Karel Hvížďala | Komentáře
20. 2. 2006 0:00

Karel Hvížďala: Jak velký je islám?

Poté, co Omar al-Bakrí rozeslal ze své kanceláře na jihu Bejrútu šest milionu e-mailů s právním rozborem, v němž dokazoval, že v případě zveřejnění karikatur Mohameda se jedná o blasfemii, a když skoro v celém islámském světě propukly krvavé protesty, prohlásil: "Nejprve jsme pociťovali bolest. Ale teprve teď vidím, jaký dárek nám Dánové ve skutečnosti dali. Probudili spícího velikána. Velký islám. Netušili, jak je veliký."

Skoro ve stejné době ohlásila íránská vláda, že svolává konferenci o holocaustu, aby znovu prověřila a zhodnotila rozsah a důsledky šoa. Další podrobnosti nebyly sděleny.

Popření holocaustu

"To taky není třeba, protože výsledek je předem jasný," komentují unisono toto sdělení skoro všechny světové noviny. Pořadatelům konference jde o to relativizovat hrůzy holocaustu a prohlásit vyvražďování Židů za lživou propagandu, aby stát Izrael, jako stát přeživších a jejich potomků, ztratil legitimitu.

Tímhle výsledkem jsou si prestižní média jistá. Mezi pozvanými "experty" jsou známí popírači holocaustu Horst Mahler, který je právě kvůli tomu ve vazbě v Rakousku, a Angličan David Irving.

Infobox

Vážení čtenáři,

zkušenosti z dosud volně otevřených diskusí o islámu a holocaustu nás bohužel přinutily k tomu, abychom u textu Karla Hvížďaly takovou debatu nepovolili.

Vaše názory nás ale zajímají. Pokud nebudou vulgární, urážlivé a v rozporu se základními lidskými právy, posílejte je prosím na adresu [email protected]

Rádi je budeme publikovat v samostatném článku.

Za redakci Aktuálně.cz
David Macháček, vedoucí komentářů

Protesty proti karikaturám i ohlášená konference o holocaustu jsou projevem stejné znesvářenosti, jejíž důsledky na obou stranách lze jen těžko předvídat.

Podívejme se proto do historie. Pokus svolat podobnou konferenci se uskutečnil již jednou v roce 1992. Měla být ve Švédsku a byli na ni přihlášeni kromě amerických a evropských antisemitů i zástupci Hamasu a Hizballáhu.

Odborníci, jako například historik Klaus Holz, tvrdí, že podobné akce nejsou výrazem islámské státní ideologie Íránu, ale znamením nového antisemitismu na Blízkém východě, který se tam šíří již od devatenáctého století. A proto je třeba se na něj dívat v širším kontextu. Je totiž nabídkou identifikace pro antisemity všech barev, kteří přicházejí s novým falešným heslem: Antisemitismus je mostem pro překonání střetu mezi různými kulturami a civilizacemi.

Antisemitismus na Blízký východ podle Holze exportovali Evropané, kteří se usídlili tehdy hlavně v Sýrii a Libanonu. Širší akceptace se ale dočkal až ve dvacátém století. Zakládají se národní státy na Blízkém východě, kterým předcházely nacionální osvobozovací boje.

Nepřítel? Prý Británie a Židi

S tímto vývojem je přímo spojen takzvaný palestinský konflikt. Palestinští vůdcové přicházeli již od dvacátých let s interpretací, že Židé kolonizují Palestinu pod ochranou Velké Británie. Konflikt se sionismem pomohl formovat jejich osvobozenecké národní hnutí.

Vytvořil potřebný obraz nepřítele, vůči kterému se mohli vymezit. Proto se také během druhé světové války Palestinci stavěli na stranu Hitlera. Měli společného nepřítele: Velkou Británii a židy.

Po válce, kdy byl založen stát Izrael, se konflikt ještě prohloubil. Jeho protagonisté využívali k boji staré antisemitské texty z Evropy, či ty, které byly zfalšovány ještě za carského Ruska. To jsou například Sionistické protokoly, které v islámských zemích vycházejí dodneška.

Na přímé spojení palestinského národně osvobozeneckého hnutí s fašistickým Německem ukazuje i fakt, že od roku 1941 hlava hnutí Muftí Amin-al-Husainí žil v exilu v Německu a po válce se zase opačně do těchto míst přemístili němečtí národní nacionalisté, jako byl Johann von Leers a Leopold Gleim. Husainí byl stíhán jako válečný zločinec. Leers a Gleim řídili v Egyptě léta propagandu. To trvalo až do doby, než se Egypt dostal do sféry vlivu Sovětského svazu.

Sovětský impuls

Tehdy dostal antisemitismus nový rozměr. Sověti přišli s cynickou teorií, že sionisté spolupracovali s nacionálními německými socialisty, aby mohli holocaustem zdůvodnit založení židovského státu. Sověti říkali: Stát Izrael není ve skutečnosti národním státem, ale jen bašta imperialistické moci, kterou si zřídili židé k tomu, aby mohli ovládnout svět.

Tyto myšlenky převzal i Hamas do své charty, která platí od roku 1988 a od níž se Palestinci, kteří jsou v ní organizovaní, nedistancovali ani dnes, kdy jsou ve vládě.#reklama

Podle charty Hamasu mohou židé za Francouzskou revoluci i obě světové války, a proto je třeba Izrael zničit. Existence státu Izrael je nakba, přeloženo z arabštiny: katastrofa.

Ke katastrofě by mohlo skutečně dojít, protože jak upozorňují experti, konference by nedelegitimizovala jen stát Izrael, ale mohla by i legitimizovat útok na Írán. Důsledky takového konfliktu s šedesátimilionovou zemí po tom, co se děje v Iráku, Pákistánu a Afghánistánu, si dovedeme jen těžko představit.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy