Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
23. 7. 2019 12:30

Jak Zeman Pražanům i Čechům ukradl Hrad a dál ho „brání před terorem“

Loni útoky v Evropě tvořily tři procenta všech zaznamenaných teroristických činů. Oproti roku 2017 je to výrazný pokles, tehdy to byla rovná desetina.
Hradní stráž se má posílit o 221 lidí. Dnes má 672 vojáků a 43 občanských zaměstnanců... Malá armáda.
Hradní stráž se má posílit o 221 lidí. Dnes má 672 vojáků a 43 občanských zaměstnanců... Malá armáda. | Foto: Hradní stráž

Je léto 2019, přichází další vlna veder a Zemanův Hrad se má zase více opevnit. Do areálu nelze volně vstoupit už roky. Domácí i turisté narazí na zátarasy, stojí fronty. Vedro nevedro, musejí projít rámem a ukázat zavazadlo. Pro návštěvníky i vojáky je to potupné. A prezident Zeman dál předvádí svůj význam - podle zpráv z minulého týdne Hradní stráž zbytní z 672 vojáků a 43 občanských zaměstnanců o dalších 221 lidí, tedy o třetinu. Prvních zhruba 100 nových vojáků absolvuje od října výcvikový kurz ve Vyškově, k Hradní stráži pak nastoupí od začátku příštího roku.

Změny se odvíjejí od nové koncepce Hradní stráže do roku 2028. Její velitel Jiří Kývala sdělil ČTK: "Částečně Hradní stráž rozšíříme, abychom byli schopni zabezpečit veškeré úkoly spojené s ostrahou sídla prezidenta a ceremoniálními akty, popřípadě i dalšími úkoly, které mohou být na základě rozkazu prezidenta provedeny."

Fronty na Hradě kvůli protiteroristickým opatřením stále trvají
Fronty na Hradě kvůli protiteroristickým opatřením stále trvají | Foto: Tunatura/shutterstock.com

Pro stráž se bude stavět nová "logistická" budova na Petříně, umístěn tam bude i psinec. Služba plánuje, že nakoupí drony (Miloš Zeman, jak víme, na drony sází) a autonomní vozidla (nepotřebují řidiče a orientují se zcela za pomoci počítačových systémů). Nasazeny mají být hlavně při střežení zámeckého areálu v Lánech. Plánují se i další nákupy.

Je důležité opakovat: nežijeme v prezidentském systému, nejsme Spojené státy. Prezident není premiér. Kromě Hradní stráže Zemana a (dnes již jeho) Hrad hlídá také ochranná služba a u zátarasů na Hradě slouží policisté. O "hlavu státu" (jak je zvykem prezidenta ne úplně přesně nazývat) se stará gigantické množství draze placených lidí. Jako by to byl nějaký Trump či Putin. Neuvěřitelné plýtvání v době, kdy chybí peníze kupříkladu na sociální služby.

Smysl toho všeho? Zeman a lidé, kterými se obklopil (Mynář, Nejedlý a další), z úřadu prezidenta, který je víceméně ceremoniální, vytvářejí mocenské centrum a dělají to rusko-čínským způsobem. Tedy posilováním, zvýrazňováním bezpečnostních složek a bezpečnostních opatření. Stavějí si svoji malou armádu. Zeman dává najevo, že on je "terčem", který jde proti teroru, proto ty nesmyslné fronty. Je smutné, že to vláda premiéra Babiše, který se rád holedbá údajnou úsporností, nedokáže zarazit.

V Evropě teroru ubylo

Hrad se stal pevností, kam smí obyčejný občan jen po kontrole, ale zároveň - to se kupodivu nevylučuje - připomíná nesmírně předražené tržiště. Popisovala mi jedna učitelka, jak tam nedávno šla s dvěma třídami, ve vedrech, děti si chtěly koupit vodu, ale lahvička stála 80 korun. To je dnešní Hrad: mix kšeftu a předstíraného strachu z teroru.

Hrad byl opevněn, pro mnohé Čechy a Pražany znepřístupněn, protože odmítají podstoupit potupné zacházení. Začalo to v létě 2016 a hned se u vstupů do areálu začaly tvořit dlouhé fronty, z nichž ty největší bývají před I. nádvořím a u Prašného mostu. Zástupy lidí však vytvořily další bezpečnostní riziko, nějaký šílenec by prý i u nás mohl do čekajících najet třeba náklaďákem, proto byly u silnic nainstalovány betonové bezpečnostní zátarasy.

Letos v lednu zástupci Prahy 6 požádali prezidenta, aby zátarasy z areálu Pražského hradu odstranil a vrátil ho veřejnosti. Senátor a zastupitel šestky Jiří Růžička (za STAN a TOP 09) a místostarosta Jan Lacina (STAN) v otevřeném dopise napsali, že jim bezpečnostní opatření evokují "to nejhorší z komunistických dekád - nesvobodu, strach a zvůli vládnoucích". Marně. Zemana a spol. zastupitelé nezajímají, kontroly, předražené trhy a zátarasy trvají dál. Hrad se stal symbolem české změny, k níž za Zemana a Babiše došlo.

Skutečně Hradu hrozí teror (mimochodem, davy lidí jsou i na Karlově mostě a žádná masivní bezpečnostní opatření tam naštěstí nenajdete)? Vyjděme ze zprávy Centra proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra:

"V roce 2018 došlo ve světě ke 2068 teroristickým útokům. Oproti roku 2017 došlo k nárůstu jejich celkového počtu o 692. Naprostá většina těchto útoků se odehrála mimo Evropu. Nejpostiženějšími oblastmi jsou již tradičně Pákistán, Afghánistán, Sýrie, Irák, země v severní Africe a Nigérie. Útoky v Evropě tvoří pouze 3 procenta všech zaznamenaných útoků. Jedná se o výrazný pokles oproti roku 2017, kdy útoky v Evropě tvořily 10 procent… Většinu útoků v Evropě stejně jako v předloňském roce tvořily útoky v Turecku a Rusku."

U nás byl dosud zaznamenán jediný útok, důchodce Jaromír Balda (71), vyznavač SPD Tomia Okamury, jehož zas podporuje prezident, v červnu a červenci 2017 pokácel strom na trať vlaku a ohrozil životy desítek lidí. Snažil se ale vytvořit dojem, že to udělali jacísi migranti. Odsouzen byl na čtyři roky. Jinak u nás nic a v Evropě razantní pokles.

Proč tedy posilovat Hradní stráž a dál opevňovat Hrad? Trochu drahá legrace. Hrad byl Pražanům a Čechům odcizen.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy