Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
9. 11. 2021 11:30

Jak mám já měnit své návyky, abych zachránil Zemi? Tohle nám nikdo neříká

Sedmdesát šest procent lidí v Česku ví, že změna klimatu probíhá, a sedmdesát jedna procent si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity.
Glasgow: mladí lidé si víc uvědomují, že je planeta nemocná a může zemřít. Otázkou je, kolik lidí je ochotno něco dělat, měnit své životy.
Glasgow: mladí lidé si víc uvědomují, že je planeta nemocná a může zemřít. Otázkou je, kolik lidí je ochotno něco dělat, měnit své životy. | Foto: Jana Václavíková

V Glasgow probíhá konference OSN o změně klimatu (COP26, 1. až 12. listopadu). Klima se stalo velkým mezinárodním tématem. Není divu, když nám hrozí, že se upečeme a udusíme. Zároveň však nám, lidstvu, stále tak úplně nedochází, nedocvakává, co se děje. Ukázal to i nový mezinárodní průzkum agentury Kantar, podle něhož lidé nechtějí měnit své zvyky kvůli ochraně Země.

Občané zkoumaných zemí „jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek, a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl“, vyplynulo z šetření, při němž se výzkumníci ptali 9000 lidí v deseti zemích (Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Singapur a Nový Zéland). Dotázaní „jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více než vlády, velké korporace nebo média“, píše ČTK.

Základní výsledky výzkumu: přes tři čtvrtiny dotazovaných uvedlo, že by souhlasili s přísnějšími pravidly a ekologickými opatřeními, ale téměř polovina lidí se zároveň domnívá, že nemusí měnit své zvyky. (Lidská setrvačnost je gigantická.) Za nejdůležitější dotazovaní považují snížení objemu odpadu, který produkujeme, zastavení odlesňování, ochranu ohrožených druhů nebo výstavbu energeticky nenáročných budov.

Celkem 36 procent odpovídajících má za to, že jejich nasazení v boji s globálními změnami je dostatečné. Že dělají dost vlády, o tom je přesvědčeno už jen 18 procent lidí, o velkých firmách ve vlastní zemi si to myslí pouhých 13 procent. Od vlád lidé očekávají zejména zodpovědný přístup, ochotu investovat, zvyšování povědomí nebo nezávislost vlády na finančních zájmech. Celkem 62 procent dotazovaných považuje klimatickou krizi za nejzávažnější ekologický problém současného světa. - Právem.

Nemuset měnit své zvyky, to je mantra. Přetápět, konzumovat tuny masa, vyhazovat tuny potravin, nechat dál fungovat uhelné elektrárny, protože jejich utlumení bude znamenat změny pro nás, létat na dovolenou, jezdit dál auty se spalovacími motory (na ty nám nesahejte, ty znečišťují jen maličko), jezdit autem, kde to jen jde, protože to je pohodlnější, konzumovat podstatně víc, než potřebujeme, protože to máme rádi, to je přece „ta svoboda“, slýcháme.

Typický je i pocit „já dělám dost“, i když třeba nedělám vůbec, ale vůbec nic, zatímco „oni dělají málo“. Do „oni“ se vejdou vlády a velké firmy. Zároveň ovšem platí, že vlády dělají málo, lidé na ně ovšem netlačí, jsou to spojené nádoby. A když na ně někdo tlačí, jako Greta Thunbergová, tak ho rychle většina prohlásí za blázna a „dítě, které nám do toho, jak budeme žít, nemá co kecat“.

No a když varování zní z úst pětadevadesátiletého geologa, zoologa a sociálního antropologa Davida Attenborougha, tak pokýváme, neříkáme sice, že je blázen, ale tím to tak asi končí. (Attenborough mluvil i v Glasgow, avšak na našeho premiéra Babiše to nezabralo ani milimetrem.)

Co mám změnit já?

Z průzkumu vyplynulo, že jen málokdo z nás je ochoten změnit vlastní životní styl. - Zkuste ale schválně myslet na to, jak byste konkrétně vy, jak bych konkrétně já měl měnit svůj životní styl, abych planetě (a svým dětem a jejich dětem) pomohl. To je najednou velmi složitá otázka. Pokud to myslím vážně a pokud nejsem zrovna expert na klima, co mám sakra měnit? Co přestat dělat? Co začít dělat?

Předpokládám, že když už si někdo položí takovou otázku, asi na zahradě nepálí pneumatiky, nenechává schválně běžet motor u dieselu či benziňáku, když na někoho čeká a venku je kosa, asi už dnes poctivě třídí odpad… Tak co máme vlastně dělat? Chápete, ono to není tak jednoduché, začít žít ohleduplně k planetě, ke klimatu, ona to je vlastně „věda“, jež vyžaduje návody, znalosti, osvojení.

Vyžaduje to taky odhodlání k tomu, abych já to dělal, abych to nečekal nejdřív či jen od druhých. Vyžaduje to přesvědčení, že i málo je dost. Vyžaduje to odmítnout názory typu „Čína a USA a Indie smrdí, ničí víc, tak ať začnou prvně tam“.

Zpět k tomu, co dělat. Že plno lidí myslí „já dělám dost“ (protože nepálí ty pneumatiky za domem, což je mimochodem skvělé), není nic divného. Znamená to, že nevíme, co máme činit, že si to možná ani neumíme představit, prostě nás to nenapadá. Chybí vnější tlak na nás, chybí osvěta, jsme jen děšeni zprávami o suchu (nebude dost vody, to lidi hodně trápí, to nechtějí), o vymírání lesů (kůrovec), případně, méně, o vlivech znečištění na naše konkrétní prostředí (auta a polétavý prach, auta a hluk ve městech například).

Tak třeba ministerstvo životního prostředí (já vím, Bečva, kdo by jim dnes věřil) by mělo lidem sdělit, jak se chovat šetrně k okolí, k přírodě, jež nám zbývá. Že bychom měli mnohem méně konzumovat (kupovat si řádově méně věcí, naučit se je recyklovat a šetřit, jako to dělaly generace před námi).

Že bychom měli jíst méně masa, mnohem méně masa, že se přežíráme masem, ale to maso se musí „vyrábět“ (chovat). Že máme ve městech používat hromadnou dopravu, pokud vysloveně nemusíme jet autem, že máme preferovat alternativní způsob dopravy i s ohledem na druhé. Že máme méně topit (energetická krize nás k tomu nutí už dnes) a více zateplovat (to se děje, tady stát neselhává, skvělé). Mohu pokračovat třeba tím, že máme působit na své okolí, starat se o ně, bránit betonování a asfaltování, bránit kácení stromů, vymýtání křovisk, nesmyslnému sekání trávy atd.

Za změnu klimatu může člověk, ví 99,9 procenta vědců

A není to celé úplně marné? Nepřeválcují nás popírači klimazměn, lidé, kteří myslí jen na sebe? Asi ne. Použiju jiné dva čerstvé průzkumy, které ukazují, jakou sílu má informování, působení na veřejnost i na odborníky.

Průzkum z letošního října říká: Vědci se z více než 99,9 procenta shodují, že člověk má vliv na změnu klimatu. Uvedla to studie, která vyšla v časopise Environmental Research Letters. Její autoři analyzovali téměř 90 tisíc odborných publikací týkajících se klimatu. Podobný výzkum z roku 2013 uváděl, že na změnách klimatu způsobených člověkem panuje mezi odbornou veřejností 97procentní shoda (zpracován byl na základě studií z let 1991 až 2012).

Vedoucí autor studie, hostující vědecký pracovník na americké Cornellově univerzitě Mark Lynas, řekl deníku The Guardian: „Je to opravdu uzavřený případ. Ve vědecké komunitě není žádný významný odborník, který by pochyboval o klimatických změnách způsobených člověkem.“ (Prosím, řekněte to panu Klausovi.) Věda má tedy úplně jasno a to má zásadní význam.

Ještě jedna studie, česká, jež byla zveřejněna letos v červenci. Organizovali ji vědci z Masarykovy univerzity v Brně a zevrubně popsala, jak obyvatelé Česka vnímají změny klimatu i co by se s nimi mělo začít dělat.

Sociolog Tomáš Chabada z MU výsledky prezentoval následovně: „Pro většinu české veřejnosti už není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. V současnosti 76 procent lidí ví, že změna klimatu probíhá, a 71 procent si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity. Celých 28 procent uvádí, že více než dva roky podporuje ochranu klimatu. Jen čtyři procenta se přiklání k názoru, že klimatická změna neexistuje, a pouze dvě procenta odmítají ochranu klimatu více než před dvěma lety.“

I toto je podstatný posun, stejně jako fakt, že 68 procent zkoumaných míní: Je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu.

Přístup (našich) občanů ke klimatickým proměnám, za něž lidstvo odpovídá, se tedy postupně mění. Jde to pomalu, ale jde to. Dělat se dá mnohem víc, je potřeba lidem poskytnout nějaká vodítka, ukázat jim cestu, jak mají svoje návyky měnit.

Video: Pálí nás klima

Pálí nás klima - Eliška Křenková | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy