David Klimeš David Klimeš | Komentáře
23. 11. 2021 12:55

Dva roky covidového bezpráví

Česko stále nemá funkční právní úpravu, podle které by se dala dobře krotit pandemie a zároveň vždy co nejméně trpěly občanské svobody. Je to selhání centrálních politiků, kteří svoji odpovědnost hází na hejtmany. Už zase.
Mysleli jsme to s pandemickým zákonem dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Mysleli jsme to s pandemickým zákonem dobře, ale dopadlo to jako vždycky. | Foto: Jakub Plíhal

V únoru, během dosud nejhorších chvílí koronakrize, parlament odvrhl nouzový stav a slavně představil takzvaný pandemický zákon, který měl pomoci se škrcením nákazy, aniž by zbytečně krátil občany na jejich právech. Jenže se to ani trochu nepovedlo. Nová norma se hodí jen do časů, kdy vir odpočívá. Běda ovšem, když nabere na síle.

Dobře to můžeme pozorovat nyní, kdy covidová čísla rostou a stát by potřeboval v zájmu ochrany veřejného zdraví utáhnout některé šrouby. Nemá ale jak. Pandemický zákon mu nedovoluje omezit volný pohyb lidí ani zavést v nemocnicích krizové řízení. Přestože nefunkčnost paragrafů byla celé měsíce veřejným tajemstvím, politická reprezentace byla nadšená, že se na něčem konečně shodla a o nutné úpravě nechtěly vláda ani opozice nic slyšet.

Dnes tak nezbývá, než si zase projít očistcovým kolečkem, které začíná tím, že hejtmani vyhlásí stav nebezpečí - a teprve až se ukáže, že to nestačí (což je ovšem zřejmé už teď), budou smět vládu požádat o nouzový stav, do kterého pak zemi uvrhne bez jakékoliv kontroly parlamentem kabinet v demisi.

Šílenější právní rámec pro boj s pandemií najdi, kdo můžeš.

Právo na prázdninách

Je to až tragikomické: Roky se v Česku demonstrovalo za udržení právního státu a proti nejrůznějším politickým excesům, ale že nemáme nástroj vhodný k řízení pandemie - a právo tak během ní dostává denně na frak -, skoro nikomu nevadilo.

Celá ta hrůza začala loni 12. března, když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli prvnímu lockdownu. Od počátku všichni věděli, že to není to pravé ořechové, že jde o nástroj stavěný spíš na zvládání povodní či velké průmyslové havárie, přesto zde s námi toto opatření zůstalo prakticky rok (s prázdninovou přestávkou). Andreji Babišovi (ANO) i vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD) to náramně vyhovovalo: Mohli zrychleně nakupovat, co uznali za vhodné, a nikomu se příliš nezpovídat.

A líbilo se to i komunistům, takže ve sněmovně vládě nouzový stav ochotně prodlužovali. Demokratické strany po právu brblaly, za celý rok ale nebyly schopny přijít s návrhem zákona, který by se zvládáním pandemie pomáhal, zároveň ale vrátil parlamentu kontrolu nad děním. Přitom se stačilo inspirovat v okolních zemích, kterým se totožný problém podařilo velmi rychle vyřešit.

Když pak letos v únoru komunisté odepřeli Babišovi poslušnost, opozice zaslepená touhou po pokoření vlády další prodloužení nouzového stavu odmítla. Vzhledem k tomu, jak kabinet nouze zneužíval, to dávalo jasný politický smysl. Protože ale stále neexistovala alternativní možnost, jak s pandemií bojovat, šlo zároveň o zcela neomluvitelný hazard s lidskými životy.

Šrapnel hozený do ohně tak museli tahat ven hejtmani, kteří na své triko využili práva požádat vládu o opětovné vyhlášení nouzového stavu. Koupili tak centrálním politikům čas, aby už konečně stihli připravit a schválit potřebné paragrafy. Ti ale bohužel znovu selhali. A to zcela spektakulárně.

Atentát na hejtmany

Narychlo spíchnutý pandemický zákon je tragickým odkazem vlády i opozice, neboť text vytvářely obě party společně. Výsledkem je, že neobsahuje, co je třeba, protože autoři se soustředili hlavně na to, co v paragrafech z politických důvodů rozhodně mít nechtějí. Takže neprošlo omezení pohybu, krizové řízení záchranného systému, možnost zavést lokální opatření a spousta dalšího, co se v krizi ukázalo být nezbytným.

Zato norma nabízí takové pozoruhodnosti, jako je nefunkční systém vymáhání odškodného pro podnikatele. Pokud by poslanci alespoň byli využili ustanovení, která povinují vládu každé dva týdny předkládat sněmovně podrobné odůvodnění covidových restrikcí, mohli kabinet už dávno donutit k přísnějším opatřením, když se čísla začínala horšit. Bohužel ale v předvolební kampani dostal přednost životy ohrožující populismus reprezentovaný heslem "Nedopustíme další lockdown".

Teď, když se vir rozlezl, je už republice celý slavný zákon úplně k ničemu a hejtmanům v kolabujících krajích na východě země nezbývá nic jiného, než znovu volat po nenáviděném nouzovém stavu. Odměnou za to, že v únoru podrželi hádavé pražské politiky, se jim pak nyní stal mimořádně podlý vzkaz ministra vnitra Jana Hamáčka, že si mají nejdřív sami vyhlásit ve svých regionech stav nebezpečí.

Jako by Hamáček spolu s červeným svetrem odložil i zbytky studu: Zcela předpokládatelná fáze covidové pandemie není žádnou nenadálou událostí lokálního rozsahu a za její zvládnutí nenesou odpovědnost hejtmani, nýbrž centrální politici, v první řadě pak Ústřední krizový štáb, jemuž mimochodem dosluhující ministr vnitra stále ještě předsedá. 

JUDr. Švejk řídí pandemii

Dnes se čeští a moravští hejtmani na žádosti o vyhlášení nouzového stavu ještě neshodli, přesto by si autor těchto řádek vsadil na to, že se jej zanedlouho dočkáme, protože řádění viru si vyžádá radikální omezení sociálních kontaktů a krizové řízení nemocnic. A jak už bylo řečeno, u nás něco takového v současnosti umožňuje jen a jen nouzový stav. Že ani po skoro dvou letech života s covidem nemáme jako společnost k dispozici nástroj přiměřenější a demokratičtější, je mimořádnou hanbou celé politické reprezentace, jež si zaslouží, aby jí to nepřestalo být připisováno k tíži.

Když Němci loni projednávali svůj Infektionsschutzgesetz, lomcovaly Bundestagem emoce a éterem létala ostudná slova o Hitlerově zmocňovacím zákoně. Mimořádně vzrušená debata ale nakonec vyústila v přijetí normy, díky  níž dnes spolková vláda může efektivně krotit šíření nákazy, aniž by trpěl demokratický právní stát.

Protože čeští sněmovní Švejci podobnou hádku odmítli podstoupit, zůstali jsme trčet tam, kde jsme byli - v provizoriu. Jako by obětí pandemie už tak nebylo dost, nyní k nim začneme přičítat ještě oběti předvolebního politického populismu.

Hamáček: Zatím nevidíme pro celostátní nouzový stav důvod (video z 22. listopadu 2021)

Situace v nemocnicích se zhoršuje, bude pomáhat armáda. Sledujte TK Hamáčka | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Chorvatští tenisté jsou v semifinále Davis Cupu

Chorvatští tenisté jsou prvními semifinalisty Davis Cupu. Domácí Itálii porazili v Turíně 2:1 díky rozhodujícímu bodu světových jedniček ve čtyřhře Nikoly Mektiče s Matem Pavičem.

Chorvaté dál mohou snít o třetí trofeji, zatím ji získali dvakrát: v roce 2005 a před třemi lety, kdy u toho byl i nynější člen týmu Marin Čilič. Na finálovém turnaji nyní narazí na lepšího ze středečního souboje Srbsko - Kazachstán.

První bod pro Chorvaty získal Borna Gojo, jenž překvapivě zdolal Lorenza Sonega ve třísetové bitvě 6:2, 2:6 a 6:2. "Je to skvělé. Věděli jsme, že musíme ze singlů získat alespoň bod, protože našemu deblovému páru věříme," řekl 279. hráč žebříčku.

Jenže bývalý vítěz US Open Čilič na Goja nenavázal. Světové desítce Janniku Sinnerovi v dalším strhujícím dramatu podlehl po téměř třech hodinách. Třiatřicetiletý Čilič přitom měl k dobru set a brejk a podával na vítězství, ale o 13 let mladší Sinner dal domácím Italům naději.

"Nejdůležitější je, že jsme stále ve hře," řekl po vítězství 3:6, 7:6 a 6:3. Přání italských fanoušků v Pala Alpitour se však nesplnilo. Favorizovaná dvojice Mektič, Pavič přehrála 6:3 a 6:4 Sinnera a Fabia Fogniniho.

V úterý v Innsbrucku se utkají ve druhém čtvrtfinále přemožitelé českého daviscupového týmu Britové s Němci, následuje duel Srbsko - Kazachstán a ve čtvrtek Rusko - Švédsko. Finále o salátovou místu bude hostit v neděli Madrid.

Finálový turnaj tenisového Davisova poháru - čtvrtfinále v Turíně:

Itálie - Chorvatsko 1:2

Sonego - Gojo 6:7 (2:7), 6:2, 2:6, Sinner - Čilič 3:6, 7:6 (7:4), 6:3, Fognini, Sinner - Mektič, Pavič 3:6, 4:6.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Dopravu na dálnici D2 u Hustopečí zastavil požár kamionu, nyní je už znovu průjezdná

Požár návěsu kamionu dnes v 19:40 zastavil dopravu na 18. kilometru dálnice D2 ve směru na Brno. Mluvčí jihomoravských hasičů Jan Dvořák uvedl, že uzavírka bude trvat pravděpodobně několik hodin, ČTK to řekl před 21:00. Náklad bylo podle něj nutné z návěsu vyskládat, po dohašení ho bude nutné odklidit. Jeden jízdní pruh hasiči zprovoznili ve 21:30.

"Na dálnici D2 hoří návěs kamionu. 18. kilometr ve směru do Brna je v tuto chvíli neprůjezdný. Hasíme několika vodními proudy," uvedli jihomoravští hasiči před 20:00 na twitteru.

Řidiči, kteří potřebovali místo objet, museli opustit dálnici sjezdem na 25. kilometru na Hustopeče, zpět se vraceli na 11. kilometru u Blučiny.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Začíná soud s Maxwellovou, která údajně pomáhala Epsteinovi zneužívat dívky

U soudu v New Yorku v pondělí začalo hlavní líčení v procesu s bývalou blízkou spolupracovnicí a přítelkyní zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Britka Ghislaine Maxwellová podle amerických prokurátorů napomáhala sexuálnímu vykořisťování dívek, za které měl být Epstein souzen, než v létě roku 2019 ve vězení spáchal sebevraždu. Dnes 59letá obžalovaná, která má i americké a francouzské občanství, vinu ve všech bodech obžaloby odmítá.

Prokuratura jí připisuje "klíčovou roli při rekrutování a zneužívání" několika neplnoletých žen v souvislosti s údajným Epsteinovým obchodováním se sexuálními službami. V žalobě jedna z údajných obětí Maxwellovou popisuje jako "nejvýše postavenou zaměstnankyni" Epsteinovy kuplířské operace. Podle prokurátorů si opakovaně získávala důvěru dívek tím, že je brala do kina, kupovala jim dárky a mluvila s nimi o jejich intimním životě.

Obžaloba má celkem osm bodů, při odsuzujícím verdiktu v každém z nich by Maxwellová mohla dostat až 80 let odnětí svobody, napsala agentura Reuters. Její právníci obžalobu prezentují tak, že prokuratura si Britku vybrala jako obětního beránka poté, co přišla o možnost stíhat Epsteina.

Ve vazbě je od loňského července, kdy americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) oznámil její zatčení v "krásném sídle" ve státě New Hampshire. Její právní zástupci i příbuzní si opakovaně stěžovali na podmínky, v jakých je zadržovaná, s žádostmi o vypsání kauce ovšem neuspěli.

Další zprávy