Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
1. 12. 2014 11:10

Jiří Fajt, další zářez na profesorské pažbě Miloše Zemana

Komentář Martina Fendrycha: Pokud si někdo myslí, že hradní obstrukce se jmenováním profesorů skončily, je na omylu. Loni Miloš Zeman odmítal jmenovat Martina C. Putnu. Letos, zdá se, Jiřího Fajta.
Historik umění Jiří Fajt, znalec u nás zcela výjimečný.
Historik umění Jiří Fajt, znalec u nás zcela výjimečný. | Foto: DVTV

Miloši Zemanovi leží čeští intelektuálové, jejich nemalá část, v žaludku. Loni na jaře odmítl jmenovat profesorem Martina C. Putnu. Neměl na to právo. Role prezidenta je u jmenování ceremoniální. Vychází z ryze české představy, jak udělat něco „významným“ – šoupneme to politicky co nejvýš. Český lid je prostě zvyklý vzhlížet. Prezident se tehdy zašprajcoval, odmítl sdělit důvody, proč nehodlá Putnu jmenovat. Absurdní. Nakonec prohrál. Putna byl po silném tlaku veřejnosti i médií jmenován. Jen to proběhlo jaksi extra – nejmenoval ho osobně prezident, nýbrž tehdejší ministr školství Petr Fiala.

Nyní se děje něco velice podobného. Náhle je zdržováno, odsouváno, bezdůvodně komplikováno jmenování historika umění Jiřího Fajta profesorem. Proč? Kým? U Martina C. Putny se jeho jmenování veřejně vzepřel Miloš Zeman. Odmítl ceremoniální roli. Nesmírně trapné na tom bylo to, že Putna Zemana dříve veřejně kritizoval. Vystupoval proti tomu, aby Zeman usedl na Hrad. Byla to tedy od prezidenta pomsta jak vyšitá.

V případě Jiřího Fajta nevidíme otevřený šprajc. Z dobře informovaných zdrojů univerzitních i ze zdrojů z ministerstva školství vyplývá, že Kancelář prezidenta republiky upozornila školství na jakési problémy. Zdůvodňovány byly údajnou nelegitimitou Fajtovy české habilitace. „Podezření“ jasně odmítl rektorát Univerzity Karlovy. Pak Hrad podle zmíněných zdrojů přišel s tvrzením, že Fajt žádá o profesuru v Praze, neboť mu byla odepřena na berlínské Humboldt-Universität, a to dokonce kvůli podezření z plagiátorství. (V Německu jsou na plagiáty velmi citliví. Humboldt-Universität se k tomu nesmyslu odmítla vyjádřit. Jiří Fajt ji sám požádal o stanovisko.)

Martin C. Putna se Miloši Zemanovi nelíbil. Nechtěl ho na Hradě. Má jiné názory.
Martin C. Putna se Miloši Zemanovi nelíbil. Nechtěl ho na Hradě. Má jiné názory. | Foto: ČTK

Obě námitky byly neopodstatněné, vykonstruované. Kupříkladu profesura v Německu Fajtovi odepřena nebyla. Proč to tažení proti němu? Odpověď se dost možná dá, stejně jako u profesora Putny, najít v prezidentské kampani. V lednu 2013 Jiří Fajt uveřejnil blog na Aktuálně.cz. Psal, že je na Hradě potřeba rehabilitovat „takřka vyhaslé pojmy jako morálka, důstojnost nebo prostá ohleduplnost“. Napsal také: „Karel Schwarzenberg by byl v pořadí českých panovníků vlastně tím skutečným Karlem IV.“ Blog zakončil větou: „Já osobně mám tedy jasno – žádného Miloše I. opravdu, ale opravdu nechci...“ Zdá se pravděpodobné, že odtud pramení zdržování jeho profesury.

Rozhodující při jmenování profesorů je u nás fakultní vědecká rada. U Jiřího Fajta to byla Filozofická fakulta Karlovy univerzity. Členové rady (asi 45 profesorů) tajně hlasují, zda kandidát uspěl. Když projde, je pozván před vědeckou radu Karlovy univerzity (přes 60 nejvýznamnějších osobností akademické obce). Představí vizi rozvoje oboru a popíše, co on sám bude dělat. Hlasování, zda kandidát odborně i lidsky vyhověl, je tajné. Následuje školství, vláda, prezident. Ale klíčová pro profesuru je vědecká rada.

Anonymní udání a už to jede

Podivně působí, že se, zřejmě z popudu Hradu, prověřují jakási anonymní udání. (Ministr školství Chládek řekl Aktuálně.cz, že podnětem bylo anonymní obvinění z plagiátorství.) Onen "anonym" přitom ani nezná systém, jaký při habilitaci používají univerzity v Německu. Celé je to amatérské a zjevně nastavené tak, aby byl Fajt poškozen. Přitom všechny kroky potřebné k profesuře byly v jeho případě dokončeny už 19. června 2014. Tehdy vystoupil před vědeckou radou UK a jednoznačně před ní uspěl. Na počátku července 2014 byl navržen na jmenování profesorem.

Mezi akademiky a prezidentem zeje propast. Dva odlišné světy. Projevilo se to 28. října. Rektoři bojkotovali Zemanovy metály. Pokračovalo to 17. listopadu na Albertově. A rozkol s Hradem nekončí. Zeman si vyřizuje účty z prezidentské kampaně, svobodnou akademickou obec neuznává.

Ony anonymní „podněty“, které se objevily až po odeslání seznamu profesorů na Hrad, řešilo ministerstvo školství. Jiří Fajt k tomu dodává: „Nemám žádné zprávy o důvodech mého vyškrtnutí, nikdo se mnou oficiálně nekomunikoval ani písemně ani ústně“. Fascinující. Česká specialita. Nikdo osočenému nic neřekne, nemůže se bránit. „Za alarmující však považuji, že v České republice je něco takového vůbec možné, že žijeme ve státě, kde se rozhoduje bez udání pádných důvodů, kde mocenská marnivost nebo ještě hůře politická objednávka stojí nade vším,“ říká Fajt.

Před týdnem Miloš Zeman s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) oznámili, že prezident bude za určitých podmínek jmenovat profesory a předá jim sám dokonce i dekrety. Jedna z podmínek však zní: před jmenováním dostane seznam kandidátů. Když o některém bude pochybovat, kandidatura bude znovu zkoumána. To celé bez sebemenší opory v zákoně. A šup, hned na Fajtovi to Hrad zřejmě zkouší. Nyní se nevede otevřená válka jako s Martinem C. Putnou, ale zákulisní zdržovačka.

Mezi akademiky a prezidentem zeje propast. Dva zcela odlišné světy. Projevilo se to 28. října, kdy rektoři bojkotovali Zemanovy metály. Pokračovalo to 17. listopadu na Albertově. A rozkol s Hradem zjevně nekončí. Zvenčí to vypadá, že Zeman svobodnou akademickou obec příliš neuznává, pohrdá jí. V případě Martina C. Putny si viditelně vyřizoval účty. V případě historika umění Jiřího Fajta to s jistotou tvrdit nemůžeme, ale jmenování se zadrhlo až po odeslání na Hrad. Fajt nejspíš vadí stejně jako Putna.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 1 hodinou

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 1 hodinou

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 2 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy