podobě minimálně pětimiliardové albánské ztráty, teď těžce drhne Bulharsko… Co se děje?

Vysoká návratnost zahraničních investic je na Balkáně spojena s rychlým a hlavně na místní poměry bolestným růstem cen elektřiny. Není to libovůle české firmy, zdražování je důsledkem liberalizace zdejších trhů a přebíráním evropských pravidel. I v tom byl ČEZ na Balkáně průkopníkem, a tak je  nyní nejsnadnějším terčem. Je tu ale ještě jeden, daleko problematičtější faktor, který české firmě usnadnil balkánskou expanzi a teď se obrací proti ní.

Šéfové ČEZ byli vždycky proslulí schopností udržovat dobrý vztah s politiky. Neobešlo se to bez občasných řešení na hraně korupce, jež manažeři považovali za natolik standardní postup, že jsou o nich ochotni v neformálních rozhovorech vcelku otevřeně mluvit. Smír na Balkáně se třeba dlouho dařilo udržovat díky tomu, že lidé napojení na místní regulační úřady dostávali u ČEZ slušně vydělat. Péče o dobré „vnější  vztahy" prý v ČEZ poněkud ochabla poté, co před dvěma lety z čela ČEZ odešel Martin Roman a nový generální ředitel Daniel Beneš se vzápětí zbavil šéfa zahraničních aktivit Vladimíra Schmalze. I to může být jednou z příčin rostoucích potíží.

Krize, jíž momentálně ČEZ čelí na Balkáně, je však spíš důsledkem souběhu objektivních nepříznivých okolností. Cena za liberalizaci trhu se při prohlubující se krizi prostě Bulharům přestala zdát únosná. V poměru k jejich příjmům je pro ně elektřina za evropské tržní ceny prostě drahá. A místní politici se teď snaží zachovat si před voliči tvář a ukázat jasného viníka. Je otázka, jestli se bulharskému státu podaří ČEZ licenci pravomocně odebrat bez rizika náhrady škod za zmařené investice. Ale ať už dopadne případ jakkoliv, jisté je, že celkový účet za zahraniční expanzi v ČEZ teprve začnou sčítat.

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

před 17 minutami

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Kamerunu se srazily autobus a kamion s benzínem, uhořelo 53 lidí

Při srážce autobusu s kamionem přepravujícím benzín uhořelo v noci na středu na západě Kamerunu 53 lidí, informovala s odvoláním na tamní policii agentura AFP. Dalších 29 cestujících bylo vážně zraněno, nejčastěji se jedná o popáleniny. Mezi zraněnými jsou i tři děti.

Oběti kvůli požáru, který způsobil unikající benzín, nebylo možné identifikovat, uvedl guvernér regionu Awa Fonka Augustine.

Podle informací listu Actu Cameroun cisterně selhaly brzdy, srazila se s autobusem přepravujícím sedm desítek lidí a vše vybuchlo. K nehodě podle svědků nejspíš přispěla také mlha a špatná viditelnost na úzké silnici vedoucí po úbočí hory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy