Letošek je prostě divný. Není to tak dlouho, co si Donald Trump užíval skvělý týden. Na začátku února demokraté dokonale zpackali start svých primárek, prezident se mohl honosit tím, že ho Senát neodvolal a celé to oslavit během proslovu před Kongresem.
Teď to ale působí jako hodně stará historka. Během čtyř měsíců se změnilo prakticky všechno a Trump se rázem ocitl v nejnižším bodě svého prezidentského úřadování. Jeho demokratický oponent Joe Biden má v předvolebních průzkumech momentálně jasnou převahu. Kdyby byly volby teď - a to i za předpokladu, že by se průzkumy pletly o stejná procenta jako v roce 2016 -, Trump by prohrál. Amerikou zmítají protesty, jaké nezažila několik dekád, a nezaměstnanost postihla desítky milionů lidí.
Volby dnes ale nejsou a preference se samozřejmě mohou do listopadu ještě několikrát otočit. Zejména pokud by se vzpamatovala ekonomika. Minulý týden navíc Donald Trump ohlásil reformu policejní práce - a byť ta je v porovnání s představou mnohých aktivistů naprosto minimální, vedle návrhů, s nimiž přicházejí demokraté, obstojí. Trump tak může předvádět, že iniciativa je přece jen v jeho rukou.
Ale Gorsuch!
Pod povrchem všech těch turbulencí ale trochu zapadla událost daleko hlubšího významu. Americký Nejvyšší soud minulý týden rozhodl, že antidiskriminační zákon se vztahuje také na homosexuály a transgenderové osoby. Devítičlenný soud si tento výklad odhlasoval v poměru šest ku třem. To je důležité a trochu překvapivé hned z několika důvodů.
Navrhování nominandů k Nejvyššímu soudu je jednou z nejdůležitějších pravomocí amerického prezidenta. Během předvolební kampaně na ni také pravidelně dojde řeč: "Tento kandidát vám možná nevoní, ale myslete na Nejvyšší soud. Musíme vyhrát, aby druhá strana nemohla dosazovat soudce."
Podporovatelé letošního demokratického kandidáta Joea Bidena to rádi připomínají především těm, kdo ve stranických primárkách volili jeho soupeře Bernieho Sanderse a jít na podzim k urnám kvůli Bidenovi se jim teď moc nechce.
Donald Trump se všemi svými skandály určitě také není zrovna srdeční volbou sociálních konzervativců. Nicméně jmenoval k nejvyššímu tribunálu hned dva jejich oblíbence - Neila Gorsuche a Breta Kavanaugha. Výkřik "ale Gorsuch" se pak stal v podstatě internetovým memem, s jehož pomocí obhajovali své rozhodnutí podpořit současného prezidenta.
Tato logika teď dostala tvrdou ránu. Byl to totiž právě Gorsuch, kdo zformuloval zmiňované rozhodnutí tribunálu. Velmi zjednodušeně napsal, že sedmý článek antidiskriminačního zákona z roku 1964 chrání lidi také na základě jejich genderové identity a sexuální orientace. Otázka, zda to tak autoři normy v roce 1964 opravdu zamýšleli, je podle Gorsuchova mínění irelevantní. Podstatné prý je, co přesně stojí v textu samotném.
"Trumpův" soudce se tedy uchýlil k doslovnému výkladu zákona, což je metoda, která stojí v přímé opozici vůči té, jež se snaží hledat smysl a ducha příslušných paragrafů - a kterou konzervativní soudci obvykle používají. V drtivé většině případů totiž v minulosti přinášela výsledky v souladu se zájmy sociálně konzervativních voličů.
Nutno ovšem pro úplnost dodat, že tři soudci, kteří sepsali k tomuto rozhodnutí své disentní stanovisko, tvrdí, že Gorsuch při výkladu použitou metodu napínal k prasknutí.
Ta "kravina"
"Dosadíme další soudce, kteří budou interpretovat ústavu přesně tak, jak byla napsána," reagoval na situaci Trump o víkendu během svého prvního předvolebního mítinku. "Kravina, dosadil jsi Gorsuche," glosoval to Rod Dreher, jeden z nejvýraznějších amerických konzervativních komentátorů. A nebyl rozhodně jediný. Zdá se, že zaklínadlo "ale Gorsuch" rtům sociálně konzervativních voličů definitivně zhořklo.
Do voleb zbývají více než čtyři měsíce. Spojené státy jistě čeká ještě mnoho různých zvratů a přes aktuální dobré výsledky v průzkumech Joe Biden rozhodně není kandidátem, který by vzbuzoval velké nadšení.
Je ale zřejmé, že Trumpovi v době jeho největších problémů ještě přitížil jím nominovaný soudce, když svým verdiktem způsobil rozkol v koalici republikánských voličů. Ta se doteď zdála být semknutá - ostatně ne náhodou praví jedno washingtonské klišé, že republikáni se vždycky sešikují za svým kandidátem, i když jim třeba tak úplně nevyhovuje. Pokud by jich ale znatelná část kvůli zklamání z Gorsuche v listopadu zůstala doma, mohlo by to být pro Trumpa osudové.
Autor je redaktorem A2larmu.
