Další změna, poslanec Jan Farský (STAN), který odjel na osmiměsíční stáž do Oregonu v USA, se nakonec, po velkém tlaku zvenčí, vzdá poslaneckého mandátu. Dozvěděli jsme se to ve čtvrtek po půlnoci, poté, co ho k rezignaci vyzvalo předsednictvo hnutí Starostů a nezávislých. A především poté, co jeho odjezd na stáž Fulbrightovy komise vyvolal ostrou reakci mnoha médií, opozičních stran, ale také poslanců stran vládní pětikoalice.
Nedávno jsem psal o tom, že STAN a jeho předseda Vít Rakušan reagují na kritiku, nechtějí ztratit důvěru svých voličů a nechtějí ničit étos změny, se kterým se vláda Petra Fialy v těžké době ujala vedení země. To je nadějné, nebylo tu zvykem, aby špičkoví politici reagovali na výtky, aby změnili svoje postoje, aby jednoduše řečeno ustoupili. Zřejmě se - zatím viditelně ve STAN - zavádí jiná politická kultura, jiné moresy.
Problém byl jasný, Farský chtěl zůstat poslancem i za mořem, během své vědecké práce v USA, odmítal se vzdát mandátu, který měl slušnou sílu, neboť dostal mnoho preferenčních hlasů. Přitom práce poslance je full time job, o tom nikdo, kdo zná dění ve sněmovně, nemůže pochybovat. Bylo jasné, že by Farský práci naplno dělat nemohl.
Jiná situace by nastala, kdyby Farský stipendium dostal až po volbách a tehdy se začal rozhodovat. Jenže Kateřina Kloubová z Fulbrightovy komise sdělila serveru HlídacíPes toto: "Výsledky jsme sdělovali během května minulého roku, aby se stipendisté mohli na cestu připravit." Farský to věděl, neinformoval voliče a nechal se zvolit s tím, že tu osm měsíců nebude práci poslance vykonávat.
Není nemožné, že by byl zvolen, i kdyby veřejně přiznal, že chce na jaře odjet do USA. Voliči by možná ocenili, jak je otevřený a jak riskuje. Dokonce by byl možná dostal i těch svých 15 tisíc preferenčních hlasů. Jenomže on to zatajil, buď proto, že se skutečně ještě nerozhodl, jak to pak podával, nebo proto, aby si kandidaturu nepokazil.
Mandát nesložil ze své vůle, byl donucen a na Twitteru zněl velmi hořce. Vypočítal, co všecko už pro nás udělal, a skutečně toho není málo, on byl jeden z nejaktivnějších poslanců, klobouk dolů, neflákal se. Za 11 let ve sněmovně: "Mou prací byla regulace hazardu, protikorupční zákon o registru smluv, pomoc lidem v dluhové pasti, rušení nezákonných exekucí, týden dovolené navíc pro vedoucí mládeže atd." Před čtyřmi lety přivedl STAN do sněmovny. Pak se snažil "ukončit vládu Andreje Babiše" a "podařilo se".
Služba republice, nebo oblafnutí voličů?
Dále vysvětloval "pořád jsem o tom přesvědčen, že je povinností politika zvyšovat svou kvalifikaci ke službě republice, v dobré víře jsem se rozhodl usilovat o vědomosti, nadhled, kontakty, které bych ve zbylých 3,5 letech mandátu vysoce zúročil. Stejně jako jsem byl rozhodnut účastnit se klíčových hlasování ve sněmovně i v době této stáže…"
Zní to jako klasické "vy mě nechápete", ale zároveň jde o jakýsi obchvat, Farský se vyhýbá podstatě, tomu, co před voliči zatajil, že odjede a bude dělat něco úplně jiného, pro sebe.
Zajímavá je debata pod Farského oznámením. Dělí se na tři různé pohledy: díky, že poslancování položil, vyčítání, že voličům o stáži neřekl, a názory, že rezignovat neměl, třeba tohoto typu: "Je smutné, že lidem nevadilo, že tu máme premiéra, který dojí republiku pro sebe. Ale nedej bože, aby se jel poslanec vzdělávat v něčem, co může pak využít pro dobro republiky… Achjo. Tenhle svět se fakt v pr..l obrací." Jinými slovy "buďme rádi, že Farský není Babiš". Hm, neobrací se náš svět spíš v kýžený normál?
