Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
1. 12. 2017 13:30

Kdy na Drahoše vytáhnou nějaké to "lithium"? Ruští trollové nespí, makají

Důležitý je kontext, v něm kandidát na Hrad obrací pozornost veřejnosti k dezinformacím. Občané s obavami sledují, co se odehrává ve sněmovně.
Jiří Drahoš začal ostrou kampaň.
Jiří Drahoš začal ostrou kampaň. | Foto: ČTK

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš v pátek 1. prosince začal ostrou kampaň, vyrazil do finální bitvy o Hrad. Jeho tým zřejmě hledal moment, přes který by se mohl bývalý šéf Akademie věd zviditelnit, a našel ho. Drahoš se setkal s dosluhujícím premiérem Sobotkou a sdělil mu své obavy: výsledky českých voleb podle něj ovlivňují zahraniční tajné služby a jako hlavní nástroj používají dezinformace.

Předseda vlády kandidáta ubezpečil, že se tajné služby tímto rizikem (tímto dlouhodobým faktem) zabývají. Drahoš připomněl ruský vliv na volby v několika zemích a lidu to oznámil na tiskové konferenci. "Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo," řekl a odkázal i na naše sněmovní volby. (Připomeňme kauzu lithium, jejímž startérem se stal dezinformační web Aeronet.) To samé hradní kandidát čeká v lednu při prezidentských volbách a odkazuje na výroční zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016.

Jiří Drahoš také oznámil, že se stejným apelem obrátí i na příštího premiéra, tedy Andreje Babiše, jehož prezident Miloš Zeman uvede do funkce 6. prosince. Kandidát na Hrad také upozornil, že servery a zdroje, které šíří dezinformace, zveřejní na svém webu.

Zvolil dobře promyšlenou taktiku? Ve více průzkumech veřejného mínění vychází jako druhý nejsilnější kandidát prvního kola přímé volby (ve druhém kole může ještě posílit). Zjevně nechce usnout na vavřínech, potřebuje na sebe upozorňovat, tlačit se do médií, a přitom zůstat seriózní a věrohodný.

Jistou slabinou jeho startu ostré kampaně je, že se obává. Vyjadřuje obavy z trollů, tajných služeb, dezinformací. Asi je to navíc pravda; kdo by se nebál ruské hybridní války, jak ji popisují české tajné služby a jak ji zažily třeba USA právě při prezidentské volbě, v níž těsně vyhrál Donald Trump. Možná by však bylo chytřejší nejít ven s obavami, ale s postojem muže, který o hrozbě ví, proto ji popisuje, ale nebojí se jí. Ta obava totiž jakoby evokuje úvahu "abych kvůli hybriďákům neprohrál" nebo "pokud to projedu, můžou za to Rusové".

Jinak ovšem Drahoš nezvolil špatný start. Důležitý je kontext, chvíle, v níž na dezinformace obrací pozornost veřejnosti. Občané sledují, co se děje ve sněmovně, jak se poslanci sdílející dezinformace derou do funkcí (okamurovec Radek Koten předsedou bezpečnostního výboru), jak posílili extremisté, kteří, jak média dokládají, obdivují Putina a jeho expanzivní politiku.

Drahoš prezident, zvykejte si

Jiří Drahoš se nevymezuje výslovně proti Miloši Zemanovi, ale každý v téhle zemi může léta sledovat, jak současný prezident tíhne ke Kremlu, i to, že dezinformační weby rozhodně neškodí jemu, nýbrž jeho soupeřům. Proruští trollové neútočí na Zemana, ale na Západ, EU, NATO, na náš životní styl, na korektnost, svobodu atd.

Útočí zřejmě i přímo na Drahoše, o něm osobně jsou po internetu, zjevně organizovaně, šířeny lži (kupříkladu tento týden jsem sám dostal již poněkolikáté mail, který Drahoše lživě vydává za agenta StB), lidé si je přeposílají a on se jen těžko může před každým zvlášť obhájit.

Drahoš oslovuje voliče, které děsí a popuzuje ruská hybridní válka, kteří nechtějí, abychom odešli z Unie, a uvědomují si, jak důležité je pro naši bezpečnost a budoucnost NATO a spojenci jako USA. To všecko je v nevyslovené, spodní rovině opakem Zemana, není to Antizeman, nezní to jako konfrontace, "já jsem O. K., on škůdce", zní to prostě jako hlas člověka, který nás chce udržet na Západě.

Proč se Drahoš se svými obavami vydal ausgerechnet za Bohuslavem Sobotkou? Není tohle chyba? Nač se ještě dnes obracet na premiéra, který končí, ztratil veškerou politickou sílu a přitažlivost, je symbolem porážky? Vtip je v tom, že Drahoš nejde za Sobotkou, ale za premiérem. Proto zdůraznil, že půjde i za Babišem, jakmile bude jmenován. (Nikoli poprvé Drahoš akceptuje výsledky voleb, bude jednat, jakmile se ujme funkce, i s jejich vítězem.)

Chová se jako prezident, prezident přece jedná s premiérem, to je jeho partner, jehož má nejvíce a nejblíže po ruce. Drahoš a jeho tým tímto gestem voličům naznačuje: Takto jedná hlava státu.

To není hloupé, víme dobře, jak u nás lidé k nejvyšší ústavní funkci vzhlížejí. Víme, jak obří výhodu má stávající prezident a jak ji v kampani mistrně využívá.

Drahoš se tedy chová prezidentsky, jde za předsedou vlády, s ním hybridní válku řeší a občanům sděluje: mně není jedno, že nám tady řádí dezinformátoři, že naše občany blbnou, že jim cpou lži horem dolem, že rozbourávají Evropskou unii.

Možná je to i příprava jeho týmu na útok, kterému Drahoš může v příštích týdnech čelit. Poukázal na sněmovní volby, viděli jsme, jak s výsledkem na poslední chvíli zamávala umělá kauza lithium (dnes po tomto vzácném kovu a jeho těžbě u nás nikdo ani nevzdechne). Stane se něco podobného? Jaké bude Drahošovo lithium? Jaké překvapení mu dezinformátoři chystají?  

Dobrý začátek rozhodující bitvy. Se správným zacílením a poukazem na to, kdo dnes škodí nejen Drahošovi, ale i Česku.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy