Jeho slova by nyní mohl potvrdit Vlastimil Palička, první vyhozený kouč nového ročníku fotbalové Gambrinus ligy, a to již po čtyřech zápasech.
Ještě v neděli prohlásil v televizním studiu zkušený trenér Jiří Kotrba, že Paličkovi po prohře doma s Libercem, mistrem ligy, vyhazov nehrozí. Nicméně v pondělí se tak stalo. Čtyři utkání a pouze jeden bod, Olomoučtí zpanikařili. Přitom si Paličku sami a již před půlrokem vybrali jako člověka, jenž má ke klubu vztah z předchozího zdejšího angažmá. O to je ten padák pro něho krutější. Ale takový je život, neboli potvrzení Hlinkova výroku. Ostatně i renomovaný trenér Karel Brückner, olomoucký patriot par excellence, se v minulosti s klubem svého srdce nejednou loučil z donucení
Nabízí se otázka, jak velký podíl má trenér na úspěších svého týmu. Slavný Pelé prohlásil, že někdy až třicet procent. To ovšem není vůbec málo. A říká-li to taková veličina, věřme tomu. Mimochodem právě o Brücknerovi se tvrdilo v Olomouci, v dobách největší slávy zdejšího fotbalu na konci 80. let, že má na výkonech Sigmy sedmdesátiprocentní zásluhu. Protože v tréninku nacvičil s hráči několik standardních situacích, z nichž v zápasech často padaly góly.
O trenérském podílu na úspěších jsem se bavil s házenkářem Jiřím Víchou, někdejším trenérem reprezentace, pražské Dukly i německého Grosswallstadtu. Procenta si netroufá stanovit, ale místo toho prozradil svou hlavní zásadu: Nikdy neučit svěřence, co neumí, ale zdokonalovat ho v tom, co umí! A pak přidal historku z německého působení. S hráči nacvičil signál, jímž rozložili obranu soupeře tak, že poslední přihrávku dostal úplně volný střelec, sám před brankou a ve stoprocentní šanci. Přišel zápas, křikli, že signál zahrají, ale nepovedlo se. Ten, kdo měl přihrát do šance, to zkazil. Opakovali podruhé, výsledek byl stejný. V kabině vznikla hádka, až se "kazič" přiznal. Je placen jako kanonýr, proto nebude přihrávat jinému, aby byl slavný místo něho Náhle stál proti trenérovi. Víchu, jenž měl výsledky a autoritu, revolta neohrozila, ale kdyby tomu tak nebylo, možná by dostal výpověď. A stačila by i taková maličkost.
Bez ohledu na procenta je nesporné, že trenér je dalším hráčem celku. V zápase musí bystře jednat zejména v situaci, kdy se hra nedaří. Proto se například slavný fotbalový trenér Václav Ježek asi deset minut po zahájení utkání skoro vůbec nedíval na své hráče. O to bedlivěji však sledoval soupeře, aby poznal, co zamýšlejí a chtějí hrát, a v duchu si rozmyslel jeden či více protitahů, kdyby to bylo nutné.
