Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
19. 7. 2021 7:30

Konec nafťáků a benziňáků? Lepší než povodně nebo 50 stupňů Celsia nad nulou

Představte si Brno či Prahu a další města, kde jezdí jen auta, motorky, autobusy a náklaďáky nevypouštějící emise. Jak by se změnilo ovzduší, jak by se nám lépe dýchalo.
Blíží se konec spalovacích motorů a vyvolává to vášně.
Blíží se konec spalovacích motorů a vyvolává to vášně. | Foto: Aktuálně.cz

Žijeme v době, kdy se svět prudce mění. Nezačíná se měnit, mění se. Popírat změny přestává být únosné, protože se dějí, zažíváme je, útočí na nás, ohrožují nás. Mluvím samozřejmě o klimatu. Neskutečná vedra v Kanadě. Ve městě Lytton v Britské Kolumbii teplota vystoupila až na 49,6 stupně Celsia. Podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze mají na vlny horkého počasí zcela zásadní vliv klimatické změny. Představme si 50 stupňů Celsia v Česku - a to se může celkem snadno stát.

Záplavy v Německu. V částech spolkových zemí Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko během 48 hodin napršelo až 148 litrů srážek na metr čtvereční. Abnormální číslo. Normál je, že tam naprší okolo 80 litrů za celý červenec. Extrémní záplavy si vyžádaly více než 140 lidských životů a další stovky osob se stále pohřešují.

Nové srážkové rekordy zaznamenalo rozsáhlé území povodí Rýna. Hydrolog Dieter Gerten z německého Postdam Institutu, který se soustřeďuje na globální změny klimatu, řekl britskému deníku The Guardian: "Zdá se, že nejsme jen nad normálem, ale spíš v doménách, které jsme - co se týče rozsahu a rychlosti - neočekávali." (Ani vědci tedy nedokážou odhadovat změny.)

I v Česku zažíváme na vlastní kůži, jak se počasí extremizuje, blázní, jak vybočuje z normálu. Na katastrofách, které změna klimatu vyvolává, vidíme, že pokud se budou teploty dál zvyšovat, škody, které nám vzniknou, budou obrovské, neodhadnutelné.

Právě tento fakt bychom měli mít na zřeteli, když se bráníme změnám, které by měly snížit množství emisí vypouštěných do ovzduší. Český skeptik řekne, že "změna je vždycky k horšímu". Ta klimatická zcela jistě ano, změna, která ji má brzdit, určitě ne.

Minulou středu představila Evropská komise nový ekologický balíček, který starému kontinentu nabízí brzdu oteplování, klimatickým změnám. Patří sem klíčový a na jednotlivce dosti drsně dopadající návrh, aby byl od roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut se spalovacím motorem, tedy buď na benzinový, či dieselový pohon.

Zatím je to jen vize. Aby plán prošel, musí ho schválit evropský parlament a jednotlivé členské státy. Některé, například Polsko, jsou ovšem už dnes zásadně proti. Měli bychom ale tuto vizi podporovat, jinak nás bude stát klimazměna mnohem víc životů i peněz.

Miluju to své "kadlekadle"!

Znamená to, že by automobilky od roku 2035 nesměly prodat žádný benziňák a diesel. Neznamená to, že by tato auta zmizela, ne, postupně by dojezdila. Lidé by si je asi mezi sebou - ojetá - dál prodávali. Dá se ale očekávat, že se státy budou spalovacím motorům bránit (budou nás před nimi bránit). Takže třeba přeprodej ojetých benziňáků a nafťáků zatíží vysokým poplatkem.

Tato změna vyvolává (nejen) v Česku vášně. Auťák (o motorkách raději ani nemluvě) je pro mnoho tuzemců symbolem sebe sama, sebevyjádřením. Lidi se tu vyznají v benzinových a naftových motorech, milují je, slavné je dieselovské "kadlekadle", jak to v motoru "nádherně bublá". Že někdo před vámi přidá plyn a zadek vozu se zahalí černým kouřem, nevzbuzuje pohoršení, to je "normál", i když je to ve skutečnosti brutální nenormál.

Mnohem podstatnější než citový vztah ke spalovacím motorům jsou ekonomické změny. Spalovací motory by měly být nahrazeny těmi (při jízdě prakticky) bez emisí, v současnosti tedy především elektromotory, elektroauty. Automechanici by se museli přeškolit (částečně, brzdy atd. zůstanou stejné), naučit nové postupy.

Nejzásadnější jsou ale ceny elektrovozů plus fakt, že by lidé byli nuceni nafťáky a benziňáky skutečně odložit. Dnes jsou elektroauta velmi drahá. Navíc je u nás velmi málo míst, kde je můžete dobít. Dobíjení trvá déle než tankování atd.

České obavy vyjádřil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle něj celý zelený balíček Evropské komise povede k dražšímu životu v Evropě: "Lidé zde budou vystaveni naprosto unikátnímu experimentu, který povede ke zdražení bydlení, topení, svícení, dopravy," řekl v České televizi. Prý neuvidíme výsledky tohoto snažení, protože co Evropa na emisích ušetří, Čína vypustí navíc. "Obávám se, že to povede k destabilizaci a lidé se mohou začít bouřit. Čekají nás těžké doby."

Změnit způsob života

Česky konzervativní postoj. Nejde to. Je to blbost. Bude to drahé. Přijdou bouře (viz Francie, hnutí žlutých vest). Člověk by čekal, že konzervativec bude chtít především zachovat nezměněnou základní podobu života, tedy třeba to, aby u nás časem nevznikaly tropy nebo pouště. Kdepak. Český konzervativec nechce, aby se ve městě jezdilo na kole po silnici, protože to překáží autům, a nechce konec nafťáků a benziňáků (jistě i proto, že populisticky dýchá s voličem).

Pravda je, že to, co nás čeká, je de facto změna způsobu života. Žijeme na dluh. Nejen v českém rozpočtu, ale především ve vztahu ke klimatu. My to ještě nějak dáme a na ty po nás nechceme brát ohled. Jsme příliš koncentrováni na sebe, na tady a teď, na "nezměnu". Najednou se po nás chce "připlatit si za budoucnost", investovat do budoucnosti nikoli jen své, ale všech, celé Evropy, světa. A tento přechod je doslova přerod našeho běžného myšlení.

Přitom "myslet klimaticky", myslet na to, jak neemitovat svinstvo do vzduchu, začít to dělat jinak, může být přesně ten moment, který Česku pomůže. Přijmout to, tlačit na automobilky, aby co nejdřív začaly s elektromobily, tlačit na výrobce baterií, ať podporují výzkum a hledají nové cesty akumulace energie, to je cesta k modernitě a k českému úspěchu. Babišovské výroky typu "nesmí to ublížit našemu průmyslu" jsou naopak vlastně hloupé. Měl by říct, že je to pro nás ideální šance na změnu. Doslova Babiš řekl toto: "Opakovaně říkáme, že ty cíle musí být takové, aby nepoškodily náš průmysl, aby nepoškodily automobilový průmysl, že to musíme dělat s rozumem, a ne s nějakou ideologií."

Být moderním premiérem, mluvil by o tom, že právě tudy se vydáme, ale že na to nesmí opět doplatit chudí lidé a chudé země. Mluvil by o tom, že se stát bude muset intenzivně zapojit nejen do nových autonorem (emise), ale do vymýšlení maximální podpory pro elektroauta, elektroskútry, elektrokola. Snažil by se lidi uklidnit a pro tu změnu nadchnout.

Představte si Brno či Prahu i další města, kde jezdí jen auta, motorky, autobusy a náklaďáky nevypouštějící emise. Jak by se změnilo ovzduší, jak by se nám lépe dýchalo. Snad to není utopie.

VIDEO: Čeká nás pár těžkých let, ale i Češi elektroauta ocení. Martin Jahn hostem DVTV (video z 13. července 2021)

Dalšími hosty vysílání jsou zpravodaj České televize David Borek, starostka Mladých Buků Lucie Potůčková a Lucia Argüellová z Člověka v tísni. | Video: Daniela Písařovicová, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 15 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 31 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy