Helena Truchlá Helena Truchlá | Komentáře
Aktualizováno 1. 5. 2022 17:39

Dokud máme strach o své bezpečí, je nám dobře - máme se ještě o co bát

Válka obnažuje, jak moc souvisí skepse k Bruselu s obdivem Kremlu.
Záběr z demonstrace, která proběhla na podporu Ukrajiny na pražském Václavském náměstí.
Záběr z demonstrace, která proběhla na podporu Ukrajiny na pražském Václavském náměstí. | Foto: Jakub Plíhal

Když Vladimir Putin přepadl Ukrajinu, ovládla mladší generace Středoevropanů úzkost. Krvavý rozpad Jugoslávie osobně nepamatujeme, takže válečné běsy doprovázené systematickým sexuálním násilím na ženách i dětech pro nás představují nový druh pekla, jehož existenci jsme nechtěli ve "svém" 21. století vůbec připustit.

Jak by Češi hlasovali v případném referendu o vstoupení z Evropské unie? Vývoj nálad od roku 2004 do roku 2022. Procentuální křivka zachycuje odpověď "zůstat".
Jak by Češi hlasovali v případném referendu o vstoupení z Evropské unie? Vývoj nálad od roku 2004 do roku 2022. Procentuální křivka zachycuje odpověď "zůstat". | Foto: STEM

Do regionu se vplížil strach. Přesvědčení, že republice nehrozí ozbrojený konflikt, teď sdílí jen méně než desetina Čechů. Ostatní pociťují obavy. A spolu s nimi stoupá i touha po bezpečí. To dnes podle zjištění výzkumného ústavu STEM hledáme především v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Podpora členství v obou uskupeních ve zdejších zeměpisných šířkách během posledních týdnů výrazně vzrostla a volání po vystoupení se stalo značně nepopulárním - dnes by v Česku neprošlo.

Situace, v níž obliba sedmadvacítky roste, odkrývá i jednu pozoruhodnou souvislost: jak těsně je v Evropě nedůvěra v unii spojena s velebením současného ruského režimu. 

Madame Frexit 

Analýza, již publikoval web Euroobserver, dokládá, že to byli právě euroskeptičtí poslanci, kdo ve Štrasburku odmítl podpořit prohlášení, které odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině. K odpůrcům patřili zejména politici krajně pravicové Svobodné strany Rakouska, populistické a antimigrační Alternativy pro Německo nebo Národního sdružení Francouzky Marine Le Penové.

Sama jeho šéfka, obdivovatelka Vladimira Putina a poražená kandidátka francouzských prezidentských voleb, ale včas vycítila změnu nálad. Ačkoliv unii dál hlasitě kritizuje, o přímém odchodu z ní přestala mluvit. Minimálně na čas. A to kdysi sama žádala novináře, aby jí říkali "Madame Frexit".

Kdo si nových trendů zatím zjevně nevšiml, jsou ovšem někteří čeští fanoušci Le Penové - postavy zdejší dezinformační a proruské scény. Jelikož koronavirus už netáhne a Rusko teď v Česku nemá moc přátel, začínají se opět soustředit právě na kritiku evropského klubu.

Třeba hnutí odporu proti koronavirovým opatřením Chcípl PES. To pod novým názvem žádá vypsání referenda o vystoupení Česka z unie, přičemž jeho vedení ještě nedávno hlasitě hájilo ruský režim. "Putin není blázen, ale jestli dochází ke genocidě v separatistických republikách, tak mu nakonec nic jiného než zasáhnout nezbyde," napsal místopředseda sdružení Jiří Janeček na Facebook krátce před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Příspěvek po invazi zmizel a nahradil ho komentář, ve kterém z propuknutí konfliktu obviňuje mimo jiné právě Brusel.

Marine Le Penové dlouhé roky fandí také Tomio Okamura se svým SPD - partaj má přímo v programu referendum o "czexitu". "Evropská unie je diktát a tyranie," nepřestává Okamura hřímat. I on ale raději skryl příspěvky, které nešetřily obdivem k Vladimiru Putinovi, jak upozornil Deník N.

Také euroskeptického exprezidenta Václava Klause na celé ruské agresi trápí ze všeho nejvíc nebezpečí, že "bude využita k utužení evropské unifikace a k dalšímu potlačení suverenity národních států". Těžko soudit, zda posílení obranyschopnosti unie a společné nákupy plynu pro její členy patří k plánům, které Klause tak znepokojují. Každopádně teď mají v české společnosti podle dat STEM téměř univerzální podporu. Pro zarytý euroskepticismus zkrátka momentálně nepanuje na kontinentu zrovna příznivé klima. 

Obava jako naděje 

Data z výzkumů ale zároveň varují, že v Česku víc než polovina obyvatel stále věří, že by země do budoucna měla zůstat "někde mezi" Východem a Západem. A to i přesto, že agresivní chování Ruska ukazuje, jak vratká, iracionální a nebezpečná taková pozice je. A že příslušnost k evropskému klubu nabízí nesrovnatelně silnější záruky. Nikoli náhodou to byly ostatně právě proevropské ambice Kyjeva, co Vladimir Putin nedokázal snést. A ne náhodou patří právě unie k nejčastějším terčům dezinformací šířených za masivní podpory Kremlu, které se mimochodem rády vydávají právě za "neutrální" pohled na věc.

Česká společnost dobře zvládla první dva měsíce války, teď se už ale kolíkuje trasa pro ty další. A nebude vůbec snadná: prudký růst cen, vyhřeznutí roky neřešených problémů v českém vzdělávacím i sociálním systému a navrch ještě pokles životní úrovně i lépe zajištěných společenských vrstev povedou nevyhnutelně k tomu, že ochota pomáhat Ukrajině a Ukrajincům, v níž většina Čechů v posledních týdnech našla kus národní hrdosti, začne slábnout.

Tato kombinace vytváří situaci, jejíž třaskavost neradno přehlížet, dokud o svou bezpečnost máme jen obavy - dokud se ještě máme oč bát. 

Autorka je analytičkou agentury STEM, věnuje se projektu České zájmy v EU.

Video: "Řekli, že potřebují mrtvoly." Ukrajinci popsali teror falešných poprav

"Pak mě vzali ven, srazili mě na kolena a vystřelili v blízkosti mých uší," popisoval Maksym z ukrajinské obce Novyj Bykov. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Hlavním problémem v Cermatu byly pracovní dohody se zaměstnanci

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), jehož ředitelku Michaelu Kleňhovou v úterý ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal, se podle kontroly ministerstva financí dopustilo šesti různých prohřešků. Uvádí to Seznam Zprávy, které mají k dispozici protokoly z kontroly. Hlavním problémem se ukázalo uzavírání pracovních dohod na stejnou činnost s kmenovými zaměstnanci. Cermat tak měl podle kontrolorů zcela zbytečně vynaložit 4,7 milionu korun, navíc naprosto selhala kontrola, píše server.

Kontrola v organizaci zajišťující průběh jednotných přijímacích a maturitních zkoušek se konala od loňského listopadu do letošního ledna. Z dokumentů vyplývá, že nešlo o jedno selhání, ale systém, jakým způsobem příspěvková organizace ministerstva školství navyšovala platy svých zaměstnanců. Kontroloři zjistili, že vedle hlavního pracovního poměru měly sjednanou ještě pracovní dohodu téměř tři čtvrtiny zaměstnanců Cermatu, konkrétně 64 z celkem 89 pracovníků, uvádí server.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Česko v pátek navštíví britská ministryně zahraničí Trussová. Zúčastní se akce k 80. výročí operace Anthropoid, bude jednat s Lipavským

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Sdružení CZ.NIC ve středu přestalo blokovat sedm dezinformačních webů

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokovalo sedm dezinformačních webů, jejichž domény s koncovkou .cz znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby už podle sdružení nepředstavují hrozbu. Osmý web Aeronet.cz zůstal nepřístupný, protože nemá v registru uvedené správné údaje o držiteli. Oznámil to mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek.

Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo podle Sládka omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi. V současnosti již tyto weby podle něho nepředstavují z tohoto pohledu hrozbu.

Sdružení by weby dále blokovalo jen v případě, že by k tomu dostalo příkaz soudu, Policie ČR nebo jiného kompetentního orgánu státu. "Protože žádné takové rozhodnutí zmíněných orgánů sdružení CZ.NIC neobdrželo, bylo dnes do zóny vráceno sedm jmen domén dezinformačních webů. Osmé jméno domény, konkrétně Aeronet.cz, nesplňuje pravidla registrace jmen domén, a to v tom smyslu, že nemá v registru uvedené správné údaje o držiteli," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

U Tuniska ztroskotala loď s migranty. Pohřešuje se 76 lidí

Šestasedmdesát lidí je pohřešováno poté, co ve středu u tuniských břehů ztroskotala přeplněná loď s migranty, píše agentura Reuters s odkazem na představitele Mezinárodní agentury pro migraci (IOM). Zachráněno podle téhož zdroje dosud bylo 24 osob.

Loď podle zástupce IOM vyplula z okolí města Zuára na severozápadě Libye a ztroskotala poblíž Sfaxu, což je druhé největší tuniské město. Libye je častým místem, odkud se čluny s uprchlíky vydávají do Evropy. Míří tam především lidé ze subsaharské Afriky.

Do Itálie se loni z Libye nebo Tuniska dostalo zhruba 121 tisíc běženců, o rok dříve jich bylo asi 95 tisíc. Téměř 2000 uprchlíků v roce 2021 ve Středozemním moři zahynulo, což je více než v roce předchozím, kdy bylo zaznamenáno 1401 úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy