Nestyďte se nad svými hlavami rozevřít "deštník proti drahotě", který pro vás vláda připravila, vyzýval premiér Petr Fiala (ODS) v neděli večer z televizních obrazovek. Podpořil tak informační kampaň, jež má lidem ulehčit orientaci v systému sociální pomoci, na niž mají nárok v časech energetické nouze. Můžeme se donekonečna dohadovat, zda je to zmiňované paraple sestrojeno hůře, nebo lépe, nepochybně však po zavedení cenových stropů konečně začalo alespoň trochu fungovat.
Ministerský předseda ale vyzval také k šetření: "Vláda, státní organizace, firmy, ale i domácnosti by se měly právě v následujících týdnech a měsících o to více zamýšlet nad tím, zdali s energiemi hospodaří správně, kde mohou ušetřit nebo alespoň jak s nimi neplýtvat." Domácnosti i firmy se samozřejmě mohou "zamýšlet" donekonečna, každého ale velmi pravděpodobně napadne něco jiného a určitě ne vždy nejefektivnějšího. Má-li ale republika jako celek - a o to jde - opravdu ušetřit, musí jí s tím kabinet pomoci.
Jako v Německu
Petr Fiala jako by sázel na to, že začne-li šetřit stát, inspiruje to i ostatní. "Mohu vám slíbit, že budu důsledně trvat na tom, aby instituce šly příkladem," prohlásil a anoncoval již plán úspor ve Strakově akademii. To je jistě chvályhodné, stejně jako je chvályhodné zapojení dalších ministerstev a úřadů. Má to ovšem nezamýšlený důsledek.
Mnohé občany takové informace spíše naštvou. To když se například dozvědí, že v Poslanecké sněmovně se až dosud topilo na 23 stupňů. Horko sice zpětně vysvětluje úroveň některých projevů, které jsme odtamtud slýchali, ale zároveň demonstruje, jaký festival plýtvání se v malostranských palácích dlouhé roky odehrával. K chlubení není ani to, že se na úřadech nevypínaly počítače. A bylo snad lepší nevědět, že Správa železniční dopravní cesty až nyní začne měnit obyčejné žárovky na nádražích za ty úsporné - a srazí tak energetické náklady o dvě pětiny. Některé erární instituce posouvá do 21. století zjevně až nouze.
Jednotlivé příklady mohou být jistě inspirativní, nikdy ale nevytvoří natolik efektivní systém, aby pomohl dosáhnout tak ambiciózního cíle, na jakém se unijní země dohodly - totiž že spotřebu plynu sníží o 15 procent.
Proto například německá vláda už dávno propaguje promyšlený soubor energetických omezení pro úřady, podniky i domácnosti. Od prvního září obchody nesmí nechávat otevřené dveře, světelné reklamy musí zhasnout po desáté večerní a přes noc už nebudou zůstávat ozářené ani památky. Ve většině veřejných budov se teplota sníží na 19 stupňů, což se ovšem nebude týkat škol, nemocnic a sociálních zařízení. A v místech, kde se horká voda ohřívá jen pro mytí rukou, zůstane pouze studená, opět s výjimkou sociálních zařízení. Smůlu mají i soukromé bazény. Pro podniky platí obdobná pravidla a domy s plynovým vytápěním budou muset podstoupit kontrolu efektivity.
Podle propočtů spolkového ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka tato opatření sníží v Německu spotřebu plynu o dvě a půl procenta. Není to sice číslo, které by působilo nějak impozantně, představuje ale důležitý dílek v celkové mozaice úspor.
Podobné systematické plány připravily i další země.
Když chybí plán
A teď Česko. Premiér vystoupil s obecnou výzvou k úsporám, nikdo ale neví, co by si pod tím vlastně měl konkrétně představit. Přitom už od Nového roku má stát k dispozici manuál ministerstva průmyslu, který veřejným institucím radí, jak šetřit energiemi. Je ovšem víc než zjevné, že - krize nekrize - bohužel ještě nepronikl ani na všechny úřady.
Ještě o poznání hůře jsou na tom firmy - nikdo jim neříká, co přesně a v jaké míře by měly dělat, aby zabránily vypínání provozů. Stejně jako nikdo nevysvětluje domácnostem, co je a co není vhodné nyní narychlo podniknout. Máme už zapnout kotel, nebo ještě ne, případně na kolik stupňů? Jaké jsou další možnosti úspor a pro jaké typy domácností se co hodí? Mnohá opatření jistě napadnou každého, důležité je ale představovat především ta, která nijak intuitivní nejsou, přesto mohou výrazně pomoci dosáhnout cíle.
Zatím však panuje jen zmatek, v němž stát trousí kousky informací, které se ale neskládají v žádný smysluplný celkový obraz. Jako příklad může posloužit vyhláška ministerstva zdravotnictví o vytápění škol. V tělocvičnách klesne teplota na 17 stupňů, ve sprchách na 21, v učebnách zůstane na 20. Na rozdíl od doporučení méně větrat je to jistě dobrý záměr. Problém ale spočívá v tom, že se nová pravidla pro erární objekty neoznamují najednou. Není pak divu, že se společnost v situaci nevyzná a neví, co kde právě platí.
Velmi to začíná připomínat covidová omezení, která předchozí vláda vyhlašovala bez ladu skladu a vysvětlování, až zemi uvrhla do naprostého chaosu.
Nevyužití poradci
S oblékáním "svetru úspor" je na tom dnes vláda podobně, jako byla v květnu při rozevírání "deštníku proti drahotě". Nejprve to bylo jen taková hůlka s pár dráty, kterou se teprve po měsících tápání podařilo kabinetu potáhnout nějakou nepromokavou látkou. Nyní se situace opakuje.
V době, kdy ostatní země už masivně omezovaly spotřebu energií, vystačila si zdejší ministerská sestava jen s abstraktními apely. Pak se sice tématu chopila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ale její akce "Svetrem proti Putinovi", provázená heslem "Make sweater, not war" a naprostým minimem užitečných informací, připomínala ze všeho nejvíc komunikační atentát připravený záškodníky z řad opozičních marketérů.
Ze zcela nepochopitelných důvodů stát nepropaguje své kvalitní bezplatné energetické poradenství, v jehož rámci na internetu i v desítkách poboček specialisté nabízejí praktickou pomoc a tipy, jak ušetřit, od úsporného osvětlení až po levnější vytápění. Ne, "zamýšlet se" nad úsporami už opravdu nestačí. Přichází topná sezona a Česko potřebuje ušetřit obrovské množství energie. Je na vládě, aby vymyslela a vysvětlila, jak se to může podařit.
