Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
Aktualizováno 31. 7. 2022 17:40

"Holy sh*t!" Když z Washingtonu přijdou dobré zprávy, mají Moskva a Peking po radosti

Američtí politici ještě stále dokážou překvapit. A tentokrát v dobrém. Biden dostane peníze na čisté zdroje a američtí výrobci na mikroprocesory. V Rusku a v Číně z toho bude mrzení.
Americký Kongres odmítl stagnaci a podpořil masivní investice do vědy a výzkumu. (Humanoidní robot Ameca, který ohromoval účastníky technologického veletrhu CES.)
Americký Kongres odmítl stagnaci a podpořil masivní investice do vědy a výzkumu. (Humanoidní robot Ameca, který ohromoval účastníky technologického veletrhu CES.) | Foto: Reuters

Demokratická senátorka z Minnesoty Tina Smithová to vyjádřila hodně přímočarým jazykem, ale naprosto výstižně. "Holy sh*t. Jsem ohromena, ale pozitivně," napsala ve středu na Twitter. Ve Washingtonu se našla shoda, s jakou ještě před pár dny už nikdo nepočítal.

Foto: Aktuálně.cz

Nad čímž zde před týdnem lamentoval i autor tohoto textu, když psal, že politický proces za Atlantikem je zaseklý a že Spojené státy by mohly začít prohrávat s autokratickými režimy. Ilustrováno to bylo na dvou případech.

Zaprvé na odporu demokratického senátora ze Západní Virginie Joea Manchina, jehož veto blokovalo americké investice do čistých zdrojů energie. A za druhé na neschopnosti Kongresu schválit už loni avizované investice do domácí výroby mikroprocesorů, protože potřebný balík peněz byl součástí ještě mnohem širší federální podpory celého technologického sektoru a také výzkumu a vývoje v USA. Což byl také důvod, proč se o věc vedla urputná politické bitva.

Týden s týdnem se sešel a všechno je jinak. Holy sh*t, ale opravdu v dobrém slova smyslu. Senátor Manchin a předseda demokratické senátní většiny Chuck Schumer ve středu oznámili, že uzavřeli dohodu. Na podporu čistých energií půjde 370 miliard dolarů, díky čemuž by se americké emise skleníkových plynů do roku 2030 měly snížit o 40 procent ve srovnání s rokem 2005.

Dvě mouchy jednou ranou

Ve stejný den pak Senát odsouhlasil i výše zmíněný technologický balík. Součástí celkové sumy 280 miliard dolarů bude také 52 miliard na rozvoj produkce mikroprocesorů ve Spojených státech. Pro bylo vedle demokratů (u nich s výjimkou Bernieho Sanderse) i sedmnáct republikánů, takže v tomto případě lze hovořit dokonce o nadstranické legislativě.

Úplně hotovo ale ještě není. Peníze na technologický pokrok už sice schválil celý Kongres, zelenou agendu ovšem ještě musí potvrdit Senát i dolní Sněmovna reprezentantů. V tuto chvíli však všechno nasvědčuje tomu, že oba zákony se nakonec dostanou na stůl k prezidentu Joeu Bidenovi, aby je podepsal. Hned z několika důvodů by to byl úspěch nejen pro něj.

Významné to je už symbolicky, jako důkaz, že Washington není zcela paralyzovaný, že důležité průlomy jsou stále možné. V případě investic do čistých zdrojů to prezidenta navíc uchrání před ztrátou tváře na mezinárodní scéně, protože bez těchto peněz by jinak vůbec neměl šanci splnit závazky, s nimiž po nástupu do Bílého domu USA znovu přihlásil k Pařížské klimatické dohodě z roku 2015.

Senátor Manchin svůj souhlas podmínil tím, že výdaje na zelenou agendu budou v celkové bilanci nahrazeny příjmy státní kasy.  A ty budou v navržené legislativě plynout především z korporátní daně ve výši 15 procent. Toto opatření je namířeno na velké firmy, například Amazon, které navzdory velkým ziskům dosud platí minimální odvody.

A pokud to bude i v praxi fungovat tak, jak zákonodárci navrhli na papíře, přinese to demokratům další pozitivní bod - jejich investice do zelené agendy by nijak neprohloubila schodek státního rozpočtu. Což byla jedna z hlavních republikánských obav a také argument, s nímž tato opatření odmítali.

Biden unikl z pasti

Nejen pro Bidena, ale také pro jeho evropské spojence - a především pak pro Kyjev - je klimatická legislativa navíc významná i ve spojitosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu byl v posledních týdnech a dnech, kdy se zdálo, že Kongres mu peníze na zelenou agendu nedá, zevnitř Demokratické strany a od ekologických organizací pod velkým tlakem, aby se ujal inciativy.

Aby vyhlásil "stav klimatické nouze" (climate emergency), což by mu umožnilo uplatnit vlastní výkonná opatření bez souhlasu Kongresu. Jenže mnohé výnosy by pak mířily proti těžbě ropy a plynu v USA a proti exportu těchto surovin do zámoří. Biden by se tak dostal do opravdu mimořádně těžké situace.

Jeho dosavadní snaha ulehčit evropským spojencům v jejich závislosti na ruských energetických zdrojích by se přímo střetla s požadavky zevnitř jeho strany, aby utlumil těžbu, nedovolil investice do její infrastruktury a omezil nebo úplně zakázal vývoz fosilních paliv.

Byla by to situace bez dobrého řešení a v každém případě by to amerického prezidenta poškodilo doma i na mezinárodní scéně, zatímco Putin by se v Kremlu smál. Teď se tomu Biden může vyhnout, což je skvělá zpráva pro USA i jejich spojence, a špatná pro Rusko.

Další špatnou zprávou pro něj - a také pro Čínu - je pak vůle Kongresu masivně podpořit americký technologický sektor a vědu i výzkum, což ve výsledku citelně prohloubí rozdíl mezi Putinovým samoděržavím a Amerikou.

Peking rules?! Zatím jen zbožné přání…

Rusko může lhát sobě i světu, že je v tomto ohledu také vyspělou zemí, ale sankce, které si vykoledovalo kvůli nesmyslné válce proti Ukrajině, dále oslabí tamní podinvestovaná moderní odvětví. Pokud lze ještě vůbec o nějaké "modernosti" mluvit. Rusko je už teď "low-tech" zemí, kde poslední model automobilu Lada, nazvaný vzletně Lada Granta Classic, nemá ani airbagy, ani systém ABS, ani pořádný katalyzátor.

Čína by si pak neměla tolik věřit, jak odtamtud zaznívá, že Spojené státy v některých ohledech - například co se týče umělé inteligence - už předběhla a že technologická budoucnost patří jí. Zatím je to jen "přání otcem myšlenky".

Když úplně pomineme, že mnohé z toho, čím se Peking chlubí, tamní režim odcizil, pak například na vědu a výzkum USA stále vydávají více (3,4 procenta z HDP) než Čína (2,4 procenta z HDP). Nové státní dotace a investice, které ve středu schválil Senát, teď navíc ukazují, že Američané si nehodlají svoji dosavadní superioritu jen tak nechat vzít.

O dobré zprávy z USA, které by mezi spojenci vzbuzovaly respekt a důvěru - a na straně rivalů vyvolávaly obavy z přetrvávají síly a moci Ameriky -, bývá v poslední době docela nouze. Tentokrát ovšem přesně takové z Washingtonu přišly. Holy sh*t, ať je to častěji!

Video: Tajné služby si o Putinově zdraví protiřečí. Šéf CIA o něm žertoval a vyvolal smích 

William Burns reagoval na nepotvrzené spekulace, které se měsíce objevovaly v médiích, že brzy sedmdesátiletý Putin mohl vážně onemocnět. | Video: Aktuálně.cz, Aktuálně.cz/Youtube/The Aspen Institute
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Mexické horníky v dole zatopila voda, záchranáři bojují s časem

Více než 300 vojáků a dalších lidí se v Mexiku účastní záchranné akce, jejímž cílem je vysvobodit z podzemí deset horníků, kteří jsou už téměř čtyři dny uvězněni v zatopeném uhelném dole. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Neštěstí se stalo v mexickém státě Coahuila ve středu ve 13:35 místního času (20:35 SELČ), když se propadla stěna šachty a důl byl zaplaven. Vodu z dolu odčerpávají velká čerpadla a podle BBC bylo na místo povoláno i šest potápěčů mexických speciálních sil.

Příbuzní, kteří se shromáždili před dolem, doufají, že se horníkům podařilo najít vzduchovou kapsu. "Jsme unavení a zoufalí, ale pořád máme trochu naděje," prohlásila Cecilia Cruzová.

Agentura Reuters informovala, že pěti jiným horníkům se povedlo dostat se z dolu ven. Jeden z nich, Fernando Pompa, v rozhovoru s místní rozhlasovou stanicí popsal, jak byl z dolu vytažen ven ve vozíku, který se používá k přepravě uhlí.

Důl v okrese Sabinas byl otevřen v lednu a podle mexického ministerstva práce od té doby nikdo nehlásil žádné abnormálnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Schalke s Králem v základní sestavě podlehlo Kolínu

Fotbalisté Schalke se po roce vrátili do bundesligy porážkou 1:3 v úvodním kole nové sezony v Kolíně nad Rýnem. Tým s českým záložníkem Alexem Králem v základní sestavě hrál od 35. minuty v deseti. Král, který do Schalke přišel minulý měsíc po přerušení smlouvy se Spartakem Moskva, strávil na hřišti 89 minut.

Brzkou trefu Schalke hlavní rozhodčí po konzultaci s videorozhodčím neuznal kvůli předcházejícímu ofsajdovému postavení. Video zasáhlo do utkání i po půl hodině hry, kdy byl přezkoumán faul hostujícího Drexlera. Za nedovolený zákrok dostal německý záložník červenou kartu.

Početní výhodu využil Kolín na začátku druhého poločasu. Ve 49. minutě otevřel skóre zápasu přízemní střelou Kilian. Vedení domácích navýšil v 65. minutě rakouský záložník Kainz. Schalke vystřelilo ve druhém poločase na branku pouze jednou, kdy se v 76. minutě prosadil Butler. O čtyři minuty později vrátil Ljubičič Kolínu dvougólový náskok a stav 3:1 zůstal až do konce zápasu.

Lipsko na úvod remizovalo ve Stuttgartu 1:1. O jediný gól hostů se postaral nejlepší hráč minulé ligové sezony Christopher Nkunku. Čtvrtému týmu minulé sezony nestačilo na výhru ani 27 střel a po prohře v Superpoháru s Bayernem Mnichov si připsal ztrátu i v ligové soutěži.

V osmé minutě otevřel skóre francouzský útočník Nkunku, který byl díky 20 brankám a 13 asistencím vyhlášen nejlepším hráčem minulé ligové sezony. I druhý gól vstřelil francouzský fotbalista, záložník Stuttgartu Ahamada, který ve 31. minutě vyrovnal. Patnáctý tým minulé sezony prohrál s Lipskem předchozích šest zápasů za sebou, ve druhém poločase však i přes velkou útočnou aktivitu hostů neinkasoval.

Německá fotbalová liga - 1. kolo:

Stuttgart - Lipsko 1:1 (31. Ahamada - 8. Nkunku), Kolín nad Rýnem - Schalke 3:1 (49. Kilian, 65. Kainz, 80. Ljubičič - 76. Bulter).

Další zprávy