David Klimeš David Klimeš | Komentáře
25. 3. 2021 11:30

Ještě horší než být chudý je mít 172 miliard a neumět je utratit

Český plán, jak využít unijní pomoci, která k nám přiteče, aby zmírnila dopady koronakrize, se radikálně zlepšil. Ale málo platné: když nevíme, jaké chceme reformy, nikdy nemůžeme efektivně investovat do budoucnosti.
A to byste nevěřili, za co ty peníze chtěli Češi utratit... (Ursula von der Leyenová)
A to byste nevěřili, za co ty peníze chtěli Češi utratit... (Ursula von der Leyenová) | Foto: Reuters

Koncem týdne se Poslanecká sněmovna dosyta pohádá o Národní plán obnovy, což je rozdělovník pro zhruba 172 miliard korun, které nám v příštích letech mají přijít ze speciálního unijního balíku.

Debata to bude užitečná i zbytečná zároveň. Užitečná proto, že už dávno jsme se měli bavit o tom, jak co nejlépe využít neopakovatelného investičního impulsu k modernizaci republiky. 

A zbytečná proto, že změnit už může jen velice málo: Do konce dubna totiž musí být celý rozsáhlý program již omašličkovaný a doručený do Bruselu. Časový prostor něco zásadnějšího změnit je tak prakticky nulový.

Vicepremiér Karel Havlíček se v posledních měsících velmi snažil celý plán zlepšit a v mnohém se mu to i podařilo. Ale zcela uspět nemohl. Pokud Česko neví, jaké chce reformy, nemůže na ně navázat smysluplné investice. Vicepremiér si tak jen zapisuje nové a nové mnohamiliardové nároky ze všemožných stran a pak je náhodně dělí alespoň dvěma.

Víc než polotovar tedy do Bruselu asi doručit nezvládneme, přesto to nemusí být definitivní prohra. Je totiž prakticky jisté, že v následujících dvou letech se v jednotlivých národních plánech bude ještě mnohé měnit. Nedodělaný domácí úkol tak lze ještě dohnat - na jedničku to asi už nebude, ale velmi dobře bychom stále prospět mohli.

Slepé investice bez reforem

V koronavirovém dění minulého roku to zapadlo, ovšem v říjnu se premiér Andrej Babiš dopustil jedné opravdu velké chyby, která celý Národní plán obnovy pronásleduje dosud.

Po letním schválení obřího unijního balíku za 750 miliard eur chtěl být mezi prvními šéfy vlád, kteří předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové hrdě předají národní požadavky. Přivezl jí ale jen sesyp naprosto náhodných nároků bez ladu a skladu. Asertivní vicepremiérka Alena Schillerová se do něj pokusila například procpat všemožné finanční úlevy či daňové odpisy a ještě je prodávat coby ekologická opatření. Podrobnostmi se nemá smysl zabývat, protože Evropská komise dala jasně najevo, že na sobě dříví štípat nenechá - a smetla celý fascikl rychle ze stolu.

Tým vicepremiéra Havlíčka vedený náměstkyní Silvanou Jirotkovou následně v desítkách verzí předělával a předělával plán do podoby, kterou nyní dostali senátoři i poslanci. Přestože se vládní úředníci za uplynulé měsíce sešli s kde kým a převzali desítky vytoužených nákupních seznamů za desítky miliard, celonárodní debata vlastně dosud neproběhla. V mnoha městech, poslaneckých kancelářích či velkých podnicích se navíc stále povaluje nějaká z minulých, dosti rozdílných verzí dokumentu, což jen prohlubuje všeobecný zmatek. (Stížnosti na nedostatečnou diskusi o plánu a minimum informací pršely dost ostře například na nedávné debatě CEBRE).

I kdyby se ale o Národním plánu obnovy dělaly každý týden velké debaty na Václavském náměstí, zásadní věc by stejně nevyřešily: Jak zhodnotit 33 miliard na digitální transformaci, když nemáme smysluplný reformní plán digitalizace Česka? Jak posoudit 78 miliard na zelenější infrastrukturu, když nemáme žádnou hodnověrnou ekologickou reformu dopravy a průmyslu? Je 25 miliard investovaných do vzdělávání hodně nebo málo, když není shoda na cílech školské reformy? A má vůbec smysl investovat 15 miliard do zdravotnictví, když neexistuje zdravotnická reforma?

Mít plán alespoň jako Poláci

Tým Karla Havlíčka to šalamounsky vyřešil tím, že se v plánu vůbec na reformy neptá. Prostě je to jen investiční soupiska odrážející, kdo si co jak ostrými lokty vylobboval. Evropská komise ale opakovaně zdůrazňuje, že v národních plánech má být vyvážený mix reforem a investic, což v překladu znamená: řekněte nám, kde chcete být za deset let, a pokud to není blbost, dáme vám na to peníze. Kde chce být za deset let Česko, ovšem zjevně nikdo moc neví.

Pro kontrast zmiňme třeba Poláky. Ti jsou sice nyní v EU zase jednou za kverulanty, protože ač je již celý balík schválený šéfy vlád, ve varšavské koalici se nyní strhla bitka o to, zda projekt ještě nezablokovat. Nic to ale nemění na faktu, že naši severní sousedé mají již dávno srozumitelně vypracovaný soupis reforem a na ně navázaných investic, který je snadno dostupný k přečtení i pochopení jakémukoliv polskému občanovi. 

To v Česku se plán pokoutně šíří v asi deseti podobách, nakonec jej za pět minut dvanáct uveřejní Piráti, ale vicepremiér Havlíček vše vrátí zpět s tím, že ani oni nemají v rukou konečnou verzi, protože ta ještě stále neexistuje.

S tímto chaotickým přístupem to pro nás nakonec může být hodně drahých 172 miliard. Snad jen pár technikálií: Brusel nám rozhodně nepošle hned pytle peněz. Po schválení plánu dá jen 13 procent částky na předfinancování, pak maximálně dvakrát ročně vyhodnotí další žádosti o peníze.

Zároveň to ale celé bude extrémně rychlé, za tři roky musí být peníze na národních účtech. To si vyžádá extrémní nároky na kontrolu a audit. Pokud by vše směřovalo do logického reformního celku, bylo by to mnohem jednodušší. Takto nás čekají stovky neřešitelných popotahování, zda nákup pěti notebooků do školy je, či není smysluplný, když nevíme, jaké školství vlastně chceme. U soukromých žadatelů to bude ještě větší peklo, proti kterému někdejší proslavené regionální programy eurofondů (zdravíme Čapí hnízdo) možná budou jen dětskou hříčkou.

Country for the Plan

Je dobře, že opoziční poslanci Národní plán obnovy pozdě, ale přece jen tahají na detailní přetřes v Poslanecké sněmovně. Snadno se totiž může stát, že to oni ponesou za realizaci obřího plánu zodpovědnost. Pokud se ve Strakově akademii změní v říjnu osazenstvo, pak právě nová vláda bude muset smysluplně desítky miliard utratit ve veřejném sektoru a další desítky miliard pečlivě kontrolovat v tom soukromém. Pokud to nezvládne, nikoho nebude zajímat, že na počátku plán nebyl ideálně připraven. Podstatné bude, že Česko mělo unikátní modernizační šanci poskočit vpřed a zahodilo ji.

Pokud teď ale Národní plán obnovy už nesejde z očí odborníků a veřejnosti, žije stále ještě naděje, že vše dobře dopadne. Stačí jen chvíli nebýt Country for the Future, což stejně nic neznamená, a být Country for the Plan.

Uhelné regiony čeká velká proměna, s ozeleněním jim pomohou evropské fondy (video z 23. února 2021)

Video: Petr Šoukal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 26 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy