Antonín Berdych | Komentáře
3. 11. 2006 12:00

KLDR překročila Rubikon, chce ale zpět

Dění na Korejském poloostrově dostalo v nedávné době podivuhodný spád. Nejprve stagnace šestistranných rozhovorů, následné ostré kroky i gesta od USA, poté série neúspěšných raketových testů KLDR završené výbuchem malé, ale přeci jen jaderné bomby.

Všichni aktéři zainteresovaní do této krize již delší dobu věděli, že KLDR je schopna vyrobit dostatek materiálu pro sestrojení hned několika pum. Věděli, že nejde o "Saddámovské" blafování, proto k Pchjongjangu přistupovali opatrně a s respektem. Nabízí se tím otázka, proč se vlastně komunistická Korea rozhodla touto cestou vydat a svou bombu odpálila.

Můžeme samozřejmě mluvit o prestižních důvodech, o snaze Kim Čong-ila ukázat svou sílu i o pokusu se alespoň trochu odpoutat od protektorské Číny. Při bližším pohledu se však ukazuje, že režimu nezbývala jiná cesta. 

Dá se skoro říci, že se Severní Korea stala obětí vlastní taktiky: od okamžiku, kdy byla donucena odhalit fakt, že porušuje uzavřené dohody a pracuje na obohacování uranu, ocitla se v jednosměrné uličce. Vyhrožovala a vydírala, aby dosáhla svého; pokud toho nedosáhla, vydírala o stupeň více. Osudnou se jí stal její předposlední krok, tedy pokus o test balistických střel dlouhého doletu. Tento test - jak známo - skončil fiaskem. O to větším, že Severní Korea sice porušila vlastní moratorium na raketové testy, a tím všechny popudila, ale vinou selhání svých technologií zároveň nikoho nezastrašila. Tento neúspěch její pozici výrazně oslabil a zdá se, že se stal motivem pro "napravení pověsti" ve vydírací kapacitě. A tím se právě stal nedávný jaderný pokus.

Nyní KLDR vytěžila veškerý kapitál, který odpálením jaderné bomby získat mohla. A je tedy na čase kongeniální trik: ústup o krok zpět, přistoupení k dalším rokováním, odkud však bude moci dále hrozit - třeba druhým výbuchem, popřípadě odpálením dalších raket.

Skupina států, krytá pojmem "mezinárodní společenství", nebyla nikdy jednotná. Naopak, minimálně pro některé státy (Čínu a zejména Rusko) platilo: čím hůř - tím líp. Čím více se projevovala nemožnost uplatnit převahu USA a čím více se Spojené státy "propadaly" do problému, který nemá operativní řešení, tím bylo lépe jejich protihráčům. Navíc jim celá situace umožňovala působit jako zprostředkovatel a mírotvůrce.

Jednota ale neplatila ani mezi nominálními spojenci USA: Jižní Korea nadále prosazuje svou "slunečnou politiku", pro kterou máme v Evropě synonymum známé jako "appeasement". Ta je však málo slučitelná se snahou USA vytvářet drtivý tlak pomocí sankcí i ostré rétoriky. Nyní hrozí, že se politiky Američanů a Jihokorejců rozejdou zcela viditelně.

Vztah Severní Koreje k Číně je kapitolou samou pro sebe: Peking plně kontroluje nadstandardní dodávky potravin a paliv pro KLDR, může tak kdykoliv svého malého souseda umořit hlady či zimou. Nicméně je oběma režimům jasné, že se k tomu ČLR nemůže odhodlat - kolabující Severní Korea je problém veliký až příliš. Vypadá to, že toto v Pchjongjangu už pochopili a pokusili se riskovat: neposlechnout varování a "povýšit se" na jaderný status.

Tím nebyla Čína ani trochu potěšena: dostala se v očích svých partnerů do naprosto nezáviděníhodné pozice: zhroutila se její role garanta a fungujícího dohlížitele na problémový stát. To byl proto i důvod, proč přistoupila na poměrně tvrdé sankce, schválené Radou bezpečnosti OSN. A je to možná i důvod, proč velmi intenzivně nutí Severní Koreu vrátit se k jednacímu stolu slovy i gesty. Například okázalé opevňování čínské strany společné hranice má praktický, ale právě i symbolický charakter.

Zbývá otázka, co s problémem dál. Severní Korea už souhlasí, že bude "vyjednávat" - z výše uvedeného je ale jasné, že to samo o sobě žádný pokrok není. Přirozeným očekáváním je to, že si hned na počátku Severokorejci předloží vstupní podmínky, koneckonců už zazněly zmínky o finančních sankcích, které na KLDR uvalila americká vláda. Smysl by mělo řešení, v němž okolní státy a vlastně celé mezinárodní společenství dostanou záruky, že Severní Korea nebude dále šířit konkrétní technologie či dokonce nebezpečný materiál.

Dospět k takovému závěru samozřejmě není snadné. A možné to bude až v okamžiku, kdy se všichni ostatní hráči v regionu ocitnou na stejné lodi, až pochopí, že režim s tak hazardními vzorci chování představuje nebezpečí i pro ně.

autor je předseda Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Tesla podle Muska postaví novou továrnu blízko Berlína

Americký výrobce elektromobilů Tesla hodlá postavit novou továrnu v blízkosti Berlína. Oznámil to podle agentur DPA a Reuters generální ředitel podniku Elon Musk.

Tesla již dříve uvedla, že brzy sdělí umístění svého evropského závodu s označením Gigafactory 4, který by měl zahájit výrobu v roce 2021. Musk dnes při předávání ocenění "Zlatý volant" v Berlíně prohlásil, že závod bude stát blízko berlínského letiště.

Zdroj: ČTK
Další zprávy