David Klimeš David Klimeš | Komentáře
4. 5. 2021 18:20

Hamáček ať klidně padne. Ututlání Vrbětic za Sputnik ale Moskvě nabízet nemohl

Za chaotickou reakci na bezpečnostní skandál si vláda zaslouží grilování. Není ale důvod, aby jeho předmětem byl vybájený obchod, v němž Jan Hamáček neměl co nabídnout.
Co je vlastně pravda a co jsme si vymysleli?
Co je vlastně pravda a co jsme si vymysleli? | Foto: Radek Bartoníček

Prošetřování souvislostí mezi výbuchy muničních skladů ve Vrběticích a ruskými tajnými službami trvalo měsíce. Celou tu dobu mohl stát připravovat bezpečnostně i diplomaticky promyšlenou reakci, leč nakonec se vše patlalo na koleni během několika málo dnů.

Právě během nich se pak zrodila celá série chyb a vicepremiér Jan Hamáček je nepochybně jejich hlavním viníkem. Ač věděl, že se schyluje k vážnému konfliktu s Ruskem, pustil se do zabijačky svého stranického kolegy, ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Po večerech u toho nejspíše relaxoval sledováním bondovek, takže pak coby úřadující ministr zahraničí tweetoval o americko-ruském summitu v Praze a zcela pomýlené cestě do Kremlu, k níž nám všem dluží řadu vysvětlení.

Je ale úplně mimo realitu podsouvat mu, že v Moskvě chtěl zobchodovat zamáznutí vrbětické kauzy výměnou za dodávku vakcíny Sputnik. Z prostého důvodu: těžko mohl Kremlu nabízet ututlání skandálu, který tou dobou už poletoval mezi evropskými tajnými službami i novináři.

Supertajná veřejná kauza

Na smyšlenky jsou nejlepším lékem fakta. Nejprve tedy ta o výbuchu ve Vrběticích. V Česku až do dramatické tiskové konference premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Hamáčka (odehrála se v sobotu 17. dubna večer) drtivá většina obyvatel měla za to, že v roce 2014 explodoval muniční sklad na Zlínsku souhrou nešťastných náhod. Řada cizinců už ale zjevně nějakou tu dobu znala pravou příčinu.

Například šéf ruské sekce investigativního portálu Bellingcat Christo Grozev již v polovině minulého roku veřejně mluvil o tom, že parta kremelských zabijáků spjatých s otravou Sergeje Skripala byla u spousty nejrůznějších útoků po Evropě (zde v podcastu v 37. minutě zmiňuje výslovně i výbuchy ve Vrběticích). V nedávném rozhovoru pro Českou televizi zase prohlásil, že už před časem jeho tým předal jména agentů české policii. Kauze se tak zjevně už drahnou dobu nevěnovaly jen tajné služby, ale i robustní celoevropská investigace.

Původně vláda plánovala vyhoštění 18 ruských špionů oznámit až v pondělí 19. dubna, protože ale hrozilo, že kauza zrající mnoho měsíců do té doby stihne probublat až k široké veřejnosti, rozhodli se Babiš s Hamáčkem k zoufalému kroku a bez diplomatické přípravy vše vypustili už v sobotu večer.

Podivný černínský puč

Nabízí se i další otázka: proč by Jan Hamáček měl zrazovat zemi za milion Sputniků, když tou dobou už nám svou vakcínu Rusko dávno nabízelo - a to v počtu 300 tisíc dávek v první fázi. Vláda to nakonec ani v okamžicích největšího nedostatku očkovací látky nepřijala a Hamáček tedy sotva mohl mít důvod o něco takového znovu žádat.

Navíc není zřejmé, proč by měl plánovat komplikovanou vlastizrádnou operaci v Černínském paláci, když jej měl tou dobou spravovat někdo úplně jiný: po odstřelení Tomáše Petříčka dostal nabídku vést ministerstvo zahraničí Lubomír Zaorálek a Hamáček si šéfdiplomatickou funkci nakonec přibral jen proto, že se do toho Zaorálkovi nechtělo. Tedy: na ministerstvu zahraničí se Hamáček neocitl po sérii ďábelských kroků coby nebezpečně geniální vlastizrádce, ale omylem a z donucení po kaskádě vnitropolitických neúspěchů.

Najevo vychází i naprosto zdrcující poznání: premiéra Andreje Babiše celá zásadní geopolitická roztržka, k níž se schylovalo, do poslední chvíle prakticky nezajímala, takže se nám nepodařilo zajistit si v předstihu diplomatickou podporu u spojenců. Zmatený Hamáček tak zůstal na celou věc neočekávaně sám a českou diplomacii pak jeho zmatené kroky poškodily na dlouho dopředu.

Chyboval, ale nezradil

Bezpečnostní experti i diplomaté se celkem unisono shodují, že česká reakce na kauzu byla sice potupně amatérská, nakonec ale přinesla slušný výsledek, když se Babišovi s Hamáčkem podařilo obstát v diplomatické vybíjené s Kremlem a v neposlední řadě se jim i podařilo přesvědčit Zemana, aby se v kritické chvíli otevřeně nepostavil proti svému státu.

Zda sestava větších i menších chyb stačí na konec vládního angažmá Jana Hamáčka, by měl v prvé řadě říci premiér. Protože ten sám má ale máslo na hlavě, dočkáme se jeho hodnocení sotva. Je tedy na zákonodárcích, aby se místo rozložené vlády shodli, jak se Česko staví k eskapádám Jamese Bonda z Mladé Boleslavi. Pokud vyzvou vicepremiéra, aby skončil, nebude těžké najít pro to relevantní důvody. Portrétovat jej ale jako vlastizrádce, který chtěl v Moskvě směnit ututlání napůl vyzrazené kauzy za vakcínu, již nám Rusko tak jako tak nabízelo, je přes čáru.

Rekonstrukce DVTV: Proč Hamáčkova moskevská kamufláž nepůsobí důvěryhodně (video z 21. dubna 2021)

DVTV: Rekonstrukce Hamáčkovy nedůvěryhodné kamufláže (21. 4. 2021) | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Tržby v malooobchodě loni klesly o 3,6 procenta, o rok dříve stouply

Maloobchodní tržby v Česku se loni meziročně snížily o 3,6 procenta, o rok dříve stouply o 4,4 procenta. V samotném prosinci tržby obchodníků osmý měsíc za sebou v meziročním srovnání klesly. Pokles ale zpomalil na 7,3 procenta z listopadových revidovaných 8,9 procenta.

Pokles tržeb v posledním měsíci roku ovlivnil prodej potravin i nepotravinářského zboží, přičemž tržby za potraviny se dostaly na nejnižší hodnotu od roku 2001, tedy od začátku zjišťování. Vyplynulo to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Za celý rok 2022 se tržby za potraviny meziročně snížily o 5,1 procenta a za nepotravinářské zboží o 2,9 procenta. Za pohonné hmoty obchodníci utržili podle ČSÚ o 1,5 procenta méně než v roce 2021 a za prodej a opravy motorových vozidel o 4,2 procenta méně.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Při sesuvech půdy v jižním Peru zemřelo nejméně 36 lidí

Nejméně 36 lidí zemřelo v jižním Peru při sesuvech půdy, které byly způsobeny vytrvalými dešti. Uvedla to agentura AP s odvoláním na místní úřady.

Wilson Gutiérrez, představitel civilní obrany v okrese Mariano Nicolás Valcárcel, řekl místnímu rádiu, že v odlehlé části okresu bylo nalezeno 36 těl. Mezi mrtvými je pět lidí z dodávky, kterou strhl do řeky příval bahna.

V důsledku povodní a sesuvů půdy je podle civilní ochrany neobyvatelných 630 domů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Dálnici D5 na Tachovsku uzavřela ve směru na Prahu nehoda dodávky

Dálnici D5 u Boru na Tachovsku uzavřel v úterý ráno zhruba na hodinu ve směru na Prahu na 127. kilometru náraz dodávky do svodidel. Později byl provoz částečně obnoven. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a policie. Podle policistů jsou na místě zranění.

Nehoda se stala kolem 05:00. Doprava byla nejprve odkloněna na Exitu 128 Bor až po Exit 119 Benešovice. Po 06:00 oznámilo ŘSD, že je už dálnice průjezdná jedním pruhem a netvoří se kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy