Helena Truchlá Helena Truchlá | Komentáře
2. 12. 2022 8:00

Jsme sousedé, chovejte se podle toho, žádají Němci

Varšava v případu Turów dál ignoruje dopady těžby na životní prostředí. Přestože se s ní česká strana již usmířila, nemůže si dovolit ignorovat nevoli, která kvůli tomu panuje v Německu.
Uhelná elektrárna Turów.
Uhelná elektrárna Turów. | Foto: Ondřej Besperát

Když se letos v únoru česká a polská vláda dohodly na podmínkách další těžby v polském hnědouhelném dole Turów, zavládla v Praze i Varšavě citelná úleva. Není divu. Z původně lokálních třenic o zdroj pitné vody v několika obcích česko-polského pohraničí se totiž postupem času stal plnohodnotný mezinárodní skandál. Případ, do kterého se vložili premiéři obou zemí, kvůli kterému musel z Prahy odjet polský velvyslanec a na kterém sociologové zkoumali, co může narušovat jinak dobré vzájemné vztahy.

Foto: Jiří Kropáček, Jakub Plíhal

V čase uzavření smlouvy zbývaly do přepadení Ukrajiny Ruskem asi tři týdny a z (geo)politické perspektivy je tak jistě dobře, že se sousedský spor podařilo urovnat včas. Od té doby se u nás o Turówu moc nemluví, což ale neznamená, že by se kolem obří jámy v sousedství Libereckého kraje nic nedělo. Jen má nová vlna odporu tentokrát jádro v německém Sasku. A dokonce i v jedné těžbou zasažené vesnici v Polsku, kde se jinak dolování uhlí těší velké podpoře. Zdrojem napětí zůstává fakt, že Varšava dál okázale přezírá brutální ničení životního prostředí, které uhelný důl způsobuje.

Polské úřady nedávno povolily jeho provoz až do roku 2044. A Němcům vadí, že tak učinili bez ohledu na to, jaký dopad to bude mít na přírodu a krajinu napříč hranicemi. Rozčiluje je tedy stejná věc, kvůli níž jsme se s Varšavou přeli i my. A v níž nám nakonec dali za pravdu Evropská komise i Evropský soudní dvůr. Teď se historie opakuje, jen v trochu jiných barvách: svých práv se místo české vlády hodlá před tribunálem domáhat saská Žitava.

Nesnaží se přitom - jak tvrdí Varšava - docílit co nejrychlejšího útlumu těžby, ohrozit energetickou bezpečnost Polska, ani jej přinutit k nákupu drahého německého uhlí, jak straší konspirátoři. Žitavským pouze vadí, jak "nesousedsky" se Poláci chovají. Že neberou v potaz jejich obavy ze znečištění podzemních vod chemikáliemi, vzduchu prachem a klidného života hlukem. Že si Varšava nedá záležet na tom, aby lidem v Žitavě dokázala, že data, na kterých své hodnocení dopadů na životní prostředí zakládá, jsou důvěryhodná. Že se nestará o to, co s vydrancovanou krajinou bude, až všechno skončí.

Německé obavy jsou pochopitelné. Podle nové, zatím oficiálně nepublikované hydrogeologické studie, Žitavě hrozí propad půdy až o jeden metr, což může fatálně zasáhnout domy v okrajových částech města. Voda, která dnes z dolu vytéká, navíc obsahuje prokazatelně vyšší koncentrace síry a vápníku, než dovolují normy. A aby toho nebylo málo, podzemní bariéra, jež má bránit odtoku vody z německého území do Polska, funguje jen nedostatečně - a Žitava proto žádá její rozšíření.

Podobná stěna má do budoucna začít chránit také vodu českou, ekologové však otevřeně pochybují, že bude svou roli plnit. Vyplatí se nám tedy sledovat, jak Varšava na německé námitky zareaguje. A ani v úvodu zmiňovaná dohoda na tom nic nemění. Urovnala diplomatickou roztržku, touhu místních minimalizovat dopady těžby na život v regionu ale zcela potlačit nemůže.

Historické hrázděné domy v polské obci Opolno-Zdrój, kterým hrozí zánik kvůli hnědouhelnému lomu Turów.
Historické hrázděné domy v polské obci Opolno-Zdrój, kterým hrozí zánik kvůli hnědouhelnému lomu Turów. | Foto: Jakub Plíhal

Tím spíše, přibývá-li důkazů, že polská těžební společnost PGE, která Turów i nedalekou elektrárnu provozuje, se v tomto ohledu nechová férově. A to dokonce ani k Polákům. Své o tom vědí například v malebné vsi Opolno-Zdrój, někdejším lázeňském resortu plném cenných historických hrázděných domů, jež mají padnout dolu za oběť. Zatímco lokální sdružení Na trojmezí spolu s dalšími organizacemi hledá způsob, jak alespoň část kulturního dědictví zachránit, lidé, kteří v bezprostřední blízkosti těžební jámy žijí, vedou mnohem prozaičtější boj: snaží se, aby jim těžaři vyplatili alespoň slibované odškodné. Zatím marně.

České ministerstvo životního prostředí nepřestává obyvatele regionu ujišťovat, že v případě problémů se znovu obrátí na Soudní dvůr Evropské unie. V situaci, kdy kvůli ruské agresi vůči Ukrajině nejsou mezinárodní spory v ničím zájmu, se ale něčemu takovému věří jen opravdu těžko. Tím spíše, když už Varšava dala opakovaně najevo, že "z Bruselu" si stejně jen tak "diktovat" nenechá. A už vůbec ne před parlamentními volbami, k nimž Poláci příští rok půjdou.

Pokud si tedy chce zachovat tvář, čeká vládu Petra Fialy (ODS) náročná mise: sledovat, co se na česko-německo-polském trojmezí děje, a v případě potřeby podpořit Žitavské. Protože jak oni sami říkají, polský region z uhlí žije a to je třeba respektovat. Stejný respekt si však zaslouží i pravidla - ta se prostě dodržovat musí.

Video: Dohodou o Turówu nechráníme své území a občany dostatečně, říká Starec ze Sousedského spolku Uhelná (11. 2. 2022)

Šestiletá politická jednání mezi Českou republikou a Polskem o dolu Turów oficiálně ukončila dohoda z minulého týdne. Pachuť prohry však zůstává. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy