Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pronesl před europoslanci projev o stavu Evropské unie. České publikum (pokud nějaké bylo) asi nejvíc potěšila pasáž o čokoládě: "Češi si nezaslouží méně kakaa ve svých čokoládách. V EU nemohou být občané druhé kategorie." Mnohem důležitější a pro Česko zapeklitější pasáž však představovaly věty mířící na čínské investice (aniž by byla Čína jmenována).
Juncker řekl, že EU nesmí být "naivní" vůči investicím ze třetích zemí. Je známo, že míní především Si Ťin-pchingovu Čínu. Navrhuje, aby měly státy unie možnost snadněji zastavit nákupy strategických evropských firem cizími společnostmi.
Hospodářské noviny (HN) ve středu popsaly, oč jde: EU má začít zkoumat především investice z Číny. Pokud narazí na bezpečnostní riziko, stát EU by investici mohl zakázat. Jde o ochranu špičkových technologií a výrobu speciálních zařízení.
HN uvádějí příklad: Číňané chtěli loni koupit německý podnik Aixtron specializovaný na polovodiče, přičemž tato firma vyrábí komponenty pro americké zbrojovky. Prezident Barack Obama převzetí vetoval, neboť bylo v rozporu s bezpečnostními zájmy USA, Německo poté obchod stoplo.
Proč je ten nový Junckerův návrh pro Česko zapeklitý, to asi chápe každý, kdo tu poslední čtyři roky žije. Pro většinu politiků se slovo "čínský" proměnilo v cosi jako "božský", "skvělý", "žádoucí" či dokonce "spásný". Orientace na Čínu se stala prakticky přes noc naprostou samozřejmostí.
Jak se to odehrálo? Prezident Miloš Zeman bez nejmenšího odporu vlády přeorientoval českou zahraniční politiku od "havlovských" lidských práv na obchod s Čínou, otevřel Číně dveře. Ochotně se podvolil šéfdiplomat Zaorálek a premiér Sobotka (oba ČSSD). Čínskou cestu příliš nevítal exvicepremiér Babiš (ANO), ale taky se jí nijak nepostavil, lidská práva jsou "firmě" zřejmě dost volná.
Rozmnožení agenti Pekingu
Komunistická Čína má u nás dveře tak dokořán, že tajná služba BIS pravidelně upozorňuje, jak se u nás nebezpečně "rozmnožili" agenti čínských tajných služeb. Dodejme, že na Hradě je veden coby poradce člověk, který má zřejmě s čínskými rozvědnými složkami dost společného.
Tato reorientace, přešupačení české diplomacie od ochrany lidských práv k obdivu ke komunistickému, totalitnímu režimu proběhlo bez jakékoli veřejné debaty, odehrálo se mimo programy vládních stran, prostě jen z vůle Miloše Zemana, případně, dohadujeme se, nejbohatšího Čecha, miliardáře Petra Kellnera, který v Číně intenzivně podniká.
Z Česka se během volebního období Sobotkovy vlády a prezidentování Zemana stala čínská základna v Evropě. Agenti BIS marně křičí, že to je riziko. Pokud Juncker prosadí vyšší ostražitost před čínskou komunistickou expanzí, budeme se vší pravděpodobností zase dělat pravý opak.
HN připomínají, že Evropskou komisi vyzvalo k předložení návrhu na ochranu strategických podniků Německo, Francie a Itálie. Citují náměstka německé ministryně hospodářství Matthiase Machniga: "Chceme mít možnost zamítnout investici, pokud například jejím důvodem není tržní jednání dané firmy, ale je za ní ruka státu," sdělil deníku Politico.
K tomu jedna záludná otázka: za kterou čínskou firmou není, nebo nemůže být, když se to hodí, když bude potřebovat, ruka čínské komunistické strany, státu? I z čistě byznysového záměru se v Číně snadno stane "státní zájem".
Znovu se ukazuje, jak je absolutní, devótní obrat k Číně nepromyšlený a že i tento zemanovský krok, jako mnohé další, především jeho orientace na Rusko v rukou Vladimira Putina a jeho lidí (oligarcha Vladimir Jakunin), rozhodně neposiluje naše postavení v Evropské unii.
Nejdrsněji tu změnu, "odlidštění" české zahraniční politiky, ukazuje neochota či dokonce strach našich úřadů dát azyl čínským křesťanským uprchlíkům. Když si netroufneme ani toto, jak bychom si troufli Číňanům poslušně neprodat nějaký strategický podnik? Vzpomeňme na hanebné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů…
