Blogy a názory | Komentáře
7. 1. 2013 11:00

Erik Best: Má český prezident umět rusky?

Jak jsem zkoušel Fischera a Zemana z cizích jazyků a co z toho plyne
Foto: Jan Lipold

Hrozí, že budoucí český prezident s podobnou náklonností k Rusku a s podobnou znalostí ruštiny, jako má Václav Klaus, vrhne na Českou republiku stín pochybnosti, píše pro Aktuálně.cz komentátor a vydavatel magazínu Fleet Sheet Erik Best. 

Většina Čechů by asi souhlasila s tím, že by měl jejich prezident umět anglicky. Ale co rusky? Tam odpověď tak jasná není a je ovlivněna historickými, politickými a geopolitickými faktory. Budoucí český prezident (či prezidentka) bude automaticky porovnáván se současným prezidentem, i když to v případě ruštiny možná není ani spravedlivé, ani žádoucí.

Václav Klaus umí anglicky i rusky velice dobře, byť se značným přízvukem. Jeho znalost angličtiny je jen a jen pozitivní, zatímco jeho ruština spolu s viditelným rusofilstvím už léta vzbuzuje pochybnosti o jeho nepřiměřené náklonnosti k Rusku a konkrétně k Vladimiru Putinovi. Ekonomická krize západního světa zvyšuje význam této tendence. Když se rozpadá Evropská unie, Rusko se nabízí jako potenciální náhradní spojenec. Kdyby Evropa neskomírala a Česká republika mohla být jejím hrdým členem, náklonnost toho či onoho politika k Rusku by ztratila na významu.

Zároveň lze konstatovat, že kdyby Rusko dělalo větší pokroky v přijímání evropských hodnot, obava Čechů z přibližování k němu by nebyla tak velká (i když by jistě vzhledem k historickým zkušenostem neopadla úplně). Prezidentský kandidát Miloš Zeman v roce 2006, coby důchodce na Vysočině, prohlásil, že by si přál, aby se Rusko stalo členem EU do 20 let. Z dnešního hlediska se to zdá velice málo pravděpodobné, jak ze strany Evropské unie, tak ze strany Ruska. EU nemá sílu na tak závažné rozšíření a Rusko se cítí být vůči Unii v nadřazeném postavení.

Říká se, že jednou je to náhoda, dvakrát už je to trend. Hrozí, že budoucí český prezident s podobnou náklonností k Rusku a s podobnou znalostí ruštiny, jako má Václav Klaus, vrhne na Českou republiku stín pochybnosti. Počítá vůbec Česko s dlouhodobým členstvím v EU bez ohledu na to, co se stane s Evropou? Anebo už se připravuje na útěk zpátky k východu? U Miloše Zemana, s jeho výbornou ruštinou a jeho přáteli v Lukoilu, je taková návaznost na politiku Václava Klause představitelná. U Jana Fischera, s jeho chabou ruštinou a bližším vztahům k londýnským bankéřům než k ropným baronům v Moskvě, je to sotva pravděpodobné. U Karla Schwarzenberga nebo Jiřího Dienstbiera ještě méně.

Schopnost domluvit se v cizí řeči by měla být pozitivní, ale u běžných voličů často vyvolává pochybnosti ohledně loajality kandidáta. A ve výjimečných případech mohou být tyto pochybnosti oprávněné.
Schopnost domluvit se v cizí řeči by měla být pozitivní, ale u běžných voličů často vyvolává pochybnosti ohledně loajality kandidáta. A ve výjimečných případech mohou být tyto pochybnosti oprávněné. | Foto: FTV Prima

Znalost cizího jazyka samozřejmě nemusí předurčovat sympatie k politice daného národa. Islámští nepřátelé Spojených států umí často anglicky naprosto perfektně. V případě prezidentů se to ale posuzuje jinak. Johnu Kerrymu se v souboji s Georgem Bushem v roce 2004 vymstila znalost francouzštiny, protože kvůli ní působil příliš intelektuálně. Jon Huntsman dopadl ještě hůř, když v době republikánských primárek v roce 2012 promluvil v televizi výbornou čínštinou. V tom okamžiku jeho šance poklesly k nule.

Schopnost domluvit se v cizí řeči by měla být pozitivním rysem, avšak u běžných voličů často vyvolává pochybnosti ohledně loajality kandidáta. A ve výjimečných případech mohou být tyto pochybnosti i oprávněné.

Když mě FTV Prima požádala, abych Zemana a Fischera vyzkoušel z angličtiny během pátečního televizního duelu, věděl jsem, že to oba velice dobře zvládnou. Proto jsem navrhl, že položím každému také otázku v ruštině (studoval jsem ji v Moskvě v 80. letech). Zeman nakonec reagoval pohotověji v obou jazycích. Až to trochu vypadalo, že má předem připravené určité scénáře pro podobné případy. Zkrátka, je to skutečný politik, jak o něm nedávno řekl Václav Klaus. Fischer byl mou angličtinou zaskočen, částečně asi proto, že jsme spolu dříve několikrát mluvili a vždy jen česky. Ještě více byl však zaskočen mou ruštinou. Moc ji neumí. Určitě by nebyla žádná tragedie, kdyby nyní, kdy je budoucí geopolitická orientace České republiky v sázce, český prezident neuměl rusky. Jen by si měl Fischer asi ruštinu vyškrtnout ze svého životopisu.

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?
Foto: Aktuálně.cz

Sledujte nás na:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 44 minutami

Dva lidé zemřeli při střelbě v administrativním centru v Moskvě

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy