Pražský hrad oznámil: "Starý královský palác (Vladislavský sál) bude ve dnech 19.-24. 6. 2019 z technických a provozních důvodů uzavřen." A také: "Expozice Příběh Pražského hradu bude ve dnech 19.-23. 6. 2019 z technických a provozních důvodů uzavřena." Novináři zjistili, že obě záležitosti souvisejí s tím, co už objevili dříve: správa Hradu pronajala Vladislavský sál, mimořádnou památku pozdní gotiky a prestižní prostor české státnosti, pro galavečeři módní společnosti Louis Vuitton. Ta zaplatí za nájem v přepočtu asi 15 milionů korun.
Vladislavský sál se k takové komerční akci propůjčuje poprvé.
Nejdřív něco k formě sdělení. Je významná. Občané České republiky, obyvatelé Prahy a její návštěvníci byli odkázáni na "technické a provozní důvody". To je bohužel běžné ptydepe úředních a rádoby úředních informací. Z "provozních" nebo "technických důvodů" bývá zavřené kdeco, od restaurace Na Růžku přes veřejné záchodky po výtah na ministerstvu. Ve skutečnosti jde o to, že nepřišel kuchař, praskla voda nebo se maluje - ale stručně informovat veřejnost o realitě, to už by asi bylo moc důvěrné, takoví kamarádi, abychom si spolu takhle povídali, to teda nejsme. Zůstat důležití a přísní je výhodné: technické důvody, provozní důvody a basta fidli, čtěte a představte si pod tím, co umíte, nemůžete na nás. Nazdar.
Rozdíl mezi "technickými" a "provozními" důvody dokážou svými slovy popsat jen vyvolení. Podle mě se tyhle finesy přednášejí na vyšší škole byrokracie a existují manuály, co do které kategorie patří. Ještě to tak zaměnit, to by byl průšvih!
Takže Hrad v tom není sám. V módu "aby nám huba neupadla" se soukromníci i instituce obracejí k zákazníkům a daňovým poplatníkům úplně samozřejmě. Není divu, když to připadá adekvátní i mluvčímu Ovčáčkovi nebo jednomu z jeho předchůdců z éry Václava Klause: "Je to běžný způsob, jak se tyto věci oznamují."
Běžný slovník to bohužel je, ale namístě není - už proto, že nejde o běžný případ. Na pět, respektive šest dní zavřít výjimečnou část Hradu pro soukromou akci, to bezpochyby za nějakou obšírnější a vřelejší komunikaci s lidem stojí.
A teď obsah, podstata věci. Kvůli ní je potřeba vyjít z Vladislavského sálu ven a porozhlédnout se kolem. Ona akce je sice v této chvíli mimořádná, ale zároveň ilustruje, kam v posledních letech dospělo "pojetí Hradu" a jak to na Hradě vypadá.
Fronty jsou základ. Nával turistů - za jejich počet hradní správa samozřejmě nemůže - umocňují nesmyslná kontrolní stanoviště. Že na Hrad "normální člověk už nechodí", jsem slyšel od (českých) přátel a známých snad stokrát. Akce typu dny otevřených dveří na tom nic nemění. Hrad působí jako komerční zóna.
S tím souvisí i speciální aktivity v hradních prostorách. Ano, komerční pronájmy se tu odehrávaly i dřív, ne až za Miloše Zemana a Vratislava Mynáře. Ne, to ještě neznamená, že je to vždycky správně. Ano, jde o příjem do hradního rozpočtu. Ale taky jsme bohatá země a Hrad je naše ikona; očividně musíme mít dost peněz na to, abychom si ji mohli dovolit opečovávat z vlastních zdrojů. Ne, čínské (ani jiné) byznysové fórum do historických prostor Hradu nepatří. Je to otázka vkusu. Patří sem státní nebo prezidentské akce (vyhlášení nejlepšího policisty, proč ne), případně ušlechtilá kultura.
K privátním aktivitám by měl být Hrad mnohem zdrženlivější. Prezidentská kancelář, to stojí v zákoně, přece o Pražský hrad "pečuje jako o sídlo prezidenta republiky". (A tato země je naše, hlásil ve volební kampani ten současný.)
Předloňská zahradní oslava Mynářových narozenin byla sice jiný příběh, ale k hradnímu koloritu patří také.
