Podivuhodné tance se odehrávají okolo důchodové reformy. Ta připomíná lochneskou příšeru, o které se sice hodně mluví, ale nikdy ji nikdo neviděl. Nyní se role penzijního prostředníka ujal prezident Petr Pavel. Rozumně, budoucnost důchodů je pro chod země zásadní. Za pozornost stojí taktika ANO. Hnutí minulý čtvrtek při schůzce u prezidenta začalo prosazovat zavedení druhého pilíře, tedy toho, u jehož zrušení před devíti lety aktivně asistovalo.
Na hradní schůzku dorazil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), místopředseda ANO Karel Havlíček, šéfka poslanců ANO Alena Schillerová a poslanec hnutí Aleš Juchelka. Plus poradce prezidenta a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Babišovci měli silné zastoupení, dávají najevo, že důchody považují za klíčové téma. Otázkou je, zda se skutečně chtějí dohodnout a zda vůbec mají nějakou jasnou, ucelenou představu, jak penze řešit.
Karel Havlíček prohlásil toto: "Abychom hovořili o skutečné důchodové reformě, změně systému, je pro nás zcela zásadní to, že se musí vytvořit druhý pilíř." Zdá se, že druhý pilíř se stává silnějším tématem než věk odchodu do důchodu, na jehož parametrech se ovšem ANO a pětikoalice taky neumějí dohodnout.
Připomeňme si, jak to s druhým pilířem bylo. Zrušil ho kabinet Bohuslava Sobotky (vládl od ledna 2014 až prosince 2017), kde Andrej Babiš sloužil coby místopředseda vlády až do května 2017. Definitivní konec druhého pilíře schválili ministři v květnu 2015. O rok dřív ještě Babiš váhal.
V ČT v červnu 2014 řekl: "Mluví se stále o důchodové reformě a asi byla škoda, že se ruší ten druhý pilíř. Uvidíme, jestli to v rámci koalice ještě nezvedneme. Ta udržitelnost důchodů je problematická a neumím si představit, kdo teď vytvoří nějakou smysluplnou důchodovou reformu." Zlatá slova.
O necelý rok později se Sobotkova vláda shodla na zrušení druhého pilíře a Babiš se už jasně přidal k postoji tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové z ČSSD, jež hlásala toto: "Místo toho, co by se posílil první pilíř, tak ten druhý vlastně vyvádí z veřejných peněz peníze do soukromých penzijních fondů."
Tehdejší ministr financí Babiš již dříve o konci druhého pilíře tvrdil, že "jde o zastavení zvyšování objemu peněžních prostředků, které jsou odvedeny ze státního rozpočtu". Při jeho rušení pak řekl: "Odhady jsou pozitivní. Druhý pilíř nám odčerpával asi 950 milionů."
Teď se zřejmě situace opět úplně otočila, ANO se zase jednou postavilo na hlavu a vyžaduje druhý pilíř. O nějaké dlouhodobé koncepci, a důchody přímo nezbytně vyžadují dlouhodobou, neměnící se koncepci, jasný, trvalý postoj, nelze u ANO vůbec mluvit. Ostatně u vládní koalice zjevně taky ne. Ta asi nejvíc sází na prodlužování věku odchodu do důchodu. Nic nového, moderního, nějaký skok do dnešní doby, natožpak do budoucnosti, rozhodně nenabízí.
Stát, který garantuje mnohasetmiliardové investice? Prrr
Pozoruhodné je, co se stalo. Druhý pilíř zavedla coby Velkou důchodovou reformu vláda premiéra Petra Nečase (ODS). Lidé mohli směřovat tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností. Další dvě procenta museli přidat ze svého. Sobotka s Babišem Velkou důchodovou reformu ruku v ruce zrušili. A nyní ANO druhý pilíř ODS pěkně v klidu vyfouklo.
Nebylo by divu, kdyby Babišovo hnutí za pár měsíců přišlo s návrhem na obnovení superhrubé mzdy, kterou s ODS, SPD a KSČM společně zrušilo za vlády Andreje Babiše.
Karel Havlíček druhý pilíř nyní popisuje jako "motivační pilíř, který bude spojen s investicemi s garancemi státu. Nabízí se spojení s investicemi do jádra, do kterého se budou v České republice investovat stamiliardy korun".
Krátce před schůzkou u prezidenta uvažoval o zavedení skandinávského modelu, ve kterém by se lidé svými penězi podíleli na stavbě jaderných bloků a stát by jim garantoval výhodnou úrokovou sazbu. Podle Havlíčka by státní fond kromě jaderných elektráren mohl investovat i do infrastruktury či bydlení. Pokud se tyto prvky nepropojí, nelze podle stínového premiéra ANO mluvit o důchodové reformě.
Ani Havlíček nevymyslel nic nového, krom toho, že ANO "vykrádá" ODS, používá i pět let starý nápad Pirátů, kterým jinak nemůže přijít na jméno. I oni chtěli státem garantovaný fond. A počítala s ním ostatně i pětikoalice ve svém programovém prohlášení. Nic v tom ale neudělala. Jako i v jiných případech, neměla předem nic připraveného. To je jedna z jejích velkých slabin.
Karel Havlíček tedy žádá nový státní fond, důležité je, že by byl státní, kam by lidé povinně přispívali. Zřejmě by se tam daly přidat i další peníze a celé by to řídil a garantoval stát. Tady by se nám měla rozsvítit červená kontrolka: stát jako garant mnohasetmiliardových investic? Jako garant, který investuje peníze určené na důchody? Popravdě to v českém prostředí zní dosti varovně.
Kdyby Havlíček zůstal pouze u "starého" druhé pilíře, kdy lidé mohli peníze směřovat do soukromých penzijních fondů (společností) na svůj vlastní důchodový účet, bylo by to asi v pořádku. Mohlo by to snad nejhorší problémy s důchody řešit.
Ukazují se dvě věci. ANO nemá žádnou vlastní, pevnou ideologii, což se týká i důchodů. Klidně udělá pravý opak toho, co prosazovalo dříve. To ale znamená, že se na jejich projekty nelze spolehnout.
ODS a KDU-ČSL jsou na tom podobně. Fialova strana by přece měla sama prosazovat druhý pilíř, byl to kdysi její politický prapor. Neprosazuje. Rezort sociálních věcí pustila jako nepohodlný a rizikový lidovcům. Ti nebyli připraveni a podle toho to vypadá. Nenabízejí žádné moderní přístupy, které by řešily zásadní problém dneška: nižší porodnost mixovanou s vyšším věkem dožití.
Peníze na důchody odvádí příliš málo pracujících. Lidé jsou nahrazováni roboty. Už jsem o tom psal dříve: vyrábí se víc než dřív, k výrobě je potřeba méně lidí, efektivita práce logicky roste, ale důchodů, sociální oblasti se to nijak netýká. Jako by se to odehrávalo v jiném světě. Nikoho ani nenapadne chtít za automat, který třeba svařuje díly u nového auta nebo dělá diagnostiku staršího vozu, odvod do sociálního fondu. Ale nějaká taková cesta, nějaká jiná cesta, než jakou jdeme unaveni dnes, nás v budoucnosti s vysokou pravděpodobností čeká.
Nebo ta druhá, soukromá, osobní. Myslet na zadní kolečka a platit si na důchod sami. Ale to je ten druhý pilíř, že. Pokud možno ne takový, ze kterého bude stát investovat, to by u nás nejspíš dopadlo tragicky.
