Loni v prosinci vešla vláda Petra Fialy do druhé poloviny svého mandátu. Její obliba je mizerná, ale to není v polovině vládnutí a při patáliích, jimž od svého startu čelí, nijak překvapivé. Druhou polovinu vládnutí odstartovalo několik zásadních událostí.
Střelba na filozofické fakultě, zásah policie a informování veřejnosti o tom, co se děje. Pak hrubá chyba ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. A poté další překvapení, ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že vláda už žádné razantní změny a reformy nechystá. Do tohoto postoje zjevně patří i slova premiéra Fialy o tom, že se do přijetí eura "nebude pouštět". Jinými slovy to Fialova vláda zřejmě už jen dojede na setrvačník. Nebo z kopce.
Začněme Stanjurovým ukončením reforem. Co řekl? "Je hrozně složité používat slovo reforma. Někdo řekne, že je to reforma, která je pro někoho nepřijatelná, a někdo řekne, že jsou to pouhé parametrické změny a nic dramatického." Mluvil o postupném zvyšování věku pro odchod do důchodu. Zní to až zoufale poraženecky a zároveň populisticky.
Tahle vláda celou dobu čelí drsně populistické opozici. Andrej Babiš a Tomio Okamura jsou megapopulisté. Infikují do lidí strach, živí ho, přehlížejí realitu a neustále jen slibují. Peníze, mír, Česko jako světovou jedničku. Reagovat na to rezignací je chyba, slabost. Jediná smysluplná reakce je realistický popis stavu země a odvážné prosazování změn k lepšímu.
Vláda to jakž takž dělá, když se pokouší snížit státní zadlužení. Taky se snaží o vyšší úroveň digitalizace, což ovšem dnes zní jako naprostá samozřejmost. Něco málo, polovičatě dělá s důchody. V oblasti bezpečnosti spěje k tomu, abychom konečně nebyli černými pasažéry NATO. A dál? Školství? Zdravotnictví? Daně? Česká věda a její rozvoj? Green Deal? Odklon od fosilních paliv? Pomoc chudým a chudnoucím lidem? Kroky, které by postupně odstranily ghetta? Ne, fakt není čas na dva roky prázdnin, dva roky bez zásadních změn.
Danuše Nerudová, ekonomka a jedna ze dvou lídrů STAN do eurovoleb, na síti X Stanjurovi vzkázala: "Tuhle vládu jsem volila proto, že jsem chtěla reformy, které předchozí vláda nebyla schopna udělat. Tak znovu. Bez reformy daní, zdravotnictví, školství, digitalizace a debyrokratizace se staneme skanzenem Evropy. Nepřijde ekonomický růst, nepřijdou zahraniční firmy a nepřijde ani naplnění očekávání vašich voličů. Co ty dva roky budete dělat? Pokud nic, tak vím jistě, kdo přijde po vás. A to nesmíme dovolit." Přesné. Sedí to. Ale pokud má vláda strach, pokud není ochotna riskovat, rvát se, nebude ten apel nic platný.
Podobné je to s přijetím eura. Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu toto staré téma otevřel. Zřejmě chtěl vládou trochu zatřást, připomenout ministrům, že jsme se k přijetí eura zavázali. Reakce premiéra byla opravdu smutná: "Vítám debatu na toto téma, ale já ctím programové prohlášení vlády, ve kterém jsme se nedohodli, že bychom se v tomto volebním období zabývali otázkou přijetí eura… Takže já se do toho nebudu pouštět…"
Nehneme se dopředu. Svazuje nás chorobný strach z progrese
Do toho se ozval, jak jinak, exprezident Václav Klaus s požadavkem, aby před přijetím eura bylo vypsáno referendum. Vtipné. Politici ODS i další tu roky lidi děsili, že po přijetí eura budeme platit dluhy Řecka, a teď by to chtěl Klaus zúročit v referendu. A zase to znamená jen jedno: my se nehneme dopředu. Premiér a s ním celá opozice se nechce hnout dopředu. Český chorobný konzervativismus. Český chorobný strach z progrese.
Střelba na FF UK loni 21. prosince byla děsivá. Ale zásah policie v budově na náměstí Jana Palacha v Praze proběhl profesionálně, studenti jednání policistů vysoce cenili. Za velmi kvalitní se dá označit i informování veřejnosti po celou dobu zásahu i po něm. Obstál policejní prezident Martin Vondrášek i jeho podřízení, obstál ministr vnitra Vít Rakušan. Nyní čekáme na zprávu o vyhodnocení nejen zásahu, ale i analýzy, která zásahu předcházela. Při vší té hrůze byla práce policie dobrá.
Znovu a znovu se ale ukazuje, že podpora vlády, důvěra vládě závisí na důvěryhodnosti a kvalitě politiků. Jedním z těch, kteří pracují na pravém opaku, je vicepremiér Jurečka. V den vraždění na FF UK probíhala na jím vedeném ministerstvu předvánoční oslava. Byla plánovaná dopředu, začala krátce před střelbou, ve tři odpoledne, nebyla však ukončena, i když Jurečka jako člen Bezpečnostní rady státu (BRS) musel mít od začátku dostatek informací. Že členové BRS informace měli, to potvrzuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Večírek podle svědků běžel ještě o půlnoci, nebyl ministrem zastaven, což se zvenčí zdá dost nepochopitelné.
Jurečka s deníkem Blesk, který informaci jako první přinesl, týden nekomunikoval. Poté vydal prohlášení, ve kterém se sice omluvil, ale zároveň zřejmě lhal a vytáčel se. O tom, co se stalo, se prý "stejně jako všichni ostatní dozvěděl až kolem 19. hodiny". Stačí se podívat na mediální záznamy celé události, aby bylo jasné, že to je lež. Na večírku to museli vědět všichni.
Jurečkova omluva vlastně omluvou nebyla: "Uznávám, že jsem celou situaci mohl vyhodnotit rychleji, a kdybych měl informace v plném rozsahu dříve, akci bychom zrušili výrazně dřív. Omlouvám se, pokud naše vánoční setkání kohokoliv pobouřilo. Každý v životě děláme chyby a možná by dnes jinak reagovala i ta média, která v době útoku zveřejňovala na titulních stranách fotografie a jméno útočníka. Prostor na sebereflexi máme všichni."
Informace zcela jistě měl. Blesku odmítl sdělit, jestli se na večírek vrátil po jednání vlády, jež proběhlo až ve 21 hodin večer. Nakonec se z něj podařilo dostat, že se na večírek skutečně vrátil. A vysloveně sprosté a vysloveně hloupé je, když ukazuje prstem směrem od sebe na média. Jurečka opakovaně předvádí, proč vláda ztrácí důvěru. V televizi Prima v neděli sdělil, že premiérovi nabídl rezignaci, ale nebyla přijata. A Fiala sám nemá pocit, že by měl dělat změny…
Premiérovi by hodně pomohlo, kdyby několik ministrů vyměnil a kdyby reformy a zásadní změny, které stát nutně potřebuje, tak snadno nevzdával. Opakuji, že na dva roky prázdnin nemáme čas.
