Blogy a názory | Komentáře
23. 1. 2013 14:00

Jan Sokol: Morální autority potřebujeme, i když žijí

Prezident by neměl ani náznakem budit dojem, že morálku považuje za ohrožení.
Foto: Jan Lipold

Ve skutečnosti nám škodí docela jiní lidé, totiž autority nemravné, které předvádějí, že lhát a podvádět se vyplácí. - Filozof Jan Sokol polemizuje s názorem Miloše Zemana, že morální autoritou člověk nemůže být, dokud žije.

Když jsem zde před časem argumentoval proti přímé volbě presidenta, možná jsem podcenil oživení zájmu veřejnosti o politiku, který je skutečné pozitivum. Jinak se moje obavy spíše naplňují a v presidentské kampani začíná létat bláto. Jak to tak už bývá, kousek vyletí i mimo hřiště. Tak se v minulém týdnu Miloš Zeman s nečekanou vehemencí obul do těch, kdo se "cítí jako morální autority", a nejen já jsem získal dojem, že míří na zemřelého Václava Havla.

Souhlasil bych s ním v tom, že jakousi morální "definitivu" může mít člověk až po smrti - a ještě kdoví. Jenže naštěstí se občas vyskytnou i lidé, kteří morální autoritu mají už zaživa, a Václav Havel byl jedním z nich. Možná to nejsou ti, kdo se tak "cítí", ale v žádném případě to nejsou ti, kdo by se na ni chtěli pasovat sami. Morální autoritu jim totiž dávají ti ostatní.

Jak říkají herci, krále musí hrát ti druzí. Nestačí klaka přívrženců, ba ani vítězství ve volbách - stačí se rozhlédnout po české politice.

Jenže podle Zemana jsou ti, kdo se tak cítí, "namyšlení zločinci", jako kdyby nás takové domnělé mravní autority nějak ohrožovaly. Ve skutečnosti nám škodí docela jiní lidé, totiž autority nemravné, které předvádějí, že lhát a podvádět se vyplácí. Místo obtížného a riskantního Masarykova "nebát se a nekrást" nabízejí pohodlnější a přitažlivější verzi - nebát se a krást.

Tady by se ovšem měl ozvat i ekonom, který ví, jakou roli hraje v hospodářství spolehlivost, dobrá pověst a důvěra, moderně řečeno "goodwill". Lží a podvodem se člověk může obohatit, ale společnost v každém ohledu chudne: je to hra se záporným součtem.

Pro otevřenou ekonomiku, jako je právě ta česká, to platí i v zahraničních vztazích. Kdekdo si dnes klade otázku, proč se naše ekonomika vyvíjí hůř než polská nebo slovenská, když máme pevnou měnu, menší zadlužení a dobrou bankovní soustavu. Není to právě pošramocená pověst u našich západních partnerů, kam směřují tři čtvrtiny našeho vývozu? Jankovité až furiantské politice České republiky není zvenčí rozumět a nedá se na ni spolehnout. Právě tady by mohl budoucí český president významně pomoci i našemu hospodářství.

Neměl by ale ani náznakem budit dojem, že morálku považuje za ohrožení, protože to nás chtě nechtě tlačí směrem na východ.

 

Právě se děje

Další zprávy