* Článek jsme aktualizovali o komentáře čtenářů Aktuálně.cz.
České děti nejsou v šesti letech na povinnou školní docházku dostatečně zralé. Všem by prospělo, kdyby do první třídy nastupovaly až o rok později.
Tahle teze je jedním z bodů širšího návrhu sociální demokracie, jak zlepšit základní školství - předložil ho tento týden senátor za ČSSD a stínový ministr školství Marcel Chládek.
„Dítě v šesti letech není ještě dostatečně připraveno psychicky i fyzicky na základní školu, navíc až čtvrtina ročníku má kvůli tomu odklad," říká senátor. Děti jsou pak podle něj přetížené a ve stresu a častěji musí navštěvovat psychology a pedagogické poradce. Kdyby šly do školy až v sedmi letech po roce stráveném ve školce, zvládaly by výuku lépe. Poslední rok mateřské školy by přitom už měl být povinný.
Aktuálně.cz Marcel Chládek řekl, že teze zveřejnil především proto, aby vyvolal zevrubnou diskusi. Ta je podle něj nutná ještě dřív, než se vůbec k nějakým změnám přistoupí.
Sám původní profesí učitel s desetiletou praxí hledal pro svůj návrh inspiraci především ve Finsku, jehož systém je prý nejefektivnější. Finští žáci také dosahují pravidelně velmi dobrých výsledků v mezinárodních srovnávacích testech - a do první třídy nastupují až v sedmi letech.
Co vy na to!?
Co si myslíte o možnosti, že by děti šly do první třídy až v sedmi letech? Jaké v tom vidíte výhody? A jaká úskalí? O své názory i zkušenosti se můžete podělit i na facebookové stránce Názory Aktuálně.cz nebo nám je zaslat mailem na [email protected].
Věk, v němž dětem začíná škola, je ovšem v různých evropských zemích různý - někde je to šest let jako u nás, například ve zmíněném Finsku sedm, ale třeba ve Velké Británii pět let.
Podle psychologa Jeronýma Klimeše naše školství trpí tím, že je obětí příliš mnoha experimentů. „Nemám nic proti tomu, aby děti chodily do první třídy až v sedmi letech, i když posouvat tu hranici se mi zdá zbytečné, podle mého by při zachování současného stavu postačilo v první třídě uvolnit osnovy a zkrátit vyučovací hodiny," řekl doktor Klimeš Aktuálně.cz. Dosažení 6 let při nástupu do první třídy považuje přitom za dolní hranici.
Za daleko důležitější pokládá, aby v jednom ročníku byl mezi žáky věkový rozdíl do jednoho roku. „Pokud by se v jednom ročníku sešly děti, které kvůli mimořádnému nadání nastoupily do školy výjimečně už v pěti letech, současně s těmi, které měly dvakrát odložený nástup do školy a do první třídy šly až v osmi letech, ve vyšších ročnících, až by ti starší přicházeli do puberty, by to způsobovalo velké problémy," je přesvědčen Jeroným Klimeš.
A co si myslíte vy, vážení čtenáři? Jaká je vaše zkušenost - jako žáků, rodičů, prarodičů, případně učitelů a dalších odborníků z praxe? Pomohlo by českým dětem, kdyby šly do školy o rok později než dnes? Nebo stačí jenom jim odlehčit v první třídě? Anebo má všechno zůstat, jak to je? Své názory nám můžete psát i na facebookovou stránku Názory Aktuálně.cz nebo mailem na [email protected].
Z diskuse:
Danny Page: A co když se narodí v září až listopadu, nepůjdou pak do školy až v osmi letech... to by přeci základku končili v šestnácti-sedmnácti...možná se ale mýlím... Jinak osobní názor, proč je tolik odkladů při nástupu, děti jsou až moc rozmazlený, a proto tolik problémů s řečí a podobně, do určité míry se na tom zcela jistě projevuje výchova rodičů a lenost samotných dětí.
Toňula Hubený: Psycholog má pravdu. Nemine rok, aby se ve školství něco neměnilo. Za špatný považuji přebytek středních a vysokých škol, a přitom chybí vyučenci. Ti, co měli být na učňovkách, pak mají problém se zaměstnáním a neseženete kvalifikovaného odborníka. Stát to stojí obrovské peníze a výsledky jsou špatné.
Zdenka Urbanová: Každé dítě je úplně jiné, naše dcera sice už ve 4 letech uměla písmenka, ale ani v 6 letech nemohla nastoupit do školy kvůli jiným problémům, měla zkrátka ještě svůj dětský svět.Odklad by měl být určitě vždy přenechán na posouzení i psychologovi. Nelíbí se mi, že poslední slovo má ředitel školy, který může odklad odmítnout, a přitom dítě v životě neviděl, tak to se mi zdá úplně na hlavu.
Anna Vostokova: Vzhledem k výukovému programu na školách by to nebylo rozumné. Když jsem šla do první třídy v 7 letech do zcela obyčejné školy, podmínkou bylo umět číst a psát. V první třídě se začalo učit latinské písmo a cizí jazyk. Kdybych se nepřestěhovala, odmaturovala bych v 17, a to jsem nebyl nejmladší ze třídy. V ČR je problém, že je školní program strašně roztažen. Udivuje mě, že to mnozí zvládají jen tak tak, protože látka je značně zjednodušená. Navíc se ještě zavádí nové ulehčené písmo. To páni experti nevědí, že motorika souvisí s řečí? Pak si stěžují, že děti neumí pořádně mluvit...
Karel Chrastina: Děti jsou dnes zahlceny podněty a informacemi, což je daň přetechnizované době, a objevují se proto častější anomálie. Školní zralost by proto měl posoudit kvalifikovaný psycholog. Za mých mladých let to bylo jiné, začal jsem chodit do školy už v pěti letech a žádné problémy jsem neměl, ovšem život před šedesáti lety vypadal podstatně jinak. Pro školní docházku v sedmi letech, zavedenou všeobecně, proto nejsem, každé dítě je jiné a jeho schopnosti by měly být rozvíjeny ve správný čas, jinak mrháme talenty.
Karlos Stone: Ve školství dělám dost dlouho, abych mohl srovnat, jak vyspělé přicházejí děti od rodičů, kteří se jim věnují (vyprávějí jim, skládají s nimi, prostě je hravou formou připravují), a tudíž se de facto v 1.třídě i v 6 letech nudí, protože musí čekat na děti z citově prázdných rodin. Nikdo nenutí rodiče, aby dávali děti v 6 letech do školy, pediatr a PPP odklad přiklepnou. Tudíž 6 let je minimum, sám jsem dával dceru do školy v 5 letech a nyní studuje 3 vysoké školy.
Alena Šobrová: Už tak se děti učí polovinu toho, co před dvaceti lety, jsou rozmazlené, nevychované. Rodiče nemají na děti čas a ani je moc nezajímá, co děti dělají, protože výchovu přesouvají na učitele ve škole. Učitel nemá žádné pravomoci, z jedné strany na něj tlačí dětičky se svými rodiči a z druhé strany ředitelé. Dětem se nechce ani učit a ani pracovat, proč taky, rodiče za ně všechno vyřídí a zařídí. Polovina dětí ve třídě má úlevy - dyslexie, dysgrafie, poruchy učení... a místo aby se snažily, tak se jen vymlouvají. Teď začaly psát tiskace, do školy půjdou v 7 a co ještě? Apeluji na všechny rodiče a učitele - bojujte za lepší vzdělání našich dětí! Nebo se lidé v této republice stanou jen nevzdělanými nádeníky pro západní svět.
Martin Šmarda: Jako obvykle lidé při řešení problému zaměřují svou pozornost na řešení následků a nikoliv příčiny. Ta je v rodičích a celé společnosti. V první třídě je pozdě napravovat zanedbanou úlohu rodiny. V dítěti je třeba od začátku probouzet zájem o poznání, umění, literaturu a také nezbytné etické principy. Druhou příčinu vidím v moderních trendech výchovy. Pro zdravý vývoj jedince je nutné stanovit jasné hranice slušného chování a trvat na jejich splnění. Pokud se dítě nepohybuje v spravedlivém a stabilním prostředí rodiny (tolerování nevhodného chování je také nespravedlnost), nebude se cítit bezpečně a ani rodičům skutečně důvěřovat.
I. Vavříková: Dětem by spíš prospělo, zvláště v době letního času, aby vyučování začínalo až v 9 hodin. Zkuste udělat průzkum, kolik dětí se denně nedostatečně vyspí a jaký to má vliv na zdravotní stav do budoucna.
Jana Vaňková: Děti se učí určitě víc věcí než před lety. Naopak pokud dítě nastoupí do školy nezralé, zažije hned na počátku potíže, špatné známky, frustraci, je zaděláno na pozdější potíže. (...) Mám prvňáka (srpnového s odkladem) a zvládá slušně. Ale věřte, že čtyřky nebo pětky tam děti dostávají celkem běžně. V pololetí teď počítají operace do 10 (1 chyba stupeň dolů), čtou - musí plynule a bez chyb, píšou - stupeň dolů i za opomenutí tečky nad j... Už mají i diktáty... Tohle je pro nezralé dítě tak trochu očistec...
Zdenka Galajdová: Myslím si, že odklad o rok je zbytečný, opravdu je nejlepší přizpůsobit osnovy a udělat učení dětem dostupné a ne děti déle držet ve školkách. (...) Pokud si dnes už čtyřleté děti hrají počítačové hry, nevidím důvod odkládat školní docházku.
Irena Marsová: Nemělo by se zapomínat ani na více nadané děti. Náš syn ( narozený koncem září) začal s docházkou v 5 letech a 11 měsících. Uměl číst i počítat velmi dobře. Po prvé třídě nám bylo navrženo, aby přeskočil druhou třídu. Tenkrát jsme na to nepřistoupili, aby se necítil nadřazený bývalým spolužákům. Pak jsme litovali. Syn byl neustále před ostatními a nebyl ničím motivován - škola ho vysloveně nebavila a považoval ji za otravnou. Sám se naučil programovat a nalezl uplatnění. Bohužel školní výuka skončila maturitou na gymnáziu. (...) U nadaných dětí považuji odklad o 1 rok za nesmyslný a u nedostatečně zralých je odklad možný i teď.
Marcela Zapletalová: Nástup do školy v šesti letech je správný, děti se většinou do školy těší a pokud by setrvávaly ještě v mateřské škole, ztratily by zbytečně jeden rok, nudily se a nic by jim to nepřineslo. Pokud je dítě zdravé a dobře vedené rodiči, zvládne první třídu bez problémů. Učila jsem 42 let na základní škole a mám dost velké zkušenosti s touto problematikou. Mnoho let jsem byla i u zápisu do 1. třídy a mohu zodpovědně říct, že nástup v šesti letech do školy je absolutně v pořádku a většina dětí je dobře na školu připravená. (...)
Adam Turek: Myslím, že záleží na individualitě toho daného jedince a přístupu rodičů. Jelikož dnešní rodiče nemají na své děti čas, tak to podle toho taky vypadá. Je tedy důležité, ať si rodič ten čas na dítě udělá, i když toho času v této uspěchané době moc nemá, potom bych neviděl problém v tom, aby dítě šlo v šesti letech do školy.
Monika Jarůšková: Domnívám se, že řešením je:
1) zásadní zvýšení platů pedagogů již na prvním stupni, aby se podpořil zájem o tuto práci a kvalitní osobnosti neodcházely/nemusely odcházet z ekonomických důvodů mimo obor
2) zrušení víceletých gymnázií (...čili i dobří pedagogové odtamtud by nadále byli na základkách, případně i rodilí mluvčí, kteří učí jazyky na gymnáziích atd.) + vytvoření škol pro extrémně nadané žáky a škol pro extrémně nenadané (otázka je, co s extrémně nemotivovanými/línými... práce s rodinou?) - kapacita těchto škol je odhadnutelná z Gaussovy křivky rozložení myšlenkových schopností v populaci/každém generačním ročníku; na tyto školy, které by měly být dobře dopravně dostupné pro své spádové oblasti, by děti přecházely na základě doporučení svého pedagoga a na základě posouzení odborníkem na pedagogiku-psychologii
3) do prvních tříd by měly děti nastupovat v 5-6 letech, nároky na vzdělávání v prvním roce by měly být nižší, spíše klást důraz na nácvik studijních vlastností, plnění úkolů ... „zapracovat se pro školu"
4) během 9 let základní školy (resp. na druhém stupni) by - např. v rámci občanské nauky - se měly probírat možnosti pracovního uplatnění (ne jen ty základní -kosmonaut, popelář, sestřička, doktor), regionálně dostupné typy škol, aby děti postupně měly příležitost se zorientovat v tom, co je zajímá, co jsou schopné zvládnout ... a tedy dobře zvolily následný typ studia s možností dobrého pracovního uplatnění.
Jiří Kačírek: S tím, aby chodily děti až v sedmi letech, plně souhlasím, je to pro ně lepší, jsou už vyspělejší, ale zavedl bych rok před školou povinně do školky bez výjimek. A školy aby začínaly až od devíti, to bych zavedl také, od osmi je brzy hlavně pro první až pátý ročník. Od šestky už od osmi.
Valérie Dokic Němečková: No hlavně by pánové z ČSSD měli vysvětlit, jak hodlají zajistit místa v MŠ pro všechny ty šestileté děti, když už dnes, kdy se do školy nastupuje v šesti, mají v některých MČ velkých měst problémy dostat místo ve školce i čtyřleté děti. Maminkám končí rodičovský příspěvek nejpozději ve čtyřech letech dítěte, a pokud nedostanou školku, tak nemají šanci vrátit se do práce. A to nemluvím o samoživitelkách, které dnes nemají v přijímacím řízení do MŠ vůbec žádnou přednost a pokud dítě nedostanou do školky, tak se nemůžou vrátit do práce a rodina je bez příjmu. Zase jeden naprosto nekoncepční a důsledky nedomýšlející návrh.
Eva Šubrtová: Z praxe s prvňáčky mi vychází, že je to nesmysl - šestileté děti sajou vědomosti jako houby a jsou schopné vstřebat daleko víc, než si myslíme. Proč rušit to, co skvěle funguje - systém odkladu školní docházky pomaleji dozrávajícím dětem tu šanci nastoupit v 7 letech umožňuje a je dobře propracovaný a funguje. Ti nadaní šestiletí človíčci by se ve školce nudili! Moc dobře to znám a s unuděným dítětem ve školce je to docela zabíračka - jsem kvalifikovaná učitelka MŠ s praxí a také učitelka ZŠ s praxí, takže znám problematiku z obou stran, a samozřejmě i rodič - jedno dítě šlo v šesti a jedno v sedmi po odkladu. Oběma to vyhovovalo.
Jiří Galda: Rodiče se svým dětem dnes nevěnují, to je podstata většiny problémů. Takových dětí, které opravdu potřebují odklad, by bylo mnohonásobně méně, kdyby rodiče nekašlali na jejich výchovu.
