O víkendu proběhl volební kongres ODS v pražském O2 universu. Delegáti vybírali předsedu a vedení. "Nebudu prožívat žádné triumfální pocity," řekl premiér a předseda strany Petr Fiala Aktuálně.cz těsně před zahájením. Kdo však kongres sledoval, viděl, že šlo o velmi triumfální chvíle a že jsou úzce spojené s Fialou. Aby ne, strana se vrátila do vlády, stala se jejím lídrem, spravuje i klíčové ministerstvo financí. Jak řekla ministryně obrany Jana Černochová: "Jsme zpátky." Navíc straně i koalici Spolu rostou preference.
V sobotu byl Fiala suverénně znovuzvolen předsedou. Hlas mu dala drtivá většina, volilo 534 delegátů, 24 lístků bylo neplatných a všechny zbylé platné, tedy 510, dostal stávající premiér. Triumf. Petr Fiala klidnou, nevzrušenou chůzí vystoupal až na vrchol své kariéry. Neměl protikandidáta, což se stává u českých partají poněkud neblahým zvykem. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr financí Zbyněk Stanjura, získal 477 hlasů. Ani on nenašel vyzývatele. Chyba.
Hned dodám: To, že právě tento podceňovaný, někdy dokonce posmívaný, nepříliš charismatický Fiala tak masivně uspěl, je pro Česko léčivé. Proč? Neboť se prosadil hlavně proto, že má zásady a ideály a že z nich neuhýbá, když se to hodí. To není žádná přehnaná chvála, ale fakt. Neznamená to, že všecko dělá dobře, znamená to však, že je čitelný a že není ani populista, ani extremista, nic mu není vzdálenější.
Triumf jeho i odéesky přesně zapadá do dnešní doby - nese znaky paradoxu. ODS a obě vládní koalice sice uspěly, vládnou, ale v situaci, kdy by bylo výhodnější čekat v závětří, protože střílet na vládu z opozice se teď jeví jako ta nejlehčí práce. Však to taky Andrej Babiš a Tomio Okamura dennodenně předvádějí. Snad ani není potřeba vyjmenovávat všecky ty maléry, v nichž se Česko topí, zadlužení, vyčerpání po ještě ne zcela zkroceném covidu, exploze cen energií, šířící se chudoba a do toho rozpoutané ruské běsy na Ukrajině a příchod statisíců uprchlíků. V tomhle by chtěl vládnout leda sebevrah.
Připomenu jeden moment, který byl mnohými vypichován po volbách, když Fiala složil vládu. Stokrát jsem slyšel, že "tenhle kočkopes, nemůže vydržet, rozpadne se, sežerou se navzájem". Fiala ale na kongresu velmi dbal na to, aby vyzdvihoval jak koalici Spolu, tak i celou pětikoalici. Nejen to, dojem z vystoupení dalších vládních předsedů stran působil jasně: drží pohromadě, rozumějí si. Jiný paradox - pomohla jim Putinem rozpoutaná válka, pětikoalici víc spojila. A válka dala taky Fialovi vyniknout, předvádí v ní, k čemu je dobré mít hodnoty, úctu ke svobodě. Rozdíl mezi bezhodnotovým, marketingovým Babišem a Fialou je podobný jako rozdíl mezi Macochou a Matterhornem.
Domácí politika ve stínu
To neznamená, že Fiala, jeho vláda a jím vedená ODS dělají všecko dobře. Premiér - a dává to smysl - nyní řeší "velkou" mezinárodní politiku". Jezdí ven, proslavil se návštěvou obklíčeného Kyjeva, kam se vydal spolu s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým, slovinským kolegou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. Na ukrajinskou válku Fiala reaguje výborně, ale…
Již nyní zažíváme těžké důsledky války, pociťujeme je doma spolu s důsledky covidu a s důsledky předcházející ruské přípravy na válku. Obří inflace, ceny nafty, benzinu a plynu vyletěly nahoru, najednou se řeší, jak neodebírat fosilní paliva z Ruska, jak neplatit jeho válku a taky jeho příští války atd.
Fiala a vláda pomáhají Ukrajině, pomáhají uprchlíkům. Když si vzpomenu na minulou uprchlickou vlnu a postoj stran včetně ODS, je to další paradox tuzemské doby, najednou jsme se stali málem mezinárodním vzorem obětavosti, porozumění a pomoci. O. K. Radost. Ale situace u nás se podobá současné situaci ve Francii před tamními prezidentskými volbami. Střetává se tam hlavně Emmanuel Macron s krajně pravicovou Marine Le Penovou.
Jak to popisuje politolog Jacques Rupnik, Macron chrání Francouze v oblasti bezpečnosti, globálně, v tom vyniká, nechrání je však před důsledky války, toho se slovně ujímá Marine Led Penová a vychází jí to. Hbitě opustila antiuprchlickou rétoriku a hájí "francouzské občany". To samé se odehrává u nás, Fiala nás drží na Západě, stojí proti Putinovi, pomáhá ukrajinské armádě, pomáhá obětem války, ale zdá se, že momentálně toho dělá méně pro tuzemce, kteří se ocitli ve velkých hmotných nesnázích. A opozice, Babiš a Okamura, toho okamžitě využívá, stejně jako toho využívá Marine Le Penová, která říká "válka je špatně, ale my se musíme starat o dopady na nás". Babiš používá novou mantru "naši lidé", staví je proti uprchlíkům. Okamura to samé.
Pro premiéra, pro ODS a pro vládní strany bude hlavní úkol toto vybalancovat. Svoji konzervativní zásadovost, jež Fialu vede ke stabilním mezinárodním postojům, vybalancovat s péčí o občany této země, o chudnoucí střední třídu a ještě chudší nemajetné lidi, samoživitelky, rodiny ve vyloučených lokalitách, prostě o občany ve svízelích, na pokraji nebo za pokrajem osobního krachu a bez výhledu.
Zatímco v zahraniční politice Fiala nabízí jasný výhled - ne Putin, ne Rusko, dokonce už i ne Orbán, ta domácí jako by ho tolik nepálila a nezajímala. Jet do Kyjeva jako by bylo důležitější než jet do Varnsdorfu, obrazně řečeno, poslat zbraně Zelenskému důležitější než pomoci lidem, kteří nemají na bydlení, na plyn a na benzin. A nic na tom po pravdě nemění holý fakt, že pokud to Ukrajina nezvládne, pokud se neubrání, možná bude fuk, kolik stojí benzin a plyn, možná se ve škole zase začneme učit rusky a staneme se předmětem putinovské totalitní "denacifikace".
Udržet sociální smír, úkol pro vraha
Premiér Fiala i další špičky na kongresu ODS jednali podobně, Ukrajina sloužila logicky jako téma číslo jedna, ale o české chudnoucí, chudé a bez šance tam věru příliš nešlo. Petr Fiala ve svém nominačním projevu na předsedu mluvil o tom, že je nutné "udržet sociální smír", taky mluvil o tom, že pomoc musí být cílená, a to bylo v podstatě asi všechno. Realita? Udržet sociální smír je dnes úkol pro vraha.
Hojně byly citovány jeho věty z pátečního úvodního projevu: "ODS si už nemůže dovolit svoje voliče zklamat. Musíme si přiznat, že mnozí nás volili nikoliv proto, že by nás milovali a bezezbytku nám věřili. Volili nás proto, že jsme jim přišli jako v tu chvíli nejmenší zlo. Nejmenší zlo z těch, kterým Česká republika v posledních letech čelí. Prostě si řekli, že zavřou oči a ještě jednou to s námi zkusí. To musíme mít na paměti. Každý z nás. A podle toho se musíme chovat. Ve vládě, v krajích, v parlamentu, ale i v místních zastupitelstvech."
Svatá pravda, ale jak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, tak předseda Pirátů Ivan Bartoš připomněli, že je nutné pomáhat lidem, kteří padají nebo spadli do chudoby. A mnozí z nich ODS, ale ani jiné strany pětikoalice, nevolili. Těm je nyní taky potřeba pomáhat, především proto, že to skutečně potřebují, ale potom i proto, že jinak budou volit ty strany, jež jim stejně nepomohou.
Fialovu větu, že ODS a Spolu nevolili jen ti, kteří by je milovali, ale jako nejmenší zlo, si člověk připomněl, když viděl, jak se v O2 universu na pódiu střídá "stará ODS" a "nová ODS", Pavel Blažek, Martin Kuba, Jan Zahradil, Petr Bendl a další a z druhé strany lidé jako Fiala a předseda Senátu Miloš Vystrčil, tedy jakési nové "svědomí" ODS, politik, který dnes v ODS hraje podobnou roli, jakou dříve zastával bývalý ministr vnitra Jan Ruml. Vystrčil to má snazší, předsedou je Fiala, nikoliv Václav Klaus. Ale je jasné, že oba, Fiala i Vystrčil - a lidé jim podobní -, budou mít hodně práce s krocením starých odéesáckých tendencí.
Ve svém nominačním projevu Fiala mluvil o úkolech vlády. Mimo jiné řekl, že je nutné "zajistit našim firmám a našim občanům v budoucnu dostatek dostupných energií, to je zároveň i základní předpoklad pro udržení sociálního smíru v naší zemi. A udržet sociální smír - to je další cíl, který naše vláda musí v těchto dnech rychle řešit, nejen kvůli ekonomickým dopadům ruské agrese vůči Ukrajině." Také řekl, že "podstatou konzervatismu je i hluboký sociální rozměr. My víme, že se musíme postarat o ty, kteří to sami nezvládnou. A také to děláme a budeme dělat."
Bude velmi důležité, aby to jeho vláda skutečně, cílevědomě a cíleně dělala. Fiala sedí na sociálním sudu s prachem. Pokud to nezvládne, příště nám povládnou populisté s extremisty a premiér, pro něhož jsou zásady něco jako papír od žvýkačky.
