Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 8. 2019 7:15

Klimazměna: Krajina není děvka a my pasáci. Prosme ji za odpuštění

Okolnosti nás vyzývají k návratu, couvání do minulosti, kdy jsme žili v užším sepětí s krajinou, kdy byla naší partnerkou, ne bitým otrokem.
Vize budoucnosti dosti nelákavá.
Vize budoucnosti dosti nelákavá. | Foto: Shutterstock.com

Často píšu o změně, kterou prožíváme, o vedrech, děsivém suchu, betonování krajiny, lesních kalamitách. Několik dní trochu pršelo a už mi jeden známý z Prahy řekl: "Vidíš? Jsou to jen kecy, sucho není, voda z kohoutku nám teče." Pod zem, na prudce ubývající podzemní vody nevidíme, pár deštíků či jeden příval, který z Česka většinou odteče, lidi uklidní, "hele, prší, tak nestrašte". Jsme mistři v zavírání očí, zapírání, odporu k tomu, abychom něco měnili. Jenže klimatická změna nás tvrdě nutí k akci.

Jiný postoj: ano, počasí se mění, stává se zběsilejším, sucho Česko i Evropu sužuje, ale nehneme s tím. Jeden čtenář mi poslal reakci na článek o nutnosti zadržovat vodu v krajině: "A až se ta krajina zavodní, tak kdo to bude udržovat? Vy? Nebo ti mladí, kterým se nechce do zemědělství? Kdo bude malá pole rozdělená remízky obdělávat? Dnešním zemědělcům se to nevyplatí. A pokud taková pole a takoví zemědělci na Západě jsou, tak u nás jich není."

Dál píše: "Jak přesvědčíte mladé, aby se starali o půdu? A co ty lesy? Když budete vysazovat smíšené, jak v nich budou provádět těžbu? Každý dřevař vám řekne, že to budete muset tahat koňmi, jinak se tam nedostanete. A jaká z toho bude ekonomika? Vždyť se to nikomu nevyplatí. Na Západě jistě smíšené lesy jsou, ale pro těžbu jezdí na Východ. A sucho? Stejně nakonec skončíte u budování dalších nádrží. Aby došlo k takové změně, jak si představujete, musel byste razantně zasáhnout do celé společnosti a to je nereálné…" Muž z vesnice trefuje podstatu problému: "nevyplatí se to" (rozuměj nebudou z toho peníze) a "je nereálné" přesvědčit lidi, aby tak zásadně změnili způsob života.

Nemá smysl zabývat se popírači, kteří na oteplení a jeho důsledky "nevěří". Drtivá většina vědců o klimazměně nepochybuje, považují za prokázané, že ji způsobil člověk a že stav, ve kterém se nachází naše planeta, je bezprecedentní. Doložila to kupříkladu velká studie, kterou vydal slavný časopis Nature a jež zmapovala data za poslední dva tisíce let. Vyvrací většinu argumentů oteplovacích skeptiků.

Nejteplejší období posledních dvou tisíc let nastalo ve 20. století na více než 98 procentech zemského povrchu, říká studie. "To nám poskytuje silný důkaz pro tvrzení, že člověkem způsobené globální oteplování je v horizontu posledních dvou tisíc let nejen jedinečné, pokud jde o absolutní hodnoty teplot, ale také nevídané v kontextu tak velkého prostoru."

Zařadit zpátečku…

Česko je pak specifické tím, že jsme rozvodím, žádná řeka k nám nepřitéká a krajina za komunistů, ale i po revoluci prodělala drsnou proměnu, rozsáhlé odvodnění, umělé vysoušení, jež se v době sucha a tepla vrací jako bumerang. Změněno bylo (i přes varování lesníků) hospodaření s lesy atd. Když změny shrneme, Česko se "zmodernizovalo", byly vytvořeny obří lány obsluhované těžkou technikou, krajina se pokrývá betonem a asfaltem, divočina se scvrkla na minimum, vysazovány byly monokultury, rychle rostoucí stromy (samozřejmě hlavně pro zisk) atd.

A najednou vnímající člověk vidí, že jsme to dělali krutě špatně, k nám darované krajině jsme se chovali jako alkoholik nebo feťák k vlastnímu tělu, zruinovali jsme ji. Přišlo vystřízlivění, potřebujeme drsnou "odvykačku", sebeomezování, úctu k tělu země, ke krajině.

Moderní by paradoxně bylo vrátit se. Zní to zpátečnicky, přece jsme krajinu "ovládli", "zkrotili", a teď ji máme nechat zase vládnout, dělat si, co chce? Máme nekácet aleje okolo silnic, a jezdit proto pomaleji autem, protože stromy jsou při vyšších rychlosatech nebezpečné? (V postvýchodoněmeckém Braniborsku to dělají, aleje tam zůstaly, taky rozsáhlé listnaté lesy, kde vidíte tisíce padlých stromů. Jde to.) Máme nevysekávat křoví, nesnižovat trávu na tři milimetry? Nemeliorovat? - Au, to bolí! To se nám, pohodlným, zatraceně nechce. 

Klíčové zjištění zní: krajina není děvka a my nejsme pasáci, kteří tyjí z jejího těla (i když se jistě vyplácí zaplavit ji kupříkladu výhodnou řepkou).

Otázka zemědělce, který mi psal, zněla: Až se krajina zavodní, kdo ji bude udržovat? Mladí, kterým se nechce do zemědělství? Odpověď: Ideální by bylo vrátit remízky zpátky, odstranit odvodňovací kanály, pokusit se vrátit řeky ke klikatým korytům, obnovit mokřadla a nechat to pak všecko žít. Vysazovat listnáče, mixovat lesy, nebrat je jen jako "těžbu". Stejně jako nám pomalu dochází, že není dobré těžit a spalovat uhlí, protože to ničí ovzduší (a stejně těžíme a spalujeme dál, prodlužujeme stopku uhelným elektrárnám i limity těžby).

Klimazměna zve k návratu, couvání do minulosti, kdy jsme žili v užším sepětí s krajinou, kdy byla naší partnerkou, ne otrokem, kterého je nutné maximálně exploatovat, vy-užít, vy-těžit. Znamená to totální změnu myšlení, prosit krajinu za odpuštění a skutečně se polepšit, chovat s k ní úctou, s vědomím, že i další generace mají právo v ní žít.

Proto je tak důležité, že se za ochranu planety berou mladí, Greta Thunbergová (18 let), švédská školačka, která v patnácti strhla vlnu protestů na podporu okamžité akce proti globálnímu oteplování a které se u nás mnozí posmívají. Proto je cenné Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí, XR), mezinárodní sociální hnutí, které chce nenásilnou cestou prosadit radikální změny, aby bylo zbrzděno vymírání druhů a oteplování. Stačí začít myslet jinak.

Kůrovcová kalamita přerůstá možnosti zpracovatelů, na techniku čekáme měsíce, je čas požádat o pomoc veřejnost, říká lesník Václav Kinský. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 57 minutami

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 1 hodinou

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy