Nechutná akce v centru Prahy. V den 48. výročí okupace Československa v srpnu 1968 uspořádala Iniciativa Martina Konvičky (dříve Blok proti islámu) na pražském Staroměstském náměstí jakési divadlo: okupaci hlavního města tzv. Islámským státem.
Na náměstí v centru Prahy, kam denně přicházejí tisíce turistů i českých občanů, vjela ve dvě odpoledne vojenská auta, v nichž konvičkovci mávali vlajkou Islámského státu a simulovali střelbu ze zbraní. Vykřikovali hesla jako Alláhu akbar (Bůh je velký). Lidé se báli, panikařili, utíkali, mnozí nechápali, že je to jenom jako.
"Jakmile vypukla na náměstí panika, úředník magistrátu akci okamžitě zastavil," sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Akce byla předem nahlášená, ale nakonec ji ukončila policie. Konvička si při té své ujeté inscenaci hrál na nejvyššího imáma. Údajně citoval právo šaría a hrozil, že ženy budou bičovány a kamenovány.
Sice slaboduchý, ale velmi nebezpečný podnik. Slaboduchý v naprosté nesrovnatelnosti okupace 68 se zcela absurdní, nesmyslnou hrozbou, že by nás mohli obsadit islámští radikálové. Konvička zneužil tragického výročí, kdy bylo udušeno pražské jaro.
Ruskou okupaci (obsazení vojsky Varšavské smlouvy) si potřebujeme připomínat. Ukazuje východní hrozbu, která bohužel i dnes zůstává nemálo reálnou. Ukazuje, jaké štěstí máme, že jsme se stali zemí Západu, státem Evropské unie a členem NATO. Jakou cenu má svoboda.
Slaboduchost toho levného divadla tkví v jeho nereálnosti. Nemůže se v dohledné době stát, že by islamisté dobyli kteroukoli zemi Evropské unie. Mohou páchat lokální zlo. Činí to v zemích, kde mají jakés takés zázemí. Ale absolutně nemají na skutečnou vojenskou akci v EU.
Tvrdit, že se to může stát, znamená promyšleně lidi strašit. Vyvolávat obavy, úzkost, falešné představy a samozřejmě strach, který vede k nenávisti. V tom je akce konvičkovců velmi, velmi riskantní a zavrženíhodná.
Mezi turisty se najdou jistě lidé ze zemí, které nedávno zažily teroristickou akci. Pak je krajně nezodpovědné imitovat střelbu a volat přitom Alláhu akbar. Takové divadlo, krom své slaboduchosti, hlouposti, rozšiřuje prostor zla, který bychom měli v každé chvíli zmenšovat.
Konvičkozeman: Nafukovat nebezpečí
Martin Konvička se mermomocí snaží dohnat svůj velký vzor, Miloše Zemana. Prezident má za sebou srovnatelné strašácké akce. Navíc, jak známo, oba pánové k sobě inklinují. O tom jsme se mohli přesvědčit loni při výročí 17. listopadu. Tehdy stál Zeman s Konvičkou na jednom pódiu v Praze na Albertově. Studenti však nebyli vpuštěni.
Jaké strašácké akce jdou na vrub Zemana? V televizi bulvárního Blesku lidi vyzval, aby se ozbrojovali. Není tak hloupý jako Konvička, takže nestraší okupací Islámským státem.
Straší český lid jinak: „Musíte počítat s tím, že když do Evropy přijde více než milion uprchlíků, tak že určité procento z nich budou takzvaní džihádisté.“ A dál: „Opravdu si myslím, že by se občané měli ozbrojovat proti teroristům.“ – Je to konvičkovská úvaha, zveličuje, nafukuje nebezpečí. Zároveň s tím Zeman zpochybnil schopnost vlády, státu, bezpečnostních složek, riziku čelit.
Další prezidentova strašácká akce se odehrává denně: opevnil „své“ sídlo, tedy Pražský hrad. Rozjel kontroly turistů, kteří teď trčí v dlouhých frontách a hodiny čekají na kontrolu, jestli nenesou bombu. Teprve poté smějí být vpuštěni do Zemanova areálu.
Zase sledujeme stejný princip: prezident zveličuje nebezpečí, vyvolává v lidech obavy a zároveň v nich rozpoutává nesnášenlivost vůči muslimským uprchlíkům.
Mimochodem, Miloš Zeman neuspořádal žádnou veřejnou vzpomínkovou akci v den výročí ruské okupace. Jako by se 21. srpen 1968 ani neodehrál. Zvláštní. Vlastně ne. Typické. Nechce si to rozházet s ruskou ambasádou.
Po trapné a riskantní akci konvičkovců na výročí okupace a po posledních výzvách a opatřeních Zemana vidíme, že jejich společný pobyt na pódiu loni 17. listopadu na pražském Albertově nebyl náhodný. Ti dva patří k sobě jak siamská dvojčata.
