Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
10. 6. 2021 8:00

Je dobře, že Zeman přijal Cichanouskou. Zároveň však dál dělá Putinovu politiku

Máme před sebou typický obraz nesoustavné, neprůhledné české zahraniční a azylové politiky. A jsme už tak daleko, že jásáme, když Zeman jednou za x let udělá něco, co lze ocenit.
Svjatlana Cichanouská hledá podporu i u Miloše Zemana (u Vladimira Putina).
Svjatlana Cichanouská hledá podporu i u Miloše Zemana (u Vladimira Putina). | Foto: Twitter Jiřího Ovčáčka

Prezident Miloš Zeman přijal v úterý na zámku v Lánech vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou. Přijal ji také premiér Andrej Babiš. Obojí zasluhuje uznání. A je příjemné, že lze Zemana za něco také ocenit. Naopak ale vůbec nemůžeme chválit fakt, že české ministerstvo vnitra chce do Běloruska vrátit uprchlíka Vladimira, který odtamtud utekl před patnácti roky před policií, která po něm šla, protože pomáhal s tiskem a distribucí letáků proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Vnitro tvrdí, že Vladimir chránit nepotřebuje, neboť se situace v Bělorusku zlepšila. O případu píše Deník N.

Začněme Zemanem. Po setkání prezidenta s Cichanouskou mluvčí Jiří Ovčáček tweetoval: "Prezident republiky Miloš Zeman v Lánech přivítal představitelku běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou. Prezident republiky vyjádřil S. Cichanouské osobní podporu, podporu ČR a vysoce ocenil její odvahu. Popřál opozici vítězství v boji s posledním evropským diktátorem." Přejeme si hlavu státu, která podporuje opozici vůči diktátorovi. Jen je s podivem, že nepodporuje opozici vůči ruskému prezidentovi Putinovi, který se chová jako diktátor.

Na Twitteru se objevil mimo další komentáře vtip, fotografie z Lán s přidanými bublinami. Zeman sedí na vozíku, nad ním stojí Cichaunouská, prezident říká: "Vítám tě, Valentino," a Cichaunouská odpovídá: "Ale já nejsem Těreškovová, pane prezidente." (Valentina Těreškovová byla první ženou, která letěla do vesmíru, stalo se to v Sovětském svazu v roce 1963.) A na dalším obrázku Svjatlana Cichanouská pokračuje: "Takže Lukašenko u Putina moc velkou podporu nemá, když jsem tady, co?"

Režim nám připravil peklo a brutalitu, z Česka cítím podporu, pozice českých politiků je jasná. Sankce jsou mocná páka, říká Svjatlana Cichanouská. | Video: Michael Rozsypal, DVTV

Vtip zjevně naráží na to, že je divné, když člověk, který podporuje autoritáře Putina a komunistu Si Ťin-pchinga, najednou brojí proti diktátorovi Lukanšenkovi, který se vší pravděpodobností připravil Cichanouskou podvodem o vítězství ve volbách. Zároveň vtip naznačuje, že Zeman už je mimo.

Prezident zřejmě není mimo, spíš velmi šikovně využil možnost ukázat se aspoň jednou jako "západní politik", který stojí proti nedemokratickému režimu. Běloruské vazby na Rusko jsou velmi silné a přátelské. Lukašenka Putin používá jako účinný nástroj proti Evropské unii, jako překážku pro navázání hlubších vztahů Běloruska s EU. Nejde ale ani proti běloruské opozici. A ta na oplátku nejde proti němu.

Světe, zboř se, Kalousek chválí Zemana

Běloruská opoziční lídryně Cichanouská nevystupuje proti Rusku. Jak upozorňuje kupříkladu novinářka Petra Procházková, v ruských médiích se vyjadřuje "jako věrná budovatelka družby s Ruskem. Ale chce Bělorusku otevřít i dveře do EU". Všechny rozhovory s ní "mají v titulku zdůrazněno, že tato původně žena v domácnosti, nyní světoznámá osobnost, proti Rusku nic nemá, naopak: ruského prezidenta Vladimira Putina si váží a ráda by s ním jednala. Prý by se určitě dohodli".

Z tohoto úhlu pohledu tedy vidíme, že Zeman přijetím a podporou Svjatlany Cichanouské nejde proti svému vzoru a příteli Putinovi, svoji proruskou politiku nijak nezradil a běloruské opoziční političky naopak velmi dobře využil. Vyplatilo se mu to, dokonce i Miroslav Kalousek tweetoval: "To už je tak strašně dávno, kdy prezident ČR udělal gesto, které mi udělalo radost…U MZ jsem nedoufal, že se toho dočkám. Budiž zaznamenáno, že 8. 6. 2020 se prezident ČR Miloš Zeman zachoval jako státník západního střihu…"

Nepřekvapí pak ani fakt, že Cichanouská Zemana navštívila, i když nepochybně velmi dobře ví, s kým má tu čest. Prostě hledá podporu v evropských zemích proti Lukašenkovu režimu, snaží se, aby státy Evropské unie přijaly proti Bělorusku tvrdé sankce. V Praze po schůzce s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), který ji k nám pozval, řekla: "Česko by mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným."

Česká zahraniční politika? Chybí Havel

Záhada Zeman a Cichanouská je tedy vyřešena. A premiér Babiš? Snaží se vypadat, občas i jednat, prozápadně, proto jeho setkání s opozičnicí tolik nepřekvapilo. Trochu však přece. Loni v září přinesl polský zpravodajský server Onet.pl zprávu, že Polsko pozvalo Cichanouskou na schůzku premiérů V4, návrh ale vetoval český premiér Babiš. "Ačkoliv polská diplomacie naléhá na Čechy, aby souhlasili s návštěvou Cichanouské, ta již změnila plány a vrací se do Vilniusu," napsal loni portál. - Jsme tedy rádi, že tentokrát Cichanouská Babišovi nevadila.

Silně však vadí, jak rozhoduje ministerstvo vnitra ve věci výše zmíněného běloruského aktivisty. Deník N popisuje, jak Vladimirovi opakovaně prodlužovalo status mezinárodní ochrany, neboť hrozilo, že by mohl být pro své akce v Bělorusku perzekvován. Jenomže to nyní skončilo, podle MV, píše deník, "je ale situace v zemi nyní lepší než v době, kdy z Běloruska utekl. A to i poté, co po loňských srpnových volbách režim autoritářského prezidenta Lukašenka násilně potlačil protesty, zasahuje proti opozici a nedávno i lstí donutil přistát letadlo Ryanairu mířící do Vilniusu v Bělorusku, aby mohl zatknout novináře kritického vůči režimu".

Udělení doplňkové ochrany již není podle odboru azylové a migrační politiky zapotřebí. Proč? "… běloruské státní orgány se zaměřují na přední členy opozice, bezpečnostních složek, kteří se proti nim postavili, organizátory protestů nebo na přímé účastníky demonstrací," píše odbor MV. Zní to absurdně, každý ví, že se situace v Bělorusku naopak zhoršila a Vladimir si nemůže být jist, že ho nezavřou.

Máme před sebou typický obraz nesoustavné, neprůhledné české zahraniční a azylové politiky. (Připomínám, že čínští křesťanští uprchlíci u nás většinou ochranu nedostali.) A jsme už tak daleko, že jásáme, když Zeman jednou za x let udělá něco, co lze ocenit. Vlastně velmi smutné. Kde jsou ty časy, kdy byl prezidentem srozumitelný, čitelný, na ochranu lidských práv dbající Václav Havel

Šupa: Nikdo z nás by si teď do Běloruska netroufl. Lukašenko stále víc utahuje šrouby (video DVTV z 26. května 2021)

Nikdo by si snad z mých kolegů netroufl jet do Běloruska, kdoví, co by nás tam mohlo čekat, říká běloruský novinář Šupa. | Video: DVTV, Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy