Blogeři Aktuálně.cz rozebírají roli vlády i médií: co dusí potenciál této země a kdo za to může?
Česko si ve vnímání korupce zase pohoršilo - už třetí rok po sobě. V nejnovějším žebříčku, který zveřejnila organizace Transparency International, kleslo z loňské 53. na 57. příčku. Co z toho lze vyvodit? Leccos, i když nikoli nutně to, že se situace pořád zhoršuje.
V diskusi na Aktuálně.cz napsal čtenář: Jaromír Pes: „Myslím že Transparency Int. nezohledňuje několik zásadních věcí a především, neuvádí míru korupce, ale míru VNÍMÁNÍ korupce! Netvrdím, že zde korupce není (všude kde jsou lidé, tam bude, byť v různé míře), jen tvrdím, že lidé si takových věcí za posledních deset let začali více všímat a přestali brát korupční jednání jako normu.
Další podstatná věc ovlivňující index zveřejňovaný T. I. je typický český rys - „věčná nespokojenost" a šťouralství, ve kterém se druhdy „mlčící většina" přímo vyžívá - čehož ráda zne/vy/užívají média, pro něž špatná a ještě horší zpráva nad sto zpráv dobrých, takováto mediální masáž samozřejmě pocit výskytu korupce ještě umocňuje," uzavírá Jaromír Pes.
Může mít velký díl pravdy, jedno je ale jisté: pokud se situace nezhoršuje, rozhodně se také nijak výrazně nezlepšuje. A že si lidé začali korupce více všímat, je pochopitelné - situace už byla neúnosná. Sotva to však způsobila „mediální masáž". Tohle zostřené vnímání se odráží i v příspěvcích blogerů na Aktuálně.cz, kteří se tématem korupce zabývají z nejrůznějších úhlů. Připomeňme si alespoň ty z posledních dnů.
Otevřený dopis napsal premiérovi Petru Nečasovi bloger Petr Havlík. Předsedovi vlády mimo jiné vyčítá výroky o kriticích korupce, jež premiér přirovnal k lidem, kteří se k partyzánům přidali v dubnu 1945.
„V premiérské pracovně máte i výroční zprávy BIS, a tudíž nemůžete nevědět. Jistě jste zaznamenal i to, jak ČR vnímají pozorovatelé z jiných zemí… Třeba Vám také jen tak namátkou neunikl čerstvý příběh náčelníka pražských strážníků Kotrouše," píše Petr Havlík a poznamenává: „Korupce, nebo chcete-li lépe rozkrádání, dusí potenciál této země. Je produktem úmyslně špatně nastaveného systému, hodnotové relativizace a deformovaného prostředí."
Petr Havel soudí, že rozhodující vždy je a také bude, kolik lidí využije buď stávajících, nebo nově vzniklých možností, které riziko korupce odstraňují, nebo je alespoň minimalizují. A zdali je také využije stát. V této souvislosti upozorňuje na již existující nástroje z oblasti, jíž se věnuje, tedy zemědělství.
Zmiňuje například novinku - portál „Váš majetek", který oficiálně odstartoval prvního listopadu tohoto roku. Jeho základním cílem je zpřístupnit obecně těžko dostupné údaje o prodeji státního majetku široké veřejnosti. Portál nabízí databázi dražeb, aukcí a prodejů státního a v exekucích zabaveného majetku, který lze koupit třeba i za poloviční cenu oproti normální ceně na trhu. Podstatné ale je, že se k těmto údajům nedostane jen skupina vyvolených, ale kdokoli, kdo má o nabízený majetek zájem.
Milan Šmíd se zabývá rolí médií v boji proti korupci a na konkrétním příkladu vyvrací pověru o jejich všemocnosti. „Média mohou na nepravosti pouze upozornit, zda se tyto nepravosti dočkají potrestání, již ovlivnit nemohou. O to se musí postarat demokratický politický a právní systém," připomíná.
S tím souhlasí i Radek John: „V posledních týdnech republika zažívá doslova dostihy v protikorupčních výzvách, apelech, a stížnostech," píše ve svém blogu a vrací se k návrhům zřídit občanské a sněmovní vyšetřovací komise, s nimiž přišli odboroví předáci.
„Všichni víme, že v této zemi zatím žádná vyšetřovací komise složená z poslanců nikdy nic neprošetřila. Výsledkem by byly jen další utracené prostředky daňových poplatníků. Vyšetřování je naopak třeba požadovat po orgánech činných v trestním řízení," píše John.
A s morálním apelem přišel James de Candole; na pomoc si vzal Bibli a soudí, že člověk, který nedělá nic proti korupci, která je všude kolem něj, je jako nehodný služebník v podobenství o hřivnách z Matoušova evangelia: „Prvnímu dal pán pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností."
Zatímco dobří a důvěryhodní služebníci jednají tak, aby zvýšili hodnotu prostředků, které jim byli svěřeny, nehodný a líný služebník je pro jistotu zakope do země a ještě si stěžuje, jak je život nespravedlivý. V boji proti korupci zkrátka podle něj musíme každý přispět svým dílem.
Co vy na to, vážení čtenáři?
