Týden se plavíte mezi vinicemi, večeříte v místních hospůdkách a bydlíte na lodi s kuchyní a koupelnou. Řídit loď se naučí desetileté dítě. Nad vámi se klenou staleté platany, které zpevňují břehy, a vy plujete malebnou, květnovou Francií.

Tedy ten celý týden lilo jako z konve. A přesto, bylo to okouzlující a nezapomenutelné. Bohužel, poslední den vyšlo slunce. To se nemělo stát. Najednou jsme jasně viděli, o co krásnější to mohlo být! Raději mělo pršet i poslední den, teprve to srovnání bylo smutné.

Až když to porovnáte, vyjdou vám některé věci jaksi ostřeji.

Nedávno se udělovaly Evropské filmové ceny, jakási obdoba Oscarů. Svátek Evropského filmu. Nejčtenější deník přinesl dva sloupečky ve třetím sešitě, ani tam nebyli vítězové. Hned vedle byl trojnásobně dlouhý článek, že v prodejnosti DVD v USA vede Popelka před Městečkem South Park. Toto srovnání pěkně ukazuje postavení Evropského filmu nejen u nás, ale vlastně v samotné Evropě. Popelka.#reklama

Ale protože jsem chtěl psát tyto fejetonky  trochu pozitivně, dovolte mi ještě jeden zahraniční postřeh:V Tel Avivu na letišti mají na pánském WC přebalovací stolek na mimina. To je samozřejmě už na západě samozřejmost, ale tady byl navíc návod i v brailově písmu.

Nevím, jestli někdy v historii lidstva zamířil slepý tatínek přebalit své děťátko na pánský záchodek, ale že má tu možnost, to mě skoro dojalo. Ve srovnání s tím máme u nás doma ještě nějaké rezervy.