Pavel Kovář | Komentáře
8. 9. 2006 0:01

Hvězda nemusí být průšvihář

Český fotbal má novou hvězdu jménem Libor Sionko. Po výbuchu na světovém šampionátu a v přípravě se Srbskem, kdy mnohý malověrný fanoušek lámal na naším týmem hůl, se objevil dosud nenápadný hráč s tváří a i povahou anděla a byl u všech pěti gólů proti Walesu i Slovensku na tři nahrál a dva dal.

Předpovídat to před týdnem, kdekdo by se smál.

Pravá strana hřiště náhle nepatří Karlu Poborskému, ale právě jemu. Jako žáček začínal ve Vítkovicích, přešel do Baníku, mihl se v Třinci, až v roce 1999 přestoupil z Baníku do Sparty. Byl příslibem, ale naše kluby jsou i obchodními společnostmi, takže byl prodán do Rakouska, kde se z kukly rychle vyklubal motýl. Pro stavitele národního mužstva i pro fanoušky to však byl pořád ten nenápadný hráč, co je rychlý, ale nic z toho není, protože je zároveň i zbrklý.

Na soustředění před letošním světovým šampionátem ho trenér Brückner povolal až poté, co Vladimír Šmicer přiznal, že do zahájení turnaje nebude zdravotně fit. Sionko přijal roli náhradníka, byť měl zrovna stěhovat rodinu z Rakouska do Skotska. Fakt, že z rakouské ligy si ho vytáhl renomovaný Glasgow Rangers, však vypovídá o mnohém. Možná právě tohle přesvědčilo stavitele reprezentace, že je použitelný. Přestávali s ním totiž počítat. Přednost dostávali jiní, například Svěrkoš, Jun, Vachoušek, Heinz, Štajner.

V Německu nastoupil jen jednou, při výbuchu s Ghanou. Trenéři ho poslali do hry na posledních asi dvacet minut. Měl dvě šance, ale neskóroval. On totiž nedával góly. Do středečního utkání v Bratislavě dal ve dvaadvaceti zápasech jeden jediný v přáteláku se slabší Kanadou (5:1). Tady je však nutné podotknout, že jen ve dvou z těchto utkání hrál plných devadesát minut, většinou nastoupil jen na poločas.

"Je inteligentní, slušný a pokorný. Introvert a hodný kluk, jaký se mezi fotbalisty hned tak nevidí," říká se o něm. Trenéři občas tvrdí, že vynikající hráči by měli být trochu průšviháři, ne-li něco trochu horšího. Jakkoliv to znají z praxe, Sionko to zjevně popírá.

Ovšem náš fotbal neobjevil jen jeho, před několika dny zachránil zápas s Walesem dvěma góly za čtvrthodinu ryzí náhradník David Lafata. Stejný dvougólový kousek předvedl v zápase jednadvacítky s Běloruskem během dvaceti minut Tomáš Frejlach. To už nejsou náhody, i když to tak vyhlíží. Tady se potvrzuje, že český fotbal má nezpochybnitelný kádrový potenciál. Vždyť kdyby Sionko pro zranění nemohl nastoupit, hrál by místo něho nejspíš Marek Kulič, další objev roku, a na Těhelném poli to mohl být stejně tak dobře jeho zápas.

 

Právě se děje

Další zprávy