Novinář Respektu Marek Švehla na Twitter napsal: "Jan Farský udělal jedinou (byť velkou) chybu: nezveřejnil své plány před volbami. Pořád ale platí, že poslanci mají jezdit na zahraniční stáže, pokud tím neohrozí vládní většinu. Stejně jako jezdí jiní. Představa, že zájmy voličů se hájí jen na židli ve Sněmovně, je scestná."
O. K., dost možná je ale scestná i představa, že se zájmy voličů hájí v Oregonu při osmiměsíčním studiu americké federalizace a cesty, jak ji prosadit v Evropské unii. Pokud k tomu vůbec někdy dojde, tak jistě ne v nejbližších čtyřech letech, na která Farský od voličů dostal mandát.
Ještě jeden moment neopomiňme. Farský spočítal, co podstatného udělal ve sněmovně a pro STAN, a použil to jako argument pro stáž. Jako bychom mu měli být vděční za to, co má za sebou. Jako by měl nárok… a teď na co? Zalhat voličům, že se na ně na čas vykašle? Na volno? Na ocenění? - Setkal jsem se s tím u politiků často. Dělají specifický typ práce a mají pocit, že si zaslouží vyšší pochopení, ocenění, vděčnost. Že se vlastně obětují (často to zní u Babiše). Zatímco jiní co? Jiní si nezaslouží? Nepracují? Neobětují se?
Fiala Farského nepodpořil…
Představme si, že by Farský před volbami začínal svoje mítinky tím, že by voličům vypočítal, co všechno udělal, a pak by se jich zeptal: "Pokud budu zvolen, souhlasíte, že odjedu na více než půlrok do USA na studijní pobyt o federalizaci EU? Přece si to zasloužím…" Jak by voliči reagovali? Potleskem? Údivem? Mručením?
Ještě jiný pohled na věc. Když chcete jet na stáž v práci, musí vám to povolit vedení. Sněmovna je v tom zvláštní, asi by nestačilo povolení předsedkyně a místopředsedů, asi by se muselo o odjezdu Farského na osm měsíců hlasovat na plénu. Jak by to dopadlo? Pro by nejspíš nebyli zdaleka všichni poslanci pětikoalice. Pravděpodobně by odjezd neprošel.
Tím problematičnost jednání Jana Farského nekončí. Když na Twitteru oznámil, že odletí, psal: "Svou půlroční stáž jsem konzultoval jak s předsedou STAN Vítem Rakušanem, tak i předsedou vlády Petrem Fialou. Jsem rád, že mě oba v mém dalším osobním i profesním růstu podpořili."
Podpořili? Premiér Fiala řekl v ČT něco jiného: "Jen jsem byl informován. V osobním rozhovoru jsem vyjádřil pochybnost. Já bych to takto neudělal, nemám z toho žádnou radost. S důvěrou se dlouho hazardovat nemůže." Takže nikoli podpora, ale naopak pochybnost. Farský lhal? Vypadá to tak.
Vít Rakušan se kaje: "S velkou mírou upřímnosti v tomto přiznávám jednu svou velkou chybu. Celou věc jsem neodhadl. Neodhadl jsem sílu reakce veřejnosti a to, jakým způsobem bude toto téma rezonovat." A ještě: "Přiznávám, že jsme celou situaci podcenili, vnímali ji chybně, neodhadli jsme, jakým způsobem ovlivní politickou realitu, ve které se pohybujeme. Naše současná pozice si žádá těžká rozhodnutí."
Stává se mu teď často, že si posypává hlavu popelem, to ovšem nic nemění na faktu, že vyzvat Farského, aby položil mandát, bylo rozumné. Zatímco podporovat ho v odjezdu bylo osobně asi přátelské, ale politicky úplně mimo, nerozum.
