Josef Bouška Josef Bouška | Komentáře
9. 11. 2018 15:25

Konflikt civilizací? Spíš boj měst proti venkovu

Volby ve Spojených státech potvrdily vývoj, který sledujeme i v Evropě: hlavní střet o budoucnost Západu nespočívá v obraně proti vnějšímu ohrožení, ale odehrává se mezi stále méně kompatibilními skupinami spoluobčanů.
Typický obyvatel Nashville má více společného s typickým Pražanem či Florenťanem nežli se spoluobčany vzdálenými pár minut cesty autem. (Snímek z Trumpova mítinku z října 2018.)
Typický obyvatel Nashville má více společného s typickým Pražanem či Florenťanem nežli se spoluobčany vzdálenými pár minut cesty autem. (Snímek z Trumpova mítinku z října 2018.) | Foto: Reuters

Trio právě skončených amerických voleb - do obou komor parlamentu a také guvernérské volby - dopadlo plus minus podle očekávání. Demokraté převzali Sněmovnu reprezentantů, republikáni mírně posílili v Senátu, všichni jsou lehce otrávení, ale tváří se jako vítězové. Nic nového pod sluncem. Přesto je pohled na volební mapu Spojených států zajímavý.

Faulknerovské rozdělení na konzervativní Jih a progresivní Sever již dávno odvál čas. Volební okrsky v metropolích napříč USA se obvykle kloní k demokratům, maloměsta a venkovské oblasti častěji získávají republikáni. Avšak míra, s jakou se tak dělo nyní, bere dech.

Z 35 amerických velkoměst nad půl milionu obyvatel nepřevážili republikánští kandidáti do Sněmovny reprezentantů ani v jediném. Když už třeba v Houstonu uhnali s minimálním rozdílem jeden okrsek, v dalších dvou je protivníci přejeli o trojnásobek.

Uprostřed rozsáhlých červených republikánských map Kentucky, Louisiany či Tennessee tak leží modré flíčky demokratických oblastí, jejichž poloha přesně koresponduje s největšími sídly. Republikáni přišli i o tradiční bašty jako severní Dallas, Oklahoma City, Charleston či předměstí Richmondu, které drželi po několik dekád.

Průzkumy potvrdily, že velká část Američanů brala právě proběhnuvší volby jako referendum o Donaldu Trumpovi a jeho pojetí demokracie. A dramatický rozdíl mezi výsledky z metropolí a jejich okolí ukazuje, jak moc se obě voličské skupiny vzájemně vzdalují.

Britům se při tomto pohledu vracejí vzpomínky na brexit. Birmingham byl v referendu roku 2016 jediným z velkých sídel, kde zvítězili zastánci vystoupení z EU, a to mizivým rozdílem 0,8 procenta hlasů. Většinu ostatních metropolí prohráli o 20 či více procent, přesto v celkovém součtu těsně uspěli.

Základní nastavení společnosti

Další příklady najdeme prakticky všude, kam oko dohlédne. V letošních italských volbách skončila liberální koalice Mattea Renziho s katastrofickou ztrátou téměř 50 procentních bodů na kombinovaný výsledek protievropských populistů s národovci. Přesto oba konkurenční bloky hladce převálcovala v Římě, Turíně a Florencii - zatímco v některých zemědělských oblastech na jihu měla problém dostat se alespoň na dvouciferné hodnoty.

O odlišných preferencích Pražanů a zbytku České republiky se již napsalo mnohé. Ale i Vídeň odmítla nacionalistickou kampaň vítěze voleb Sebastiana Kurze a svrchovaný maďarský vládce Viktor Orbán dokázal v Budapešti zvítězit v pouhé třetině obvodů.

Dlouhá léta hlubokomyslně debatujeme, zda je po pádu železné opony klíčovým tématem střet bohatého Severu s Jihem či nábožensky a kulturně definovaných civilizací. Je na čase přijmout myšlenku, že hlavní bitva o budoucnost euroamerického prostoru se odehrává uvnitř jednotlivých zemí.

Ať se nám to líbí, nebo ne, hranice mezi liberální demokracií a populistickým nacionalismem vedou stále ostřeji mezi velkoměsty a venkovem. Odlišné politické preference jsou přirozené, pokud jde o výši daní nebo sociální politiku. Začínáme se však rozcházet i v představách o základním nastavení celé naší společnosti. Výsledkem je, že typický obyvatel Nashville má více společného s typickým Pražanem či Florenťanem než se spoluobčany vzdálenými pár minut cesty autem. To se možná hodí pro výměnné pobyty studentů, méně už pro dlouhodobě únosné soužití tak mimoběžných skupin lidí v rámci jedné země, ať už kterékoli.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy