Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
15. 11. 2017 13:25

Proruské servery ničí Česko. Babišovi pomohly vyhrát volby. Co s nimi jako premiér udělá?

Těsně před volbami spustil dezinformační server Aeronet kauzu lithium; poškodila ČSSD a naopak pomohla ANO a SPD. Stát nemůže jen přihlížet.
Putin nic, Putin muzikant. Ale hybridní válku umí jako nikdo jiný na světě.
Putin nic, Putin muzikant. Ale hybridní válku umí jako nikdo jiný na světě. | Foto: Reuters

Potrpíme si na tvrzení, že jsme "suverénním státem". Platí to? Suverénní země se dokáže bránit útokům, hybridní válce, my ne. Důkazem je předvolební kauza lithium. Její vývoj mapuje Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI). Případ popsaly Hospodářské noviny.

Těsně před volbami ministr průmyslu za ČSSD Jiří Havlíček podepsal memorandum o těžbě lithia s australskou firmou EMH. Dva dny poté server Aeronet obvinil ČSSD, že chce lithium vytunelovat, a vyzval, ať lidé volí SPD Tomia Okamury. Během 24 hodin zprávu šířilo přes sto facebookových profilů. Tématu se ujala SPD, KSČM, Miloš Zeman, Andrej Babiš. Z lithia se stal předvolební trhák, který poškodil ČSSD.

Na začátku listopadu sociální demokraté dostali do rukou analýzu, jež popisuje důvody jejich fatální prohry. Tři byly klíčové: servilní prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně, neschopnost vysvětlit odvolání Andreje Babiše z vlády a kauza lithium.

Startérem lithiové kampaně se stal dezinformační web Aeronet, známý například tvrzením, že protesty proti prezidentu Zemanovi 17. listopadu 2014 (červené karty) organizovala a platila americká ambasáda. Server je zakonspirovaný, ani české tajné služby údajně nevědí, kdo přesně ho vlastní, stopy vedou do Virginie, Amsterdamu, Lucemburku, ale práce webu odráží metody ruských tajných služeb.

Na začátku "lithia" byla politická chyba ministra Havlíčka, těsně před volbami nic takového podepisovat neměl. To nic nemění na faktu, že spekulace Aeronetu neměla reálný podklad. Dezinformace se po sociálních sítích ujala i další média, politici, zasedala kvůli ní sněmovna.

Metoda známá, klasická: reálný fakt (podpis memoranda) je vyhodnocen jako ideální spouštěč fake news, vykonstruovaných nesmyslů, jejichž cílem je znejistit občany, pomoct rozkladu v zemi Evropské unie. ANO a SPD díky lithiu získaly víc, kdežto ČSSD méně hlasů.

Vliv Kremlu roste

Podobné ovlivňovací kampaně znají Spojené státy (volba prezidenta, podpora proruského Trumpa), Británie (brexit), ale také třeba Litevci, Lotyši, Estonci, Finové a četné další země. Ruská hybridní válka.

V Česku se sestavuje vláda a budeme volit prezidenta. Obojí spadá do zájmu hybridních válečníků. Těžko přehlédnout, jak náhle naskočil do boje o Hrad Mirek Topolánek, kandidát s osobními vazbami na poradce Miloše Zemana Martina Nejedlého, navázaného na Rusy. Topolánek tvrdí, že jde rozbít svazek Babiš-Zeman, ale každý ví, že ubere hlasy Jiřímu Drahošovi, který vazbu na Nejedlého postrádá.

Hrají v tom roli Rusové? Nevíme. Tyhle věci se obvykle dozvíme buď post factum (jako v USA), nebo taky vůbec ne.

Babiš bude premiérem. Jak se postaví k tvrzení, že jeho hnutí vyhrálo mimo jiné díky kauze lithium, kterou spustil proruský dezinformační server? To není legrace, i když nelze tvrdit, že by šéf hnutí byl s Rusy či Aeronetem domluven (server doporučoval volbu SPD Okamury, nikoliv ANO).

Babiš po volbách vystupuje jako proevropský a "pronaťácký" politik, Aeronet pracuje proti EU a NATO. Budoucí premiér by se měl rychle a jasně distancovat od podezření, že je v jakémkoliv spojení s proruským webem.

Do sněmovny byla zvolena řada proputinovských poslanců. Objevují se v různých partajích, jistě sem patří okamurovci, zhusta fanoušci Putina i extremistických spolků jako Českoslovenští vojáci v záloze. Podobně se to má s poslanci KSČM. Babiše dlouhodobě podporuje Putinův český obdivovatel a podporovatel Zeman.

Pokud nás Babiš a ANO chtějí přesvědčit, že jsou proevropským, nikoliv putinovským hnutím, pak nemohou jít to koalice s SPD a KSČM a nemohou ani přijmout jejich tichou podporu ve sněmovně.

Důležitá otázka: jak bude Babiš coby premiér bránit Česko před hybridními útoky ruských špionů? Ve volbách mu prospěli, ale státu škodí, tlačí nás pryč z unie, bombardují NATO, úspěšně zpochybňují naši západní orientaci. Babiš má recepty na všechno, co udělá s touto akutní hrozbou?

Pokud nevěří civilní kontrarozvědce BIS (nemá důvod jí nevěřit), může se zeptat svého ministra obrany Martina Stropnického, pod něhož spadají vojenští špioni; i oni dobře vědí, jak u nás řádí ruské tajné služby a jejich lidé.

Musíme se jim začít bránit, zatím neděláme jako stát nic, jinak nás rozloží, zničí už tak nabouranou vnitřní rovnováhu. Za to je teď Babiš osobně odpovědný.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy