Kateřina Mahdalová | Komentáře
20. 2. 2014 20:08

Komentář: Co je internetová žumpa, určuje Zeman

Když kandidoval na prezidenta, hrubost v debatách podněcoval. Nyní mu najednou vadí.

Prezident Miloš Zeman před úterním hlasováním o důvěře vládě poukázal na „fenomén internetových diskusí". Prý jsou minimálně ze třetiny anonymní a vulgární. Miloš Zeman ale zapomněl dodat, že veřejné debaty na internetu odráží skutečné dění a že se internetové diskusní "hnojiště" velmi často zhmotňuje, jak si povíme níže. Už na příkladu diskusí kolem velmi závažného dění na Ukrajině vidíme, jak se veřejný diskurz umí během velmi krátké chvíle proměnit.

Foto: Aktuálně.cz

O vulgaritě některých diskutujících není sporu (zpravodajské servery se ji snaží svými interními pravidly mírnit), s anonymitou je to složitější. Lze se domnívat, že jméno Xenon Fermentovič nebo Michaela von Mars v ničích rodných listech nenajdeme, ale my nemáme jistotu ani u diskutujících, kteří si říkají Milena Hovorková nebo Petr Kovářík.

Na první pohled o nich nevíme vůbec nic: nevidíme je na vlastní oči, nedá se tedy určit pohlaví, věk, bydliště, počet dětí, profese… Leccos se dá dovodit z jejich postojů v diskusi nebo i z jejich slovníku či větných konstrukcí, a pokud se ve fóru zobrazuje IP adresa, lze dohledat, odkud zrovna píší. Provozovatel serveru toho ví samozřejmě trochu víc, další data o diskutujících mají poskytovatelé internetu, kteří je schraňují, a vyžádá-li si je policie nebo tajné služby, poskytnou jim je. Data shromažďují samozřejmě i firmy podnikající na internetu. Komplikované problematice soukromí na internetu se ale tento text nevěnuje, hlavní sdělení na úvod je to, že i přes zdánlivě anonymní sebeprezentaci ve fórech či na sociálních sítích jsme všichni dohledatelní.

Odhalování něčí identity je ze zákona povoleno jen vybraným subjektům, které musí dodržovat zákonem vymezená pravidla, avšak to neznamená, že pro vnějšího pozorovatele jsou internetové diskuse bezcenné hnojiště. Ono se totiž to „hnojiště" velmi často zhmotňuje (v restauračních zařízeních různé cenové kategorie, ale i na různých demonstracích, shromážděních, v zájmových skupinách apod.).

Navíc i anonymní postoje jednotlivců mají pro zkoumání celkového veřejného diskurzu velký význam. Veřejný diskurz odhaluje celkovou náladu veřejnosti v rozličných oblastech, odráží ochotu či neochotu něco si koupit nebo někoho zvolit. Ukazuje také bezradnost nebo nerozhodnost a všímat si lze i toho, co v něm není.

Obraz Ukrajiny: nejdřív sblížení s Evropou, nyní střelnice

Dobře je to vidět na dramatických událostech na Ukrajině, které veřejný diskurz zcela proměnily. Tzv. word cloudy níže vizualizují nejčastěji používané výrazy, které veřejnost s tuto zemí spojuje. Zatímco ještě v půlce podzimu se v souvislosti s Ukrajinou objevovaly pravidelné úvahy o jejím sbližování s Evropskou unií, nyní veřejná debata velice zchudla a omezila se na popis velmi vážných vyhrocených konfliktů policie s demonstranty. Chudobu diskurzu ukazuje fakt, že oba cloudy zobrazují stejný počet nejčastěji užívaných slov (nastaven je limit 300), avšak ve druhém cloudu, který odráží aktuální dění, už je patrný omezený slovník, tj. časté opakování konkrétních výrazů na úkor mnoha jiných (ty jsou zobrazeny jako maličké, téměř neviditelné).

Za povšimnutí také stojí, že se z debaty v celkovém úhrnu dočasně vytratila ústřední postava, prezident Viktor Janukovyč, který se v klidných dobách v debatách objevoval. Tento úkaz nám říká, že veřejnost reflektuje především popis samotného dění (střelbu v ulicích, hořící barikády, úmrtí lidí), aniž by vyhodnocovala příčiny a širší kontext (na to dochází hned v dalších hodinách a dnech).

Foto: Aktuálně.cz

Veřejný diskurz se samozřejmě dá ovlivňovat. Jednoznačně největší sílu v tomto směru mají média, která popisují a analyzují aktuální dění, na což - logicky - veřejnost reaguje. Zasáhnout do něj ale může prakticky kdokoli, například hlava státu, která si nad diskusemi nyní povzdechla, avšak sama s nimi umí velmi dovedně nakládat. Miloš Zeman ještě jako kandidát na prezidentský post ve druhém kole přímé volby pochopil, že si nevystačí jako kritik velmi neoblíbené Nečasovy vlády, ačkoli jeho protikandidát Karel Schwarzenberg jako její představitel v tomto směru u veřejnosti silně ztrácel.

Do posledních dnů bylo skóre obou kandidátů velmi vyrovnané; Zemanovi pro změnu škodilo jeho napojení na ruský kapitál, netransparentní financování volební kampaně, tzv. opoziční smlouva uzavřená v minulosti s Václavem Klausem a podobně. Přimíchal proto do veřejné debaty národovectví, za podpory odcházejícího prezidentského páru připomínal původ svého protikandidáta a jeho choti, oživil jinak dávno mrtvé Benešovy dekrety. Média jeho výroky citovala, televize je pak vysílaly v přímém přenosu - a měl vyhráno. Vsadil na to, že veřejnost na tato témata zareaguje velmi silně, což se beze zbytku naplnilo. Za zmínku stojí, že v průběhu prezidentské kampaně Zemanovi veřejná debata, na jejímž výrazném zhrubnutí se aktivně podílel, nijak nevadila.

Zemanovo nynější poukazování na diskutéry, „u nichž jejich závist přerostla až v patologickou nenávist vůči všem, kdo jsou schopnější než oni sami, tedy vůči všem", je účelové. Úplně se stejnými diskutéry totiž během své kampaně dovedně pracoval. Že ho dnes valná většina veřejnosti kritizuje a je z něj zklamaná? S tím se musí prezident smířit, nebo řadu svých postojů (k alkoholu, k pozvánce ukrajinského prezidenta apod.) přehodnotit, případně svá stanoviska mnohem lépe vysvětlovat. Veřejný diskurz nedělá nic jiného, než že odráží, jak se prezident sám chová.

(autorka pracuje jako novinářka a analytička ve společnosti Yeseter Now, která se specializuje na internetový monitoring a analýzy veřejného diskursu, a spolupracuje s redakcí Aktuálně.cz)

 

Právě se děje

před 55 minutami

Veletrh Svět knihy se bude konat až v září

Největší český knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha byl již podruhé odložen. Nejprve se měl místo tradičního květnového termínu konat v červnu, nyní jej pořadatelé chystají na 23. až 26. září. Odklad oznámili v pondělí odpoledne.

"Dospěli jsme k momentu, kdy bychom museli začít s intenzivní komunikací, prodejem vstupenek a dalšími nevratnými kroky. Zároveň neexistují ani orientační informace o tom, jakými pravidly bychom se měli v červnu při organizaci podobné akce řídit," vysvětluje ředitel veletrhu Radovan Auer.

Zmiňuje také fakt, že zatímco v Česku se epidemická situace začíná zlepšovat, v okolních zemích je tomu naopak. "To nás do značné míry limituje při zvaní zahraničních hostů i vystavovatelů," doplňuje Auer. Zářijový termín by měl umožnit přivézt do Prahy zajímavé hosty. Čestným hostem letošního 26. ročníku má být Francie.

Další zprávy