Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
29. 5. 2018 11:25

Krásná země, která zanedbala svou údržbu. Česká republika

Zřítila se střecha Masarykova domku. Náš vztah k minulosti se podobá spíš jednorázovým investicím než pravidelné péči.
Rozorali jsme meze a dnes se divíme.
Rozorali jsme meze a dnes se divíme. | Foto: Tomáš Vocelka

Znáte to: o dům, kostel nebo most se nikdo pořádně nestará, a pak ho najednou kus spadne. Jako střecha na domě v Čejkovicích na jižní Moravě, domě, v němž vyrůstal T. G. Masaryk a kde je pamětní síň prvního prezidenta. Protože si začínáme připomínat sté výročí republiky, kterou Masaryk pomáhal budovat, budeme v tom jistě hledat symboliku. Nejspíš marně, zato skončíme právě u té zanedbané údržby; a třeba s úžasem zjistíme, že je to problém veskrze obecný: zanedbaná údržba nás pronásleduje od mostů až po tradice; neboť ano, tradice je třeba udržovat stejně jako mosty a krajinu.

Mezi moudrostmi předků byla i zásada, kterou jsme zdědili od svých sousedů: staré německé pravidlo říká, že "vlastnictví zavazuje" - tedy že ten, kdo vlastní, se o ten majetek musí současně starat. Byla v tom jistě i tradiční úcta k práci minulých generací a k hodnotám vůbec. Ale jak to vypadá dnes v české praxi? Je tichým tajemstvím spiklenců - těch, kteří rozhodují, a těch, kteří investují -, že je lépe o věci se nestarat, neboť až nemovitost zchátrá, bude výhodnější ji nahradit něčím novým: novostavba je přece mnohem víc než pouhá oprava. Třeba proto, že se tam může protočit víc peněz naráz a třeba se i bokem něco ušetří, takže taková novostavba je příležitostí pro všechny kolem: nakonec i pro ty, kteří jsou za chátrání odpovědní, neboť definitivně zakrývá důsledky jejich (ne)činnosti.

Masarykův domek v Čejkovicích se zřícenou střechou, snímek z 26. května 2018.
Masarykův domek v Čejkovicích se zřícenou střechou, snímek z 26. května 2018. | Foto: ČTK

V tom je možná ukryt klíč k pochopení té (ne)zodpovědnosti za stav mnoha veřejných budov, silnic a mostů: jen o tom, jaký je stav mostů v Praze a proč je (prý) nejde opravit, se toho napsalo už mnoho (mimochodem - druhý nejstarší most v Praze, Negrelliho viadukt, opravit překvapivě jde a už se také opravuje).

Je ovšem pravděpodobné, že finanční profit, který může motivovat mnoho lidí, aby preferovali chátrání a následnou investici před nudnou a postupnou údržbou, je jen jednou z mnoha příčin. Jistě v tom roli hrají naše vlastní podivné nedávné zkušenosti: součástí komunistické výchovy bylo přesvědčení, že vše nové je lepší už jen z podstaty, že je lepší nový byt v paneláku než starý domek na předměstí. Neboť tak to v té podivné době bylo: domky chátraly a chátraly, až přišla plošná asanace a nová výstavba. A pak následovalo stříhání pásky, statistiky, obrazové zpravodajství a následná pýcha na všechnu tu spoušť, která ve statistikách a ukazatelích vypadala jako pokrok. A touha po pocitech podobných té pýše našich tehdejších představitelů může být motorem leckterého konání i v současnosti.

Zdědili jsme krásnou zemi, krásné obce i města i zvyky a mnoho dalšího: ale zanedbaná údržba z toho bohatého koláče ukrojila dodnes velký trojúhelník.

Poválečná éra znamenala vyhnání Němců, jejich majetky leckde v pohraničí chátrají dodnes; pokud nedochátraly a nezmizely dávno. Pak komunisté zničili sedláky: jejich statky nikdo neudržoval, stejně jako krajinu. Ta už je dávno jakýmsi pouhým výrobním prostředkem: znáte hospodáře, který s láskou chodí po svých pozemcích a přemýšlí o tom, co z nich jednou bude mít jeho vnuk? Podívejte se na rozdíl mezi naší krajinou a tou v Rakousku nebo Bavorsku, je to vidět na první pohled a vůbec v tom nehrají roli peníze a bohatství, ale jen péče, cit a pravidelná údržba…

Rozorali jsme meze a dnes se divíme, že se velká voda hrne tam, kde se dříve nehrnula. Že se prohání vítr a vysušuje pole: protože chybí remízky, aleje a sady. "Na tom starém poli / na kterém děd oral / hřmí motory k nebi / jako slavný chorál," veršoval komunistický básník Ivan Skála a platí to dodnes. Každý sedlák se snaží udržet vodu na svých pozemcích co nejdéle; ale nejsou sedláci, voda mizí, a tak nezbývá, než postavit betonovou hráz, přehradu. Výborná investice, protočí se spousta peněz, ale co s tou neudržovanou krajinou?

Nejde jen o ni, také o silnice, dálnice, mosty a budovy. A také tradice: Masarykem založenou Československou republiku stále bereme "za svou". A dobře víme, že státy se udržují těmi idejemi, na kterých vznikly. Tak uspořádáme řadu akcí, výstav, vzpomeneme si povinně na TGM, ale za rok to všechno skončí a nezbude trvalého nic, nebo třeba jen málo. No, nakonec, možná se i ten náš vztah k minulosti více podobá těm jednorázovým investicím než pravidelné údržbě - a jestli to všechno spolu tak trochu nesouvisí, že.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Britská zpěvačka Marianne Faithfullová má koronavirus, její stav je stabilizovaný

Britská zpěvačka Marianne Faithfullová byla po nákaze koronavirem převezena do londýnské nemocnice. Stav třiasedmdesátileté umělkyně je stabilizovaný, uvedla v neděli s odvoláním na jejího agenta Francoise Ravarda agentura PA. "Všichni si přejeme její brzké a plné uzdravení," řekl Revard.

Faithfullová se proslavila mimo jiné písní As Tears Go By, kterou v 60. letech napsali členové kapely Rolling Stones Mick Jagger a Keith Richards. S frontmanem skupiny Jaggerem Faithfullová jeden čas i chodila. Měla i úspěšnou sólovou kariéru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion eur věnoval nemocnici v Barceloně také Xavi

Bývalý záložník Barcelony Xavi následoval příklad svého někdejšího spoluhráče a později trenéra Pepa Guardioly a také on věnoval milion eur (27,7 milionu korun) nemocnici v Barceloně. Ta peníze využije na nákup pomůcek pro ošetřující personál i pro pacienty s nemocí Covid-19.

Čtyřicetiletý Xavi, jenž v současnosti trénuje katarský klub Al Sád, je barcelonským odchovancem a s klubem vyhrál osmkrát španělskou ligu a čtyřikrát Ligu mistrů.

Milion eur na boj s koronavirem už věnoval také bývalý Xaviho spoluhráč Lionel Messi, jenž částku rozdělil mezi barcelonskou nemocnici a lékařská zařízení v rodné Argentině.

Fotbalisté Barcelony se také po dobu krize vzdají 70 procent platu, aby přispěli na mzdy ostatních zaměstnanců. Španělská liga byla přerušena v polovině března a její restart je podobně jako u dalších evropských soutěží v nedohlednu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy