Chilský světový šampionát 1962 a naše účast ve finále s Brazílií. Tím se může pyšnit málo zemí. Ale stačilo málo, aby se takový úspěch nekonal. Když pražská Dukla podnikla začátkem roku 1959 dvouměsíční turné do Střední Ameriky, její trenér Karel Kolský usoudil, že tým má vrchol za sebou, a proto jej rozpustí a začne budovat nový. Osa týmu Novák, Masopust a Pluskal (dva byli osmadvacetiletí a jeden o rok starší) s tím byla srozuměna. Pánové, byl to náš poslední velký zájezd, konstatovali tehdy. Konec v Dukle by znamenal i konec v reprezentaci.
K tomu však nedošlo, protože Duklu opustil Kolský. Jeho místo zaujal Jaroslav Vejvoda a ten zmíněnou trojici nejenže neodepsal, ale naopak - vrátil jí chuť do hry. I nastala éra Dukly mezi mrakodrapy, a pak přišlo slavné Chile, triumf Nováka, Pluskala a Masopusta.
Dějiny fotbalu budou sice navždy velebit trenéra "Chilanů" Rudolfa Vytlačila, bonvivána a lidového psychologa, zatímco pouze zasvěcení vědí, že nebýt Vejvody, a také Kolského odchodu, všechno by bylo jinak. A Josef Masopust by se mimochodem nestal držitelem Zlatého míče.
A ještě jeden příběh, rovněž trenérský, ale takřka současný. V listopadu 2001 se hledal nový kouč národního týmu po Jozefu Chovancovi. Kolem čtveřice uchazečů kroužili lobbisté se snahou prosadit toho "svého" a poškodit ty ostatní. Takový zákulisní boj otrávil Karla Brücknera tak, že rezignoval.#reklama
Jenomže poté zasáhli jeho olomoučtí kamarádi a přemluvili ho, načež on odvolal, co odvolal. Stal se tedy trenérem reprezentace, pro zajímavost až na třetí pokus, a to coby nejstarší muž na tomto postu v historii; bylo mu dvaašedesát. I vrátil pak do mužstva fanoušky odepsaného Nedvěda a za dva roky jsme uhráli na Euru v Portugalsku skvělý bronz.
Nemám nic proti trenéru Jarabinskému, ale pod jeho vedením si tenhle triumf neumím představit.
Na šampionátu v Německu určitě vzniknou anebo vyvrcholí další velké příběhy. To, že zatím o nich tak úplně přesně všechno nevíme, nic neznamená. A určitě by se nám líbilo, kdyby šlo o příběhy hráčské.
