Představuju si, že mi je 18 až 25 a pátrám, koho volit. Donedávna se mi líbili Piráti, líbilo se mi, jak drze pronikli mezi mastodonty, jak jim šli po krku, když nezvládali pandemii covidu. Líbilo se mi, že vnímají změnu klimatu jako ohrožení a že s tím fakt chtějí něco dělat. Líbilo se mi, že se nebojí zastat lidí na útěku před vězením a smrtí, že mají dredy. Líbilo se mi to jejich heslo z minulých velkých voleb "Pusťte nás na ně", protože jsem to tak nějak cítila taky. Nešlo mi ani tak o to, aby někdo seděl ve vězeňském autobuse v poutech, ale aby se tu změnila atmosféra. Aby to tu celkově, duševně, psychicky omládlo.
Jenomže jak se blíží volby a taky jak v našich hlavách odeznívá ten velký bachař covid, Piráti postupně prostě zmizeli. Neslyším je, nevidím je, zato neustále slyším o nich. Jak jsou nebezpeční, jak nám strčí "migranta do bytu" (no, do bytu, kde bydlím, by se už nejspíš nevešel, a to za něj platím doslova šílené peníze; a že bych si jednou mohla koupit svůj? nesmysl), jak nám zdaní byty, jak nás zadluží, jak nebudeme smět jezdit autem do města (ne že by mi to vadilo), jak snad budeme muset auta sdílet, a další hrůzy.
Pořád slyším o Pirátech, jak to tady všecko zničí, a mám dojem, že oni se nebrání. Připadám si jako doma, když mě rodiče peskovali, nadávali, a já jsem nikdy pořádně nevěděla, jak se bránit, protože oni měli samozřejmě "pravdu". Míněno tak, že je lepší nic neměnit, nic neriskovat, dělat to jako ostatní, hlavně se nelišit, splynout.
Piráti se přestali lišit. Bartoš chodí za důchodci, do domovů pro seniory, fajn, přeju jim to, ale mně se zdá, že za mnou nepřišel ani jednou, že se na mě vykašlal, najednou chce být stejný jako Babiš, jako Kalousek, dokonce snad jako Zeman, nevím (to snad ne). Pro mě to vypadá, jako by "Pusťte nás na ně" letos vyměnili za "Nezlobte se na nás" nebo "Už jsme jako oni", případně "Buďme radši jako oni".
Narodila jsem se v Ústí, studuju a bydlím v Praze. Myslela jsem, že se to v Praze změní, když ji vedou Piráti, že to tu bude třeba jako v Berlíně. Není, všude tuny aut, nikdo s tím nehne, nikdo s tím množná ani nechce hnout. Když začali všichni, Babiš, Zeman, ale i ta druhá koalice, Spolu, Pirátům nadávat, přečetla jsem si jejich program. Ne celý, jen ten výtažek, co mají na stránkách. "Důraz na klima" jsem našla na šestém místě z jejich celkem osmi hlavních bodů. Na šestém místě vzadu. Jako by se najednou báli aspoň to strčit dopředu. Nebo jako by si, když vedou Prahu, uvědomili, že s tím stejně nehnou, že prostě nejsme Německo nebo Norsko a šmytec.
Vůbec nejdou do Babiše
Na první místo strčili "Digitální revoluci". No, já doufala, že Piráti přinesou trochu jinou revoluci, nějakou novou sametovou, že vyženou Babiše a celou tu partu okolo něj, že mu spočítají, jak zoufale selhal během covidu. Ne, oni chtějí dělat digitální revoluci. Přitom my jsme přece už dávno digitálně zrevolucionovaní, žijeme už skoro jenom v digitálu, bydlíme a myslíme v mobilech. Během covidu mi došlo, že osobní kontakt je mnohem víc než digitál.
Líbí se mi, že chtějí "Rovnocenné regiony", to jo, ale když jsem si překlikla do "programu v kostce" (a fakt jsem ho přečetla za 4 minuty, jak slíbili), tak jsem u "Rovnocenných regionů" v podstatě nenašla, jak toho chtějí dosáhnout. Když to řeknu blbě, jak chtějí z Ústí udělat Prahu. Píšou tam, že pomůžou "vysokorychlostní tratě", O. K., jako že budu jezdit makat do Prahy a večer nějakým českým šinkansenem domů? (No nevím, znám dobře české vlaky a taky české silnice, teď v létě se mění v soustavu objížděk, zúžení a mobilních semaforů). Dál chtějí (teda oni a STAN, je to program koalice) intenzivní přeshraniční spolupráci (Němci už se na nás určitě třesou a kupují bezpečnostní zámky) a taky orientaci hospodářství na digitální ekonomiku, robotizaci nebo automatizaci. Nějak mě to nevzalo, nenadchlo.
Mají tam taky zase "Razantní boj s korupcí", asi to tam mít musí, nevím, ale zdá se mi, že poslední dobou vůbec nejdou do Babiše, do jeho střetu zájmů a do jeho nekonečného trestního stíhání (představuju si, že něco udělám já, že šlohnu 50 milionů korun, počítám, že by mě zašili ještě dřív, než bych to stačila znárodnit).
Nemá asi smysl ten program v kostce rozebírat, z lidí okolo mě ho vlastně nikdo nečte. Ani naši to nečtou a ti oba volí Babiše. Říkají: "Jo, on je strašnej, asi i krade, i když má miliardy, taky jak by k nim jinak přišel, že jo, ale aspoň víme, co od něj můžeme čekat." Nemá smysl se s nimi hádat, připomínat jim, že jde taky o mě, nejen o ně, a že to budu já, pokud v téhle zemi zůstanu a neodejdu do Německa nebo do Austrálie, kdo bude platit dluhy, které on naseká.
14 kravaťáků versus jedna Olga
Kdybych potkala Piráta Michálka s lasem (sorry jako, ale odkdy nosí Piráti laso a odkdy mají kovbojové bílé košile?), tak bych se ho zeptala, proč nechytá do lasa Babiše? Faltýnka? Mynáře? To by mi dávalo smysl. A kdybych potkala Bartoše, který se mi zdál sympatický, ptala bych se ho na víc věcí.
Nejdřív asi proč se na mě vykašlal? Proč nemá program pro mě, pro mladé lidi, proč na ně dlabe stejně jako všichni ostatní? My to tu budeme muset přece živit, ne? Zeptala bych se ho, jak chce vyřešit to české šílenství s bydlením. Je přece naprostý paradox, že jsme prošli covidem, zchudli jsme, plno lidí přišlo o svou práci, firmu, hospodu, ale byty se zdražily, domy se zdražily, nájmy se zdražily, stavební materiál se zdražil, jídlo se zdražilo. Žijeme v absurdní zemi a bereme to jako naprostou samozřejmost.
Ptala bych se ho i na klima, co udělá s Ústím a Prahou a dalšími městy? Jestli mi zaručí, že se skončí s uhelnými elektrárnami? Ale nejen to, ptala bych se ho, co udělá s násilím na ženách a s postavením nás, žen, vůbec? Co mě fakt zklamalo, do hloubky zklamalo, bylo to jejich zahájení PirSTAN kampaně, jak tam u Vltavy stálo 14 chlápků v kvádrech a hnědých lakýrkách (proboha, proč nebyli v džínách a teniskách?) a jedna jediná ženská, Olga Richterová, kterou mám teda zrovna ráda. Jedna jediná ženská, to i Babiš jich má víc.
Šílený. Tohle bylo šílený. Nechtěla jsem, aby tam stálo 14 žen a jeden chlápek (ale to by byla česká revoluce, to by byla změna trendu, nová cesta). Bylo by mi stačilo, kdyby tam stálo z těch 15 (pokud jsem dobře počítala) třeba šest nebo sedm žen. Tohle bylo fakt zklamání, to bylo "Už jsme jako oni".
No nevím, ještě je čas, Babiš to zas všecko válcuje, zase už vede v preferencích, tak snad jim něco málo docvakne, snad si něco málo dokážou uvědomit a ještě to změní.
