David Klimeš David Klimeš | Komentáře
6. 5. 2021 7:30

Vyvražďovací přijímačky a maturity nejsou jediným problémem postupně otvíraných škol

Všem studentům dlužíme šanci na úspěch. Mají právo na dohnání toho, co jim covid vzal. Stát se jim to musí pokusit vrátit.
Haló, kdy dostaneme zpět svou budoucnost?
Haló, kdy dostaneme zpět svou budoucnost? | Foto: Jiří Koťátko/Economia

V lednu se v této rubrice objevila výzva: "Zachraňte maturanty a deváťáky." Už tehdy bylo zřejmé, že nejdéle zavřené školy v Evropě nelze jen otevřít a hned skočit do původní obtížnosti zkoušek. A už vůbec že to není možné v uzlových bodech, které často rozhodují o kvalitě celého dalšího studentova života.

Něco se povedlo: ač absurdní hádka o úřední maturity mezi politiky stále ještě neskončila, je zjevné, že maturitní zkouška bude nakonec ve smysluplném mírnějším režimu. To je dobře. S deváťáky to podle všeho dopadlo výrazně hůře. Státní vzdělávací moloch Cermat nijak zvlášť jednotné přijímačky na střední školy neupravil a ředitelé se jen v málo případech odklonili od státních testů, ač v mnoha případech mohli.

Tento kritický moment bylo nepochybně možné řešit lépe, ale děti končící základní školy nejsou žádnou lákavou skupinou prvovoličů jako maturanti, takže od premiéra nedostaly žádnou populistickou nabídku v Čau lidi a systém se na ně svorně vykašlal.

Nejviditelnější jsou nyní nespravedlnosti právě u maturantů a středoškoláků, kteří nikoliv vlastní leností, ale zásahem viru nejdou ke zkouškám připraveni tak, jak by měli. Ale bylo by mýlkou si myslet, že jde jen o ně. Pěkný kus budoucnosti ztratily všechny děti a v dalších dvou třech letech zde bude probíhat bitva, jak jim tuto šanci na budoucí úspěch vrátit. Je snad zbytečné připomínat, že pokud tuto bitvu prohrají, nepůjde jen o ně, ale o celé Česko, které by se už strašně rádo překulilo do kategorie moderní znalostní ekonomiky s kvalifikovanou pracovní silou.

Nůžky rozlomené vedví 

Odhadovat následky zavřených škol je ošidné. Výzkumníci think-tanku IDEA se pokusili alespoň část ztrát převést do financí a v dosti děsivé kalkulačce jim vyšlo, že každý týden výuky na dálku Česko stojí až 33 miliard korun, konkrétně pak 35 tisíc korun každého studenta během dalšího produktivního života. 

V kalkulačce je ale samozřejmě mnoho proměnných. Něco už nezměníme, to je třeba efektivita distanční výuky. Ta z logiky věci nemohla být stoprocentní, byť Cermat si i u nejtěžší geometrie při středoškolských přijímačkách zjevně myslel, že ano. Ale pak tu jsou proměnné, s nimiž stále něco dělat lze. Je například v našich možnostech začít dohánět zanedbané vzdělání. Což neznamená jen dril matematiky, ale i opětovné rozhýbání dětí při výchovách a vůbec opětovnou socializaci ve školách, na něž některým zbyly už jen matné vzpomínky.

Problém je, že nevíme, jak se které ústavy propadly. Debata o školství se často ztotožňuje s úrovní škol ve středu Prahy či Brna, ale to je velká chyba. Už před covidem některé kraje vzdělanostně opustily republiku. Zatímco Praha byla na úrovni západní Evropy, Karlovarsko a Ústecko soupeřilo s Bulharskem a Malajsií.

Je nepochybné, že covid rozevírání vzdělanostních nůžek jen podpořil, pokud je už zcela nerozlomil. V některých domácnostech se efektivita distanční výuky jistě blížila nule a rozhodně není možné z toho vinit školáka.

Bylo by záhodno, kdyby nyní studenti podstupovali opravdu masivní testování. Ale vůbec ne proto, aby dostali vzápětí čtyřky a pětky, ale aby zřizovatel školy, ministerstvo školství a Česká školní inspekce věděli, jaké jsou kde přesně ztráty a kam poslat urychleně vzdělanostní infuzi.

Doučit Česko

Naštěstí tu nejsou jen špatné zprávy. Během pandemie se podařilo poměrně slušně digitalizovat školy i domácnosti na distanční výuce. V první vlně hlásilo loni problémy 250 tisíc dětí, letos pětina. I 50 tisíc je jistě moc, ale posun je citelný.

Druhé plus: v chystaném Národním plánu obnovy je vedle pitomostí i jeden z nejsmysluplnějších projektů, který opravdu může pocovidovému Česku pomoci - plán tříletého masivního doučování za 1,5 miliardy. Školy si budou moci sáhnout na peníze na dva typy doučování. První by se měl odehrávat dvakrát týdně ve školách a půjde v něm o šestnáctihodinovou sérii vždy pro deset žáků. Druhý typ bude cílenější, a to až čtyřikrát týdně 48 hodin pro pět žáků.

Cesta je to dobrá, ale samozřejmě má svá úskalí. Už proto, že dosud přesně nevíme, kde se nyní vzdělání propadlo, takže ministerstvo bude nevyhnutelně střílet dost naslepo. Hodně tedy půjde - jako koneckonců vždy - o obětavost, vynalézavost a aktivitu ředitele, učitelského sboru a místních komunit. Přičemž je třeba mít na paměti, že děti nesmíme zničit nekonečným drilem.

A pak je tu asi největší problém: kdo to všechno bude doučovat. Učitelé jsou už nyní de facto mrtví, je nepředstavitelné, že by se ještě hnali do odpoledních šichet. Bude nutné celý systém masivně otevřít studentům pedagogických i nepedagogických fakult, jazykovým institutům, soukromým doučovacím společnostem. To jistě rakousko-uherský etatismus neuvítá rád, ale jinak to opravdu nejde.

Ředitelé už toho nyní mají nad hlavu. Je třeba, aby dostali administrativně nenáročnou nabídku doučování a po poradě se zřizovatelem, ministerstvem, Českou školní inspekcí a místní komunitou prostě jen kývli na to, že se ve škole bude svítit další dva roky i do pozdního večera.

Povinnost pro příštího premiéra

Mnohého jistě napadne: proč se o celé věci už měsíce nebavíme? Je to správná otázka, nemá ovšem žádnou hezkou odpověď. Školství se v politickém chaosu zúžilo na znovuotevření a covidové testování. Co bude pak, zajímá málokoho. Na to bohužel už nyní dojíždí děti u jednotných středoškolských přijímaček a poškodí to i mnohé maturanty, případně uchazeče o vysoké školy.

Jde ale také o zbývající masu studentů, kteří formálně sice postoupí do dalšího ročníku, ale ten stávající de facto ztratili, a pokud je Česko moderní demokratická země, mají plné právo na šanci jej dohnat. Ne kvůli známkám, ale kvůli svému budoucímu úspěchu.

Jsme uprostřed předvolební kampaně, jeden by tedy čekal, že se kandidáti na premiéra budou předhánět, kdo představí detailnější plán podpory vzdělanosti v příštích dvou třech letech. Dokonce by bylo logické, kdyby se kandidáti na premiéra zaručili, že na agendu budou osobně dozírat, protože osamocený ministr školství málokdy něco velkého prosadí (to koneckonců vidíme i nyní).

Zatím je ale jen ticho po pěšině. Času je přitom málo a nejde o osud pár školáků. Jde o to, zda se z Česka opravdu stane to, co si samo vetklo do propagačních letáků: "Country for the Future".

Fotbal není důležitější než školy, všechny naráz ale otevřít nemůžeme, říká Havlíček (video ze 4. května 2021)

Nechci fotbal svádět na hlavní hygieničku, která chtěla jen v dobré víře vyjít vstříc fanouškům, říká vicepremiér Karel Havlíček. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy