Ty dvě zprávy, které přistály jen s odstupem několika hodin, mají společné kořeny. 1. Česká policie obvinila lídra Bloku proti islámu Martina Konvičku z trestného činu podněcování k nenávisti, kterého se měl dopustit na Facebooku. 2. Německý Facebook se rozhodl, že bude mnohem častěji mazat xenofobní příspěvky a komentáře vyzývající k násilí.
V druhém případě jde o výsledek tlaku nejen uživatelů, ale i nejvyšších míst. V srpnu protestoval německý ministr spravedlnosti, kancléřka Merkelová jednala s Markem Zuckerbergem. Německo (a němčina) je obrovský facebookový trh a firmě šlo o vlastní dobré jméno a s ním spojené renomé společenské odpovědnosti. Facebook s tím (s šířením nenávisti) musel začít něco dělat, už kvůli byznysu.
A tak napříště budou výhrůžky fyzickým násilím na Facebooku v Německu "považovány za věrohodné hrozby a budou odstraňovány". Podle mluvčí společnosti "budeme v Německu blokovat mnohem více kontroverzních obsahů".
Neboli, různé „masokostní moučky“ by si napříště na německém Facebooku neměly ani škrtnout. Čímž se dostáváme zpátky k bodu 1, k Martinu Konvičkovi a k jeho obvinění.
Vzápětí poté, co bylo v úterý oznámeno, zapředli čeští liberálové debatu, jestli je to správně nebo špatně, jestli má trestní zákon vůbec znát takzvané verbální trestné činy, případně zda je taktické, dělat z prominentního muslimofoba mučedníka svobody slova.
Vzato od konce: Taktické ohledy justice jsou nesmysl. Na druhou stranu, jestli je kdokoli z něčeho podezřelý, měl by být obviněn „běžně“, především záhy a bez ohledu na to, jestli je nebo není VIP. Když se tak stane s odstupem mnoha měsíců a den poté, co vedle prezidenta republiky zažije patnáct vteřin politické slávy, je to nešťastná shoda okolností, která komplikuje hledání spravedlnosti.
Paragrafy o podněcování nenávisti, vyhrožování (mj. pro něčí vyznání) a hanobení (mj. národa nebo etnické skupiny osob) do trestního zákoníku z dobrých důvodů patří. Mimo jiné kvůli historické zkušenosti s nacismem. Omezení svobody slova je v takových případech přípustné, ba nutné. To jsou principy zdaleka nejen české konstituce. Nic proti demokracii, naopak, její obrana.
Potud akademická diskuse. Kdo obcuje s Facebookem nebo podobnou částí internetu, asi ví, že ve skutečnosti je to jinak. Komentářů à la Konvička, nebo i horších, je tam mnoho, nejen od anonymů, ale i od autorů s reálnou totožností. Chtělo by to stovky policistů se stovkami počítačů, desítky žalobců a soudců, aby se dal trestně stíhat každý potenciální verbální zločin jako ten Konvičkův. Nemožné. Vždyť se jimi kyberprostor hemží.
Pokud nelze obvinit všechny, znamená to snad, že nemůže být obviněn nikdo? Nikoli. Když šíření internetové nenávisti přestoupí zákon, musí instituce demokratického státu reagovat. Přesně, promyšleně, s přihlédnutím k míře společenské nebezpečnosti. Porušování trestního zákona nesmí zevšednět, být normální. Stát to má dát najevo. Bez ohledu na to, že jde o sisyfovskou práci.
Cesta ke zvládnutí problému ale nevede přes justici ani represi, ale samotný Facebook a jiná diskusní fóra. Skrze jejich správce a jejich odpovědnost. Model Německo. Bohužel, čeština je pro Facebook asi málo důležitá, aby se věci nějak výrazně hnuly... Anebo už se Bohuslav Sobotka objednal na naléhavé audienci u Zuckerberga?